Útěk ze stavebka se může prodražit

„Pokud bude změna státní podpory stavebnímu spoření prosazena, odliv peněz ze stavebních spořitelen se asi dá očekávat. Podobná situace už tady byla po snížení státní podpory v roce 2011. Ale tam nešlo o úplné zrušení státní podpory u nových smluv, podpora se pouze snížila, a to i retroaktivně,“říká analytik stavebního spoření a bývalý bankéř Petr Kielar.

Klienti ale budou podle něj obecně řešit dilema, zda odejít ze smlouvy, ztratit státní podporu a zaplatit poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Anebo zda spoření dotáhnout do konce.

„Rozhodování bude záležet na tom, kolik klientovi zbývá do konce smlouvy. Pokud mu chybí půl roku, pak asi smlouvu dotáhne do konce. Pokud smlouvu uzavřel včera, asi ji vypoví. A klienti mezi tím budou mít těžké rozhodování,“zdůrazňuje Kielar.

Z informací, které zatím dorazily z ministerstva financí, není jasné, zda by měla být změněna jen výše maximální roční podpory, anebo i procento, které stát k úsporám stavebních spořitelů přidává. Analytik stavebního spoření a zakladatel Stavebky.cz Kielar si nicméně myslí, že by mělo jít jen o maximální částku podpory. A pokud změna nastane, pak od ledna příštího roku. „Má dobrý smysl měnit státní podporu k začátku roku,“podotýká.

Přechodné období ne

A lze počítat s nějakým přechodným obdobím, které by klientům umožnilo zrušit smlouvu o stavebním spoření bez sankcí? „Nemyslím si, že by bylo rozumné nabízet možnost vyvázat se ze smluv bez ztráty státní podpory,“hodnotí analytik Kielar. Tím by se totiž podle něj značně usnadnil odchod klientů ze stavebních spořitelen.

Volně odejít dnes může 40 procent z celkových 330 miliard vkladů. „Kdyby se dala volnost zbývajícím 60 procentům úspor, které jsou vázané tou šestiletou lhůtou, bylo by to nepříjemné i pro velké banky. Neříkám neřešitelná, ale nepříjemná situace. Tady by bylo potřeba znát stanovisko České národní banky, která (pokud tak již neučinila) by si měla od spořitelen nechat zpracovat zátěžové testy, co by pro ně zrušení podpory znamenalo, a zohlednit to ve stanovisku pro vládu,“dodává.

S nižší státní podporou přijde také nižší zhodnocení, nemusí být ale dramatické. Petr Kielar říká, že pokud by se změnila pouze maximální roční výše podpory, nikoliv procentní výměra státní pomoci, nemělo by snížení žádné vážné důsledky pro výnos z vkladů. „Zhodnocení by bylo téměř stejné jako dnes, ale namísto 20 tisíc korun ročně by se vyplatilo ukládat jen poloviční částku,“podotýká Kielar. Dnes je podle něj možné u stavebního spoření dosáhnout zhodnocení 5,5 procenta po zdanění, což odpovídá výnosu 6,5 procenta před zdaněním.

ČNB: Je to politická otázka

O tom, zda stát skutečně sáhne na podporu stavebního spoření, zatím rozhodnuto nebylo. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) včera uvedl, že na návrhu z dílny ministra financí zatím shoda pěti stran vládní koalice není a že se teprve bude jednat o celém balíčku opatření.

Proti informacím, že zrušení státního příspěvku je hotová věc, se včera ohradila i Asociace stavebních spořitelen. „Jednání o podobě státního příspěvku a zapojení stavebních spořitelen do energetické transformace domácností dále probíhají,“uvedla. Stavební spořitelny by chtěly pomáhat státu distribuovat různé formy dotací.

Mluvčí ČNB Petra Krmelová včera pro LN uvedla, že centrální bankéři se nevyjadřují k otázce, zda a jak by měl být ze strany státu zvýhodněn či podpořen produkt stavebního spoření. „Způsob a forma státní podpory bydlení je primárně politickou otázkou a rozhodnutí v tomto ohledu přísluší vládě, potažmo zákonodárcům,“konstatovala Krmelová. „ČNB rovněž obvykle nekomentuje jednotlivé návrhy, které se objevují ve veřejné debatě. V aktuálním případě navíc teprve probíhá diskuse na úrovni vládní koalice a nebyl dosud předložen žádný konkrétní ucelený legislativní návrh, který by bylo možné analyzovat a zaujmout k němu stanovisko,“uzavřela mluvčí centrální banky.