Školy: Pro Ukrajince není místo

Jsme u stropu, ve třídách běžně sedí 30 žáků, hlásí některé základky. Podle pražských starostů je metropole na pokraji kolapsu

České základní školy jsou naplněné až na hranici své kapacity. Navštěvuje je přes milion dětí, což je podle ministerstva školství nejvíce v historii České republiky. Příští školní rok nebude podle odhadů z demografické křivky lepší. Do první třídy by tak mohlo přijít ještě víc dětí než letos, otazníky navíc visí nad počtem prvňáků z řad ukrajinských uprchlíků.

Letos usedlo, po odečtení odkladů, do lavic prvních tříd přes 110 tisíc dětí, v září by mohlo dojít k nárůstu. Ne však skokovému, zní z úřadů. Podle náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře lze reálně očekávat příští rok v lavicích prvních tříd na 120 tisíc dětí. „Ukrajinských by mohlo být kolem šesti tisíc, tedy podobně jako letos,“potvrdil LN. „Stejně jako dříve lze předpokládat problémy s umístěním v Praze a okolí, podobně možná i v Brně a okolí, tedy v regionech, které bez ohledu na Ukrajinu měly problémy s kapacitami,“dodal.

Přesnější čísla resort školství slibuje v polovině dubna po „reregistraci“ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou.

„Jakmile bude tento proces ukončen, plánuje ministerstvo oficiálně požádat školy, aby aktualizovaly svá čísla k ukrajinským žákům a studentům. Zároveň by se měl z čísel od ministerstva vnitra ukázat počet dětí a žáků, kteří jsou mimo školský systém a kteří na našem území pobývají v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině,“řekla LN mluvčí resortu Aneta Lednová.

Některé školy už ale avizovaly, že jsou za hranou svých možností. Například Liberec oznámil, že jeho základky pro děti uprchlíků z Ukrajiny nemají kapacitu. Ty pražské zatím vyčkávají na konečná čísla. Každopádně pražští starostové už unisono hlásí, že základní školy jsou na pokraji kolapsu. „Praha je zralá na vyhlášení stavu školské nouze. Jen u nás v Praze 9 chybí téměř tisíc míst v základních školách,“uvedl starosta deváté pražské městské části Tomáš Portlík s tím, že Praha navíc ve školství obsluhuje Středočeský

kraj a míří do ní největší počet cizinců ze zemí EU a poslední rok několikanásobně více uprchlíků z Ukrajiny než do jiných krajů.

Ukrajinské děti, které se do škol zkrátka nevejdou, čekají adaptační skupiny, kam budou moci docházet, dokud se pro ně místo v řádné školní lavici neudělá. Budoucí čeští prvňáčci se ale odmítnutí ze školy obávat nemusejí. K zápisu půjdou v polovině dubna (na rozdíl od dětí ukrajinských uprchlíků, na něž čeká zápis až v červnu) a všechny „připravené“děti spádová škola ze zákona musí umístit.

Některé pražské části si ale posvítí na spádovou turistiku, kdy rodiče přehlašují trvalé bydliště dětí odjinud a umisťují je do základních škol jiné městské části, kde pak chybí kapacita pro místní obyvatele. Na takovéto turisty letos čeká zpřísněná kontrola i vzdálenosti trvalého bydliště rodičů.

Nestačí jídelny ani družiny

Podle pražského radního Antonína Klecandy není problémem jen nedostatek kapacit škol, ale i nedostatek personálu, jídelen, družin a sportovišť, uvedl pro LN. Praha sice nyní rozděluje rezervu 500 milionů na jednotlivé městské části, kde většina financí jde právě na navýšení kapacit, to ale nestačí, zní od starostů. Na ministerstvu školství je podle nich třeba dojednat mnohamiliardové částky. „Jedna škola pro tisíc dětí vyjde na 1,3 miliardy a v Praze jich je potřeba víc než deset,“zdůraznil David Vodrážka, starosta Prahy 13, která čelí jednomu z největších nárůstů uprchlíků z Ukrajiny.

Kromě toho tam už léta kvete bytová výstavba a tamní školy přestávají kapacitně zvládat. „Máme třídy narvané k prasknutí, ve všech je 30 dětí, jsme na stropu,“uvedl pro LN ředitel jedné ze základních škol Prahy 13. V některých případech dokonce školy jdou i „na výjimku“, která umožňuje v jedné třídě až 34 žáků.

Praha 13 letos ještě nápor podle mluvčí Lucie Steinerové ustojí, ale výstavba nové školy s kapacitou 36 tříd pro asi 1000 žáků je klíčová. „Pokud se záměr podaří, mohla by být stavba zahájena v období 2026 až 2027,“sdělila LN s tím, že náklady na její výstavbu zcela přesahují možnosti městské části, je třeba investici zahrnout do rozpočtu pražského magistrátu. Starosta pražské „třináctky“rovněž podotkl, že v Praze chce spousta lidí bydlet a pracovat a všichni zároveň nenávidí Pražáky. „Obzvláště ve sněmovně. Stát ale nesmí dávat od problému ruce pryč. Odnesou to hlavně děti,“vzkázal Vodrážka.

Podle Miroslava Hřebeckého z organizace Eduin řeší kapacitní problémy téměř všechna velká města. „Co se týká řešení, tak v tuto chvíli už jsou to většinou jen rozhodování mezi těmi špatnými řešeními o to, které bude méně bolestivé. Nabízí se busing, tedy dovážení do volnějších škol, navyšování počtu tříd a počtu žáků, co dovolí objekt a rejstříková kapacita,“shrnul.

Starostové obcí mluví i o tom, že by pomohlo přijetí zákona ve stylu Lex Ukrajina, kdy se snížily dočasně technické, stavební a hygienické nároky na prostory, kde lze učit. Mohlo by se to uzákonit dlouhodobě. „Jinými slovy pořád lepší zasedačka na obecním úřadě než přeplněné třídy v rámci vzorně zkolaudované školy,“podotkl Hřebecký pro LN.