Lovec ponorek a šprýmař
Opakovaně dnes lidé říkají, že jsme krváceli za vlast. Já osobně za vlast krvácel pouze jednou. Bylo to v den, kdy některým z nás, včetně mě, měla být udělena vyznamenání za vykonanou službu. Stáli jsme v řadě vedle sebe, a když na mě přišla řada, člověk, který mi připínal nad levou kapsu uniformy československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, zajel tím špendlíkem moc hluboko a medaili mi připnul přímo do
KALENDÁŘ HRDINŮ OSUDY, KTERÉ INSPIRUJÍ
prsa. Podle změny výrazu v mém obličeji okamžitě poznal, že je něco špatně, ale nenápadně nastalou situaci přešel. A to byl vlastně jediný moment za celou válku, kdy jsem za vlast krvácel.“Takto s nadsázkou komentoval významnou událost z roku 1944 pozdější plukovník letectva Arnošt Polák.
Narodil se 21. září 1923 v Praze jako druhorozený syn manželů Rudolfa a Gertrudy Pollakových. Pollakovi byli dobře situovanou pražskou asimilovanou židovskou
rodinou, jelikož otec Rudolf podnikal v oboru zaměřeném na import a distribuci výrobků pro cukrovarnictví. Malý Arnošt začal navštěvovat obecnou školu, po jejímž absolvování pokračoval studiem na reálném gymnáziu, které však kvůli nacistické okupaci v březnu 1939 a následným událostem nedokončil. Právě zostřující se protižidovská opatření vedla k obstarání cestovních víz do Velké Británie, kam začátkem srpna téhož roku se starším bratrem Felixem v rámci jednoho z dětských transportů vycestovali.
Jejich pobyt v Anglii sponzorovalo náboženské hnutí, takzvaní kvakeři, a zpočátku pracovali v zemědělství. Po vypuknutí války se Felix dobrovolně přihlásil do československé branné moci a zúčastnil se nasazení ve Francii.
Jakmile Arnošt v září 1941 dosáhl osmnácti let, také se dal dobrovolně k dispozici zahraniční armádě. Po krátkém elementárním výcviku u Náhradního tělesa Československé samostatné brigády byl přijat do řad britského Královského letectva. Toužil se stát stíhacím pilotem, místo toho byl ale určen pro výcvik radiotelegrafisty a střelce. Kvůli ochraně rodičů před perzekucí v protektorátu si zhruba v tomto období počeštil jméno z Pollak na Polák. V únoru 1943 posílil v nově příchozí posádce 311. československou bombardovací peruť a první operační let vykonal 15. března. V posádkách různých velitelů odlétal do prosince 1944 více jak 60 bojových operací, zpravidla protiponorkových patrol, během nichž opakovaně přišel do kontaktu s nepřátelskými ponorkami a dálkovými stíhači.
Poslední válečné měsíce strávil nejdříve u výcvikové jednotky v Bramcote a poté u 246. perutě, se kterou létal například do Indie nebo Afriky.
V osvobozeném Československu se dozvěděl o vyvraždění mnoha svých příbuzných v koncentračních táborech. Již v únoru 1946 z armády odešel a věnoval se obchodu. Nastávající poměry v rodné vlasti se mu však začaly brzy zajídat, proto se opět odhodlal k emigraci. Již podruhé se vydal směr Velká Británie, která se mu stala již navždy druhým domovem. Poznal tam svou budoucí manželku Bettinu Löwitovou, původem z Vrchlabí, s níž měl postupně tři děti, a začal se věnovat podnikání.
Dlouholetý funkcionář Svazu letců svobodného Československa a Československé obce legionářské ve Velké Británii a známý šprýmař Arnošt Polák zemřel nedlouho po svých 94. narozeninách ve středu 27. září 2017.
Seriál vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha, vychází každý pátek