Dítě pohlídá teta odvedle
Podle Evy Davidové, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), jde o další krok na podporu sladění pracovního a rodinného života. „Rozšíří se nabídka služeb péče o předškolní děti, podobně jako je tomu u podpory flexibilních forem práce,“doplnila.
Základními požadavky bude, aby místo, kde skupina vznikne, před začátkem navštívila kontrola z resortu práce a sociálních věcí. Je ale rovněž i na samotných rodičích, aby si zjistili, komu své dítě svěřují.
Další kontroly ze strany MPSV by se pak měly dělat v reakci na stížnosti, respektive pokud by z jedné skupiny konstantně odcházelo podezřele mnoho rodičů.
Dotyčná „hlídačka“by před zahájením činnosti absolvovala zhruba tři sta hodin základního kurzu, jehož součástí by měla být například zdravověda či základy psychologie dítěte. Na rozdíl od mateřských škol, kde je od pedagogického personálu vyžadováno kompletní vzdělání, by sousedské hlídání bylo značně jednodušší. Není ani stanoveno, jak by mělo vypadat místo, kde se hlídá.
Financování hlídání se bude podle návrhu skládat z příspěvku státu a spoluúčasti rodičů, tedy obdobně jako u dětských skupin. Spoluúčast rodičů se může v rámci různých skupin lišit, měla by však mít jasně stanovený roční strop.
Hrozí odchody učitelů ze školek?
Co se příspěvku státu týče, zákon neuvádí konkrétní částky, ale pouze výpočet příspěvku podle stanoveného vzorce. Vypočítává se jako násobek normativu daného ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro provoz soukromých mateřských škol, který každoročně resort vydává. Tento rok se jedná u dítěte do tří let věku přibližně o jedenáct tisíc korun měsíčně, u starších zhruba o šest tisíc. Příští rok ale mohou být částky jiné.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi se obává, že domácí hlídání se negativně dotkne předškolního vzdělávání v mateřských školách.
„Hrozí masivní odchody učitelek mateřských škol za vyššími platy a menším počtem dětí, protože ministerstvo práce tyto alternativy financuje lépe, než kolik jde z resortu školství na jedno dítě v mateřské škole,“uvedl pro LN. Podle něj je s menším počtem dětí vždy logicky méně práce. Mateřské školy navíc děti vzdělávají, nikoli jen hlídají. V domácím prostředí se však mohou podmínky výrazně lišit.
„Stát je povinen zajistit místa pro všechny děti od tří let ve veřejných mateřských školách. Pokud je míst nedostatek, nemůže to dělat přes soukromé mateřské školy, dětské skupiny nebo sousedské hlídání,“doplnil Sárközi pro LN.
Dětské skupiny i sousedské hlídání by se podle něj měly omezit jen na děti, které nedosáhly tří let.
S tím nesouhlasí poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), která se zabývá sociálními a rodinnými tématy. Tvrdí, že částka je správně stanovena tak, aby byla motivační pro ty, co budou sousedské skupiny zakládat.
„Za sebe si myslím, že tahle situace hromadného odcházení nenastane. Pokud k tomu dojde, tak to budou jenom ojedinělé případy,“uvedla pro LN poslankyně. Podle ní je něco jiného hlídat děti v domácím prostředí a něco jiného ve školním zařízení.
„Pro někoho to může být věc, ve které najde smysl. Pro jiného to zase může být záležitost, kterou by nikdy nechtěl,“doplnila. Podle poslankyně je prioritou, aby byl primárně dostatek míst ve státních předškolních zařízeních, nicméně budování kapacity je záležitost, kterou lze řešit v horizontu let. „Toto je rychlejší řešení, ačkoliv
jen jedno z mnoha. Zavádíme také dotační programy na navyšování kapacit ve školkách, rozšiřujeme původní a stavíme nové či zjednodušujeme administrativu u dětských skupin, aby si je mohly obce jednodušeji zřizovat,“sdělila Pivoňka Vaňková.
Koncept není nový
Sousedské hlídání není koncept nikterak nový: uvažuje se o něm minimálně od roku 2008, kdy je měl ve svých plánech rodinné politiky tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Nicméně dlouhodobě panovaly obavy z reakce veřejnosti a ideu se nepodařilo ve sněmovně prosadit. Do volebního programu si bod dala až ve sněmovních volbách na podzim 2021 koalice PirStan. „V současné situaci, kdy se potýkáme s populační explozí předchozích let a nedostatečnou kapacitou, nám to přijde smysluplné,“sdělila LN poslankyně Pivoňka Vaňková.
Na přípravě novely zákona o dětských skupinách se s MPSV podílí i Olga Richterová (Piráti). „S kapacitou péče o malé děti jsme na tom téměř nejhůře v Evropské unii, přitom je to další velmi důležitá věc, kterou rodiny potřebují. Rodiče budou mít další alternativu a možnost volby, kam svoje dítě umístit,“uvedla.
Usnadněním zapojení rodičů na trhu práce lze státní kasu posílit podle Richterové až o 15 miliard ročně skrz daně a odvody. Díky kratší době strávené mimo trh práce navíc mívá rodič celoživotně vyšší příjem, což je opět výhodné nejen pro dané lidi, ale v důsledku i pro veřejné finance.
Opoziční hnutí ANO je návrhu nakloněno. Chce si ale počkat na výslednou podobu.