Covidu je víc, než teď tvrdí data

Testování má pořád smysl, zvlášť pokud lidé patří do některé z rizikových skupin. Bez pozitivního testu totiž nepoznáte, jestli máte covid-19, nebo chřipku, říká v rozhovoru pro LN Daniel Dražan, vakcinolog a dětský lékař.

Covid znovu nabírá na síle. Podle ministerstva zdravotnictví minulý týden přibývalo až 200 nových případů denně, což je dvojnásobek oproti předchozímu týdnu. Jak vážné to je?

Čísla opravdu rostou a s příchodem podzimu se počet nakažených ještě zvýší. Bude jich navíc násobně víc, než udávají oficiální statistiky. To proto, že většina lidí už se dnes netestuje. Je tomu tak i jinde na světě.

Prozatím se ale neděje nic dramatického. Rozhodně nejde o situaci srovnatelnou s předchozími sezonami. Jednak má virus sám o sobě méně závažný průběh onemocnění než varianty v počátcích pandemie (první případy nákazy se v Česku objevily v březnu 2020 – pozn. red.), jednak už je většina lidí částečně imunních, a to kvůli předchozím infekcím či prodělanému očkování. Také máme k dispozici prostředky, jak onemocnění předcházet – tedy vakcíny – i jak ho léčit. Ani jedno z toho jsme ještě před dvěma lety neměli. Hospitalizovaných i úmrtí proto teď bude daleko méně.

LN Jaká varianta viru tady aktuálně poletuje?

Jsou to různé subvarianty omikronu. I z toho důvodu právě teď do Česka dorazily nové očkovací látky, které jsou zaměřené proti variantě omikronu XBB.1.5.

LN Jak člověk tyto subvarianty pozná? Jakými příznaky se covid projevuje?

Většinou se projevuje podobně jako kterákoliv jiná infekce dýchacích cest způsobená viry. Dnes až tolik neplatí, že by lidé ztráceli čich a chuť, tyto projevy už jsou celkem vzácné a vážou se spíše ke starším variantám covidu. U omikronu jsou typickými příznaky rýma, kašel, bolest v krku, horečka, bolesti svalů a únava. Bez absolvování testu tak člověk většinou nerozezná, jestli má covid, chřipku, nebo jiný respirační virus.

Takže testování má i nadále smysl?

LN

Testování je nadále velmi důležité pro lidi, kteří spadají do rizikových skupin a při onemocnění covidem potřebují včasné zahájení léčby. V ostatních případech je testování méně důležité a nebude se masivně provádět. Ale pokud si někdo koupí domácí antigenní test, případný pozitivní výsledek mu napoví, že by měl dodržovat určitá pravidla, aby nenakazil další lidi ve svém okolí. Zejména pokud spadají do kategorie vysokého rizika.

Zmínil jste, že do Česka dorazily nové vakcíny proti covidu. Kdo všechno by se jimi měl nechat naočkovat?

LN

Dle doporučení České vakcinologické společnosti by se jednoznačně měli očkovat lidi z rizikových skupin. Mezi ty patří zejména senioři, těhotné ženy a chronicky nemocní lidé jakéhokoliv věku – tedy i děti. Rovněž jsou to zdravotníci a zaměstnanci v pečovatelských ústavech a jejich klienti. Co se týká lidí s nižším rizikem, tedy zdravých dětí a zdravých mladých dospělých, tam je doporučení k vakcinaci míň důrazné. V těchto případech je rozhodnutí na daném člověku a jeho ošetřujícím lékaři.

LN Co zdravé děti? Je vakcína vhodná i pro ně?

Očkování jednoznačně přináší prospěch všem. Je doporučováno i dětem, a to od šesti měsíců věku. U dětí je sice riziko závažného průběhu covidu mnohem nižší než u dospělých, avšak zdaleka není nulové. Platí to hlavně pro hodně malé děti – čím mladší dítě, tím vyšší riziko. Jednoznačně by se ale měly naočkovat děti se závažnými chronickými onemocněními a poruchami imunity – například s nádorovými onemocněními či po transplantacích.

Děti do pěti let věku se ale bohužel budou muset naočkovat původní vakcínou, protože tu poslední pro ně ministerstvo zdravotnictví nezajistilo.

LN Na tom, jestli očkovat malé děti, dlouho nepanovala shoda. Proč?

Protože v prvních fázích pandemie byli jednoznačně více postiženi dospělí. Teprve až později výrazně přibylo i případů dětí. A navíc – první vakcíny se vyvíjely pro dospělé. Až později se jejich indikace rozšiřovaly i na děti. V době nedostatku očkovacích látek také bylo potřeba nejdříve chránit osoby, pro které covid představoval nejvyšší riziko.

LN Nehrál v tom roli strach z nežádoucích účinků vakcíny?

Možná taky. V minulosti se objevily informace, že ve vzácných případech se u mladých lidí mužského pohlaví objevil po očkování zánět srdečního svalu. Riziko, že člověka něco takového postihne, je ale velmi malé. Je navíc daleko nižší než pravděpodobnost, že se takový zánět rozvine při nakažení covidem. I tady je proto užitek z očkování vyšší než riziko nežádoucí reakce.

LN Najdou se přece jen lidé, pro které není očkování proti covidu vhodné?

Kontraindikace vakcín proti covidu jsou velmi vzácné. V podstatě vyplývají právě ze vzácných, ale vážných nežádoucích účinků vakcíny. Pokud někdo prodělal po očkování proti covidu závažnou alergickou reakci nebo myokarditidu, tedy zánět srdečního svalu, další dávku už by dostat neměl. S lékařem by se pak měli poradit i lidé, kteří po covidu prodělali multisystémové zánětlivé onemocnění. Podotýkám ale, že vážné alergické reakce a myokarditidy po očkování, stejně jako multisystémové zánětlivé onemocnění po covidu, jsou velmi vzácné.

Měl by se nechat naočkovat i člověk, který už covid prodělal?

LN

Ano. Imunita, kterou lidé po prodělaném onemocnění získali, totiž není trvalá.

LN Kdy je ideální čas na očkování a kde člověk vakcínu sežene?

Lidé by se měli nechat naočkovat co nejdříve. Nová monovalentní očkovací látka už do Česka dorazila a postupně se distribuuje. Otálet by neměli hlavně lidé, kteří patří do některé z rizikových skupin. Očkovat se mohou buď u svého praktického lékaře, nebo mohou zajít do kteréhokoliv očkovacího centra.

LN Pokud člověk onemocní, jak postupovat?

O postupu by měl rozhodnout samozřejmě lékař. Ten může pacientovi v indikovaných případech předepsat některé z dostupných antivirotik. K léčbě covidu u nás máme k dispozici tři druhy antivirotik – ve dvou případech jde o tabletky, třetí přípravek se aplikuje nitrožilně ve zdravotnických zařízeních. Všechno jsou to pochopitelně léky dostupné výhradně na lékařský předpis.