Salamander končí. Má potíže

Světoznámá značka bot v Česku zatahuje oponu. Neslavnému konci předcházely podezřelé transakce.

Konec jedné éry. Dceřiná společnost německého výrobce luxusních bot Salamander ukončila po více než třicetiletém působení na trhu v Česku a na Slovensku svůj prodej.

„Hlavní německá společnost Salamander, kterou vlastní ARA Holding, se před více než rokem dostala do finančních potíží a letos 8. března nám bylo oznámeno, že koncem května bude ukončen prodej dceřiné společnosti Salamander Austria,“potvrdila LN někdejší vedoucí prodeje firmy Salamander v Česku a na Slovensku Patricia Schmitt Lisá.

Právě rakouská společnost také vlastnila Salamander ČR. „Současně nám bylo oznámeno, že rakouskou společnost spolu s těmi dalšími, včetně české odnože, odkoupil rakouský podnikatel Rainer Schrems společně s americkou společností GA Europe, která odkoupila veškeré zboží a vybavení,“doplnila pro LN Kateřina Syslová, jež měla v české firmě na starosti účetnictví. Zaměstnanci byli podle ní novými majiteli ujištěni, že dojde k likvidaci firmy podle plánu a že dostanou za vše řádně zaplaceno.

K tomu ale téměř v polovině případů nedošlo. „Poslední výplatu všech osmnáct zaměstnanců v Česku dostalo za měsíc květen, kdy skončilo deset prodavačů nebo vedoucích prodejen. Zbylých osm zaměstnanců, kteří pracovali na centrále až do konce června, mělo dostat poslední výplatu včetně odstupného v polovině července,“popsala Patricia Schmitt Lisá s tím, že nový majitel Schrems to zdůvodnil tím, že prý na platy ani odstupné nezbyly finance.

Dluhy za několik milionů

S tím ale zaměstnanci nesouhlasí. „Za dva měsíce činnosti firmy v ní byl obrat nejen z prodeje asi 27 milionů. Tuto sumu ale majitelé odvedli na účet společnosti GA Europe, která měla na starosti prodej bot a veškerého vybavení obchodů a kanceláří,“řekla Kateřina Syslová. Ta se s podezřením na tunelování firmy obrátila na finanční úřady a také kontaktovala Schremsova právníka. Ten jí v krátkosti oznámil, že to byl omyl, že podnikatel nechtěl vyplatit dokonce ani prodavače, kteří skončili v květnu, tedy o měsíc dříve než zaměstnanci centrály.

Vedle nezaplacení výplat a odstupného neuhradili majitelé ani poslední květnový nájem sedmi kamenných prodejen v Česku a čtyř na Slovensku. Pro představu – pronájem jedné z nich, v obchodním centru Arkády Pankrác v Praze, vycházel na 337,9 tisíce korun. Dále majitelé dluží desetitisíce korun dodavatelům. Celkem tak po ukončení činnosti dlužili zhruba deset milionů korun.

„Poté se po majitelích slehla zem a přestali s námi komunikovat. Firma stále není v insolvenci a zaměstnanci, kteří nedostali mzdy, plánovali, že firmu nahlásí do insolvenčního řízení. To jsme ale nakonec udělat nemuseli,“uvedla bývalá vedoucí prodeje. Zbylých osm zaměstnanců totiž po stížnostech vyplatil začátkem tohoto týdne bývalý majitel – německá společnost Salamander. Zaměstnanci se na měsíc ocitli bez příjmu a v červenci jim nemohl pomoci ani úřad práce, jelikož jim ještě stále trval pracovní poměr. O příspěvek v nezaměstnanosti si tam mohli zažádat až v srpnu.

Pokud by zaměstnanci nedostali své mzdy a odstupné, proces by byl velmi složitý. V první řadě by museli firmu poslat do insolvenčního řízení, do kterého by se ale měl v ideálním případě majitel s firmou přihlásit sám. Podat takovou žádost mohou pracovníci nejdříve až 30 dní poté, kdy jim zaměstnavatel nezaplatil odstupné.

„Pokud bude zahájeno insolvenční řízení, mohl by zaměstnanec dosáhnout částečného uspokojení i prostřednictvím úřadu práce,“vysvětlil LN advokát Václav Vlk z advokátní kanceláře Rödl a Partner. Jinak však zaměstnanci nezbývá než své pohledávky domáhat žalobou na zaplacení proti bývalému zaměstnavateli u soudu. To by ale znamenalo uhrazení dalších záloh za advokáty. Do insolvenčního řízení mohou firmu poslat i věřitelé, kteří prokážou, že jim firma dluží. Za zahájení řízení by ale museli zaplatit 50 tisíc korun.

Složité vymáhání

Navíc firma byla těsně před ukončením činnosti napsána na syna tehdejšího majitele – Ferdinanda Possannera-Schremse. Ten podle zjištění zaměstnanců v Rakousku, kde žije, ale nic nevlastní. „To znamená, že z toho člověka nikdo nic nedostane,“líčí Lisá, která nechápe, jak je něco takového vůbec možné. Úřady se podle ní případem dokonce ani nechtějí moc zabývat. „To samé se teď děje i v Maďarsku. A proto jsme uvědomili finanční úřad, aby to řešili v rámci Evropské unie a začalo se konečně něco dít,“dodává.

Firma je tak podle bývalých zaměstnanců stále v likvidaci. Některým dodavatelům a věřitelům ale už došla trpělivost a majitele prý žalují. Mezi nimi je například britská logistická společnost General Logistics Systems (GLS). Problém v jakémkoli řízení bude v tom, že dlužník na první pohled nemá dluhy čím zaplatit. Majitel to totiž v posledních měsících udělal tak, že se zbavil veškerého majetku a nyní nemá co zpeněžit, aby dluh umořil.

„Podle mě je to organizovaná skupina. Pan Schrems je takový bílý kůň a problematická je firma GA Europe. Ti využívají toho, že vše trvá tři měsíce, a pak rychle pryč,“myslí si Kateřina Syslová. Společnost navíc podle ní není vidět, protože vystavila maximálně tři faktury, které zaplatila, a následně v tichosti zmizela i s veškerými tržbami za poslední měsíce prodeje.

Advokát Václav Vlk v této souvislosti radí všem, jež potká podobná situace s nevyplacením mzdy. „V tomto případě doporučuji uvažovat o co nejdřívějším ukončení pracovního poměru. Jestliže zaměstnavatel nevyplatil mzdu či její část do 15 dnů po splatnosti, může zaměstnanec pracovní poměr skončit okamžitě, tedy bez výpovědní doby,“říká Vlk. Chybějící mzdu je možné nárokovat u soudu. Stání však může trvat několik měsíců a může být nákladné.