Arménský případ

Rusko dalo ruce pryč od jižního Kavkazu

Někdy je těžké odlišit příčinu a následek a záleží na tom, jak se dotyčná událost vysvětluje. Něco takového brzy uvidíme okolo současného dění v Náhorním Karabachu a podle toho, jaká interpretace převládne, to buď oslabí vliv Ruska na Kavkaze a ve Střední Asii, nebo naopak to jeho vliv na nějakou dobu uchová.

O co jde? Po krátkých, ale krvavých bojích podle včerejších zpráv separatistická arménská republika v Náhorním Karabachu uzavřela příměří s Ázerbájdžánem. Arméni přistoupili na návrh, který válčícím stranám předložily ruské mírové síly, které měly dohlížet na klid zbraní mezi Armény a Ázerbájdžánci. Součástí příměří je prý to, že Arméni odevzdají Ázerbájdžáncům svou výzbroj. Neboli kapitulace. Možná přijdou i etnické čistky, kterých se Arméni tak bojí. Přitom podle představ Arménů je před tímto koncem mělo ochránit právě Rusko. Ale neochránilo, a dokonce se o to ani nepokusilo.

Podle jedné interpretace Rusko prostě nemělo sílu separatistickou republiku bránit. Ostatně před tím nedávno varoval arménský prezident Nikol Pašinjan. Stěžoval si, že ruští mírotvorci neplní své poslání a nedokázali zabránit ázerbájdžánské blokádě Náhorního Karabachu ani pomalému posunu ázerbájdžánských pozic. Pašinjan k tomu dodal, že Moskva stahuje z jižního Kavkazu, kde Arménie leží, své síly, protože je pohlcují boje na Ukrajině. Kreml to tehdy velmi důrazně odmítl jako nesmysl. Teď se to ale potvrzuje. Je tu však i druhý výklad. Arménská vláda svojí kritikou tak rozzlobila Kreml, že za to Rusko Jerevan potrestalo. Za vyjádření Pašinjana i za to, že arménská armáda pořádá vojenské cvičení s Američany.

V případě, že převládne první výklad, se začnou ruští spojenci v postsovětském prostoru od Ruska odtahovat a hledat oporu jinde. V případě, že druhý, role Moskvy zůstane zachována. Skutečnost je taková, že do jisté míry jsou pravdivé obě interpretace a Rusko je jak oslabené, tak pomstychtivé. Rozhodně to není ideální a spolehlivý spojenec.