Zahrádkářům zvoní budíček
Pěstitelství se letos prodraží, ceny stouply až na dvojnásobek. U některých plodin se ale stále vyplatí
Sjarem zahrada skutečně ožívá a začíná možná nejdůležitější část sezony: je potřeba osázet záhony a vše nachystat. Letos se zahradničení prodraží, i tak ale nadále přináší potěšení i užitek. „Na zahrádce hospodařte s rozumem, neberte si příliš velké sousto, abyste nebyli jejími otroky,“radí Marta Pawlicová, mluvčí Českého zahrádkářského svazu.
Vysoká inflace posledních měsíců ovlivní v letošní sezoně i nadšené zahrádkáře a pěstitele. „Zvyšování cen začalo už loni. Ceny hnojiv stouply na dvojnásobek, semínka zdražila podobně, ale výrobce hlavně dává do sáčku mnohem méně semen. Ano, je to vyznačeno na obalu, ale koupit jen jeden pytlík semínek mrkve už dnes na jeden záhon nestačí,“říká Pawlicová.
Letos bude podle ní mít všeobecné zdražování vliv i na ceny sazenic. „Jen pro představu: na podzimní zahradnické výstavě v Lysé nad Labem se prodávala cibulka tulipánu za deset korun, ještě před pár lety jste za tuto cenu dostali cibulky čtyři. Pak se není čemu divit, když ceny sazenic květáku, rajčat nebo papriky stoupnou nad třicet až čtyřicet korun za kus,“komentuje situaci. Přesto se zejména u některých plodin pěstování stále vyplatí. Třeba z jedné sazenice paprik lze získat až tři kilogramy, podobné to je u rajčat. Přitom obojí stačí trochu pohnojit a zalévat, takže náklady na pěstování jsou nízké.
Inspirujte se u sousedů
Aby se ale zahrádka vyplatila a dělala svému majiteli radost, je potřeba nad tím, co pěstovat, dobře přemýšlet. K tomu má sloužit zimní období, teď už má mít zahrádkář vše rozmyšlené. „Ideální je v předchozím období podívat se za plot k sousedovi. Když mu třeba krásně plodí meruňky, tak neváhejte, znamená to, že toto místo je pro jejich pěstování vhodné. Když sousedovi závidíte překrásné jiřiny, opatřete si je také,“radí Pawlicová.
Na tom, pro jaké plodiny je dané místo vhodné, totiž hodně záleží. Hnojivo a vhodné sazenice jsou jen zlomek úspěchu. Také je potřeba počítat s tím, jak se můžete o zahradu starat. „Rajčata, papriky nebo okurky vyžadují zvýšenou zálivku. Když máme záhon cibule a česneku, stačí jej pokropit jen ve velice suchých dnech,“upozorňuje Pawlicová. Na jaře ale platí, že zahrada vyžaduje každodenní péči. Rostlinky ještě nemají dostatečný kořenový systém, potřebují okopat, zalévat, v nepříznivém čase ochránit před mrazy.
Broskvoně nechte na květen
S březnem začíná na zahrádce opravdový shon. „Jaro nečeká. Obzvlášť když už předpověď hlásí, že by neměly hrozit mrazy. V takovou chvíli už můžeme na venkovní záhony vysévat mrkev, petržel, špenát i hrách. A když víme, že nějaký ten mrazík ještě přijde, stačí vysetý záhon zakrýt netkanou textilií,“doporučuje Pawlicová. Podle ní také už můžou zahrádkáři sázet jarní česnek, cibuli sazečku, ale i rané kedlubny a saláty.
Vždy je samozřejmě potřeba přihlédnout k lokalitě, ve vyšších polohách je start sezony samozřejmě trochu posunutý. Obecně se u dalších plodin stačí řídit údaji na balení semínek, v případě sazenic s vhodnou dobou jejich osázení jistě poradí prodejce.
Jaro je také obdobím péče o dřeviny. Na peckoviny (třešně, višně, švestky, meruňky) je ale ještě čas. „Ty stříháme až začátkem dubna, kdy už začínají rašit. Teď však můžeme stříhat jabloně a hrušně. Jako poslední naopak stříháme broskvoně – těsně před květem nebo i později,“popisuje Pawlicová.
U starších stromů je potřeba se zaměřit na prosvětlení koruny, u těch mladších je vhodné provádět „výchovný“řez, který strom usměrní v růstu. Zato keře rybízu, angreštu, maliny a ostružiny můžeme upravovat už teď, protože jsou zatím bez listů a už víme, které větve jsou zahuštěné. Odstraňujeme hlavně tříleté dřevo a na jednom keříku necháváme maximálně osm až deset výhonů.
Když sousedovi třeba krásně plodí meruňky, tak neváhejte, znamená to, že toto místo je pro jejich pěstování vhodné
Zelená je tráva...
Probudit již lze i trávník. Ideální by sice bylo založit jej na podzim, ale i teď je na to vhodná doba, jen vyžaduje více vláhy, na to pamatujte. Právě teď navíc lze udělat opatření, která omezí množení plevele a mechu nebo pomohou odstranit vymrzlá místa.
Při suchém počasí je trávník třeba pohnojit dusíkatým vápnem, toto hnojivo podpoří růst a zároveň zničí mechy. Ovšem pozor, pokud byste to s vápněním přehnali, místo mechu vám na zahradě vyraší pampelišky.
Je také dobré trávník pečlivě vyhrabat, zbavit jej kamení, listí a případně i krtinců. A pravidelně sekat. Tím totiž podpoříme odnožování a zlikvidujeme jednoleté plevele. Prázdná místa lze právě teď dosít. „Stačí místo načechrat hráběmi, zapravit osivo a zalít,“radí Pawlicová.
Pokud máte v zahradě jezírko, nezapomeňte ani na něj. Vyčistěte jej, rozrostlé vodní rostliny protřiďte, břehy můžete osázet. Nakonec do něj napusťte čistou vodu.