V daviscupovém týmu rozkvétá
Proč Tomáš Macháč hraje v týmové soutěži líp než v sólové kariéře. Česko vyhrálo i díky němu podruhé, včera nad Koreou
Ostřílený kapitán Jaroslav Navrátil, který české tenisty sleduje dlouhé roky, při zavedení hovoru k tomu viditelnému kontrastu jen pokrčí rameny: „Kdyby jezdil na turnaje s daviscupovým týmem, nebyl by ve světovém žebříčku 119., ale 50. nebo 60.“
Mluví o Tomáši Macháčovi, který si v reprezentaci počíná neohroženě a několika cennými skalpy vytáhl singlovou bilanci na lichotivých šest výher a jedinou porážku. Řádí rovněž nyní ve Valencii: ve středu ve dvou setech porazil Španěla Zapatu Mirallese, včera Korejce Honga Song-čchana. I díky němu Češi obě družstva celkově zdolali a mají na dosah postup do vyřazovací fáze finálového turnaje.
Jenže v individuální kariéře se 22letý tenista marně snaží napevno zabydlet v elitní stovce, do níž zatím jen nakoukl. Místo toho, aby své umění prodával na podnicích ATP a grandslamech, objíždí turnaje nižší kategorie.
„Ještě mi něco chybí, abych ty nejkvalitnější soupeře přejel a porazil svojí hrou, třeba proti favoritům na grandslamech na velkých
kurtech se v prvním setu rozkoukávám… Poučím se,“slibuje.
V Davis Cupu zaujal už debutem před dvěma roky v Innsbrucku, kde coby 143. tenista pořadí zaskočil tehdy 25. Brita Evanse
a 87. Francouze Gasqueta, který se v době největší slávy vyhříval na sedmé příčce.
„Jsem rád, že jsem tam dostal šanci ukázat se. Zápasy jsem zvládl bravurně a teď na výkony navazuju,“
ohlíží se zpětně. „Když v Davis Cupu nastupuju, cítím, že se o sebe můžu opřít.“
A tak Navrátil moc dobře ví, že se na něj může spolehnout. Klidně i v ošemetných venkovních duelech, kde bouřlivá divácká podpora stojí proti Čechům.
„Týmová atmosféra mu sedí, všichni se o něj starají, má důvěru a prodává to. V Davis Cupu vidíme, jaký je hráč a kde by se měl pohybovat,“podotýká kapitán.
„Tomáš je tady jako ve svém živlu, vždycky se těší, až si může něco s někým zahrát, celkově se dostane do mentální pohody, ve které potom dokáže předvádět famózní tenis. A pak to s ním mají těžké všichni soupeři. Pozici dvojky zastává na výbornou,“přibližuje jednička týmu Jiří Lehečka.
Nicméně on na rozdíl od o rok staršího Macháče, s nímž před pár lety začínal na podobné startovní čáře, už prorazil do top 30.
„Pořád věřím, že se i Tomáš dostane dopředu,“zdůrazňuje Navrátil. Macháč zatím jen dvakrát v kariéře postoupil do druhého kola grandslamu a v žebříčku se vydrápal nejvýš na 97. příčku.
„V Davis Cupu už nějaké zkušenosti mám, ale když nastupuju proti Norriemu nebo Ruudovi na grandslamu, tak mi trvá, než se dostanu do tempa,“opakuje.
Průlomu může dosáhnout právě díky týmové soutěži, z jejíchž srazů si přiváží kupu sebevědomí.
Ve středu si ve Valencii poradil se 75. hráčem světa Zapatou Mirallesem, ani jednou neztratil servis a výsledkem dvakrát 6:4 umlčel diváky, kteří fandili domácímu borci.
Včera proti Koreji se ocitl v jiné situaci. Jako favorit měl odstartovat pouť českého družstva za potvrzením senzačního skalpu Španělů.
Proti sveřepému Hongovi, až 194. tenistovi pořadí, se trápil ve třech setech, než si nakonec oddechl a zapsal svůj šestý vítězný singl v daviscupové kariéře.
Tím, jak se vypořádal s únavou, nervozitou, houževnatým sokem a rolí papírově kvalitnějšího hráče, znovu ukázal příhodnou náturu pro týmová klání.
Pro Navrátila je platným článkem sestavy, zkušený kapitán se kdysi podobně mohl opřít o Radka Štěpánka či Lukáše Rosola, kteří reprezentaci rovněž zařídili cenné body. A taky se při sólovém putování s tenisovým řemeslem propracovali do elitní desítky, respektive třicítky světového rankingu.
Macháče v Davis Cupu žene kromě týmové podpory i další důležitá motivace: jeho přítelkyně a elitní tenistka Kateřina Siniaková.
Rovněž ona se v reprezentaci vydává ze všech sil, loni podstoupila úmorný přelet z Turnaje mistryň v Texasu na BJK Cup do Glasgowa.
„Zápasy za reprezentaci jsou speciální, víte, že doma se na vás koukají i lidi, kteří vás běžně nesledují. Jsem rád, že s Katkou tyhle náročné duely zvládáme. Je to super, navzájem se určitě podporujeme.“