Ruské modré přilby zaspaly

V úterý se znovu rozzuřily boje na území Náhorního Karabachu, o který se dlouhodobě přou Ázerbájdžánci s Armény. Vojenská operace Baku nakonec včera díky Ruskem dohodnutému příměří ustala, situace však zůstává napjatá.

V Náhorním Karabachu se po roce opět válčilo. Nejméně 200 mrtvých a více než 400 raněných si vyžádal jednodenní konflikt mezi Ázerbájdžánem, pod nějž oblast oficiálně spadá, a mezinárodně neuznanou Náhorně-karabašskou republikou (známou i jako Arcach) obývanou Armény. Uvedl to včera karabašský ombudsman Gegham Stepanjan, citovaný ruskými médii. Mezi oběťmi je podle něj deset civilistů včetně pěti dětí.

Baku v úterý zahájilo „protiteroristickou operaci“údajně kvůli dlouhodobému ostřelování jeho pozic. „Strategickým cílem operace je zajistit úplnou svrchovanost Ázerbájdžánu nad vlastním územím,“prohlásil poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Včera ale obě strany přistoupily na Moskvou navržené příměří.

Podle britské stanice BBC, odvolávající se na informační centrum mezinárodně neuznané separatistické republiky, boje utichly včera okolo poledne. Poté došlo k odzbrojení karabašské armády i stažení těžké techniky z horské enklávy. To potvrdilo i Baku.

Dnes se prý mají konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel v oblasti a Ázerbájdžánci o budoucnosti regionu. Hadžijev ostatně v úterý uvedl, že Baku bude jednat s Armény v regionu pouze tehdy, pokud se vzdají, složí zbraně a rozpustí neuznávanou karabašskou republiku.

Tentýž den pak Baku oznamovalo vojenské úspěchy v podobě zničení desítek bojových vozidel pěchoty, děl a podobně. Následně přicházely zprávy i o ostřelování několika měst, včetně správního střediska Náhorně-karabašské republiky Stěpanakertu, kde lidé utíkali do krytů. Podle agentury AFP bylo jen do včerejšího poledne z 16 lokalit v Náhorním Karabachu evakuováno na 7000 civilistů.

Ruská mírová iniciativa

K zastavení bojů pak včera vyzvaly například USA i Rusko, jež je samo ve válce s Ukrajinou. „Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a zamezily civilním ztrátám,“uvedla ruská diplomacie ještě předtím, než včera úspěšně navrhla dohodu o příměří. Apelovala také, aby se Baku a Jerevan vrátily k plnění dohody uzavřené před třemi lety.

Tehdy konflikt skončil po šesti týdnech porážkou Arménie a mírovou smlouvou. Rusko má od té doby v regionu své vojáky, kteří dohlíží na její naplňování. Jejich akceschopnost je však nyní dle expertů vinou ruské vojenské agrese na Ukrajině značně omezena.

To se projevilo i podle Arménů, jelikož prý o záměru Baku zahájit vojenskou operaci nedostali jakoukoliv informaci. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, v této souvislosti uvedla, že ruské síly byly zpraveny o situaci jen „s několikaminutovým předstihem“.

Oblast Náhorního Karabachu je přitom předmětem sporu mezi Jerevanem a Baku již desítky let.

Bouře v regionu vypukly i takřka přesně před rokem. První válka o Náhorní Karabach se ale udála v letech 1988 až 1994. Právě tehdy došlo k vyhlášení Náhorně-karabašské republiky. Mezinárodní společenství však Náhorní Karabach, přestože jej z drtivé většiny obývají Arméni, považuje za součást Ázerbájdžánu.

Jerevan se drží zpátky

Arméni žijící v oblasti se nyní na rozdíl od let minulých nedočkali ani podpory z politického centra v Jerevanu. „Arménie se neúčastní válečných aktivit a chci znovu zdůraznit, že Arménská republika nemá armádu v Náhorním Karabachu. V současné době nebudeme činit žádné nepromyšlené kroky,“prohlásil v úterý arménský premiér Nikol Pašinjan.

I proto tentýž den večer vyšly do ulic arménské metropole tisíce demonstrantů. Požadovaly, aby úřady Armény v Náhorním Karabachu bránily. Pašinjan však i včera prohlásil, že se Jerevan na dohodě o příměří mezi Ázerbájdžánem a úřady v Náhorním Karabachu, tedy Náhorně-karabaškou republikou, nijak nepodílel.

Stalo se tak zřejmě i proto, že vztahy mezi ním a vedením Kremlu se nedávno vyostřily. Arménský premiér prohlásil, že spoléhat se dlouhodobě v otázkách bezpečnosti jen na Rusko byla strategická chyba. Moskvu obvinil, že nedokázala Jerevanu zaručit bezpečnost právě při střetech s Ázerbájdžánci. Kreml tehdy reagoval, že je s Pašinjanovými výroky „hrubě nespokojen“.