Nové penzijko míří do finále

Asociace penzijních společností tlačí na poslance kvůli zachování státního příspěvku i pro důchodce

Od ledna by mělo dojít ke změnám, jež se dotknou asi 4,3 milionu lidí, kteří si spoří na důchod. Změnit se má mimo jiné výše státního příspěvku ve prospěch těch, již si budou dávat stranou více peněz. A lidé, kteří se v péči o svou finanční situaci ve stáří pustí do světa finančních produktů, třeba podílových fondů, mají být odměněni možností odečíst si část svých úložek od daňového základu. Stejně jako dnes u penzijního spoření či životního pojištění.

Ministerstvo financí, jehož návrhy novel k několika zákonům mají nyní v rukou členové rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, v jednom bodě vyvolává velkou diskusi. Tím je návrh, aby starobní důchodci přišli o nárok na státní příspěvek k penzijnímu spoření – a to zpětně.

Milion lidí a 150 miliard korun

To byl také hlavní důvod, proč se včera na zasedání rozpočtového výboru vypravilo vedení Asociace penzijních společností ČR (APSČR). „Zásadně nesouhlasíme s odebíráním státního příspěvku důchodcům, které ministr financí odůvodňuje tím, že penzijní spoření se státním příspěvkem je určeno pro lidi v aktivním věku a že se tím ušetří miliarda korun ročně,“sdělil LN mluvčí APSČR Jan Sedláček.

Na ostatních úpravách, jako je například změna výše státních příspěvků, možnost zůstat jednou nohou ve starých fondech a druhou přejít do nových nebo zavedení alternativního fondu, podle Sedláčka buď panuje shoda, či se budou ladit jen drobné detaily.

Vyloučení starobních důchodců z pobírání státního příspěvku by však podle Sedláčka mělo i makroekonomické důsledky. „Pokud to stát udělá, ve velmi krátkém časovém horizontu pravděpodobně vyžene ze systému asi milion lidí a 150 miliard korun,“podtrhuje. Tyto peníze pak budou státu chybět, protože mohou financovat plánované infrastrukturní investice, což je v době, kdy chce stát realizovat projekty, jako třeba vysokorychlostní koridory pro železnici, velmi nepříznivé.

Sporná retroaktivita

„Navíc, novelizovaný zákon chce vyloučení důchodců ze státního příspěvku zavést retroaktivně, tedy i na již uzavřené smlouvy,“ upozorňuje Sedláček. „Pokud by zrušení příspěvku pro penzisty, ač není moudré, mělo vejít v platnost, pak by to mělo platit jen pro nové smlouvy, aby s tím lidé počítali,“podotýká mluvčí APSČR.

Ekonomové se spíše kloní k názoru, že je zrušení příspěvku starobním důchodcům správné. Ovšem bez retroaktivity. „Správná cesta je to u nových smluv, to je bez řečí. Je to penzijní spoření, takže zvýhodňovat penzisty je zbytečné,“hodnotí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček tuto logiku uznává, ovšem nabízí i další pohled: „Je rozdíl, zda je důchodci 65, 75, či 85 let. Proto by měli mít možnost se připravovat na pozdější fáze důchodového věku, kdy už si třeba nebudou moci přivydělávat nebo se změní situace v jejich rodině,“zamýšlí se.

Ale na druhou stranu podle něj mají senioři řadu dalších způsobů, jak se na důchod finančně připravit. „Existují i zajímavější produkty než penzijní spoření se státním příspěvkem,“připomíná Křeček.

Druhou věcí, kterou je podle APSČR nutné řešit, je sjednocení podmínek penzijního spoření a takzvaného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Ten by umožňoval odečítat si od daňového základu vedle úložek do penzijního spoření či životního pojištění i úložky do jiných finančních aktiv, třeba podílových fondů, akcií a podobně.

Renta, nebo celá suma?

Podmínkou je držet tyto investice nejméně deset let a nevybrat je před 60. rokem věku (stejně jako u penzijka). Souhrnná částka, kterou si pak střadatel může odečíst od daní, je 48 tisíc korun ročně. „Zatímco u penzijního spoření má být zakázán jednorázový výběr naspořených prostředků, u DIP je jednorázový výběr jedinou formou výběru peněz,“konstatuje Sedláček.

V současném návrhu změn, který půjde do druhého čtení v Poslanecké sněmovně někdy zkraje října, ustanovení o zákazu jednorázového vyzvednutí penzijních úspor není. Ačkoli se o něm intenzivně diskutovalo. Podle Sedláčka se ovšem počítá s tím, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve druhém čtení zákaz navrhne.

„Proti návrhu, aby stát stanovil výběr téměř výhradně formou renty, nic nenamítáme, stejné podmínky by ale měly platit také u DIP. Stejně tak by měl být u DIP zaveden i strop na provize, který je u penzijka, jinak hrozí, že budou prodejci upřednostňovat jeden produkt jen proto, že za jeho sjednání dostanou více. A v konečném důsledku to odnesou klienti,“podtrhuje Sedláček.

Problémem je pro penzijní společnosti také termín, kdy mají novinky vstoupit v platnost. „Často jde o změny, které bude nutné promítnout do administrativy a IT, a to nezvládneme ze dne na den ani z týdne na týden. A pokud budeme znát finální znění zákona někdy okolo Vánoc – jak to teď zatím vypadá –, těžko může od prvního ledna vejít v účinnost,“podotýká mluvčí APSČR.

S tím se však podle ministerstva financí, které změny v penzijním spoření předkládá, již počítá. „Navrhovaná účinnost změn je k 1. 1. 2024 vyjma změn u státních příspěvků, tedy změny jejich výše a zrušení jejich vyplácení střadatelům, kteří již pobírají starobní důchod. V této věci je navrhovaná účinnost k 1. 7. 2024. Hlavním důvodem je nutnost adaptace informačních systémů. Jde o návrh, který se ve zbytku legislativního procesu ještě může změnit,“řekl LN mluvčí resortu Petr Habáň.