„Strašili a pak je sem pustili“

Vládní strana Právo a spravedlnost se sotva může stylizovat do role ochránkyně Polska před migrací, když měla ve svých řadách někoho, kdo se na ní ještě přiživoval

Tento pátek přijde do polských kin nejnovější film režisérky Agnieszky Hollandové s názvem Hranice. Jde o snímek, který se vrací k migrační krizi na bělorusko-polské hranici z podzimu 2021. Tehdy se pokoušel režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka destabilizovat situaci v Evropě vyprovokováním nové migrační vlny.

Běžence z Blízkého východu lákal do Běloruska, následně nechal tisíce z nich přivézt k polským hranicím s očekáváním, že se ji pokusí překonat. Polská strana tomu aktivně bránila a vytlačovala je zpět na běloruské území. Přitom docházelo k situacím, jež v černobílém provedení tematizuje i zmíněný film: humanitární katastrofu uprchlíků i násilí ze strany příslušníků polské hraniční stráže.

Už to samo o sobě by asi bývalo stačilo, aby se dostala polská národně-konzervativní vláda do varu. To se pak ještě vystupňovalo, když snímek dostal Zvláštní cenu poroty na festivalu v Benátkách. Proti Hollandové vystartoval především ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jenž je proslulý svými nacionalistickými výpady. Přirovnal snímek k filmům, které prý točili o Polácích němečtí nacisté.

Již teď musejí kina, jež se chystají film uvést, počítat s protesty. Objevují se také výzvy k bojkotu, mimo jiné slovy, že „v kině sedí jen prasata“. Přesně takto zněly výzvy v Polsku okupovaném nacisty, které měly odradit Poláky, aby navštěvovali kulturní akce v režii německé okupační správy. Jiní viní režisérku, že se prý dala do služeb Kremlu.

Urputnost, s jakou brojí vládní kruhy proti režisérce a jejímu filmu, je v ostrém protikladu s aktuální aférou okolo udělování falešných víz. Nedávno totiž vyšlo najevo, že blízký spolupracovník dnes už bývalého náměstka ministra zahraničních věcí Piotra Wawrzyka, člena vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), za to vyinkasoval několik desítek tisíc eur.

Zatím není jasné, kolik lidí se tímto nezákonným způsobem dostalo do Polska, potažmo do schengenského prostoru. Vládní kruhy se přirozeně snaží držet záležitost při zemi. Jako když šéf PiS, vicepremiér Jarosław Kaczyński, tvrdil, že „nejenomže nejde o aféru, ale ani o aférčičku“.

Ilegální migrace se tak stala pár týdnů před volbami klíčovým tématem kampaně. Avšak v jiné podobě, než by si současná vládní strana přála. PiS se sotva může stylizovat do role ochránkyně Polska před migrací, když měla ve svých řadách někoho, kdo se na ní ještě přiživoval.

Liberální opozice již větří příležitost, že by mohla u voličů zabodovat. Její vůdce, bývalý premiér Donald Tusk, tvrdí, že za posledních třicet měsíců bylo takto neoprávněně uděleno na 250 tisíc víz. Možná přehání, aby to vypadalo dramatičtěji. Nic to ale nemění na tom, že video, které k tomu opozice uveřejnila na internetu, to pojmenovává docela výstižně: „Strašili, strašili, sami je sem pustili.“