„Atmosféra by se dala krájet“
I zdánlivá maličkost, jakou je zaslané blahopřání ke státnímu svátku, může být důležitá, když se chystá projev prezidenta na půdě světové organizace. V rozhovoru pro LN přiblížil pozadí vystoupení Petra Pavla v New Yorku velvyslanec ČR při OSN
Kromě pomoci Ukrajině podle Jakuba Kulhánka šlo i o mravenčí práci, která se nakonec vyplatila. „Potřebujete komunikovat a být neustále s lidmi v kontaktu. Máme například založenou skupinu na platformě WhatsApp, ve které je všech 193 velvyslanců při OSN,“popisuje Kulhánek, co pomohlo při lobbování za to, aby český prezident mluvil hned v úvodu zasedání Valného shromáždění.
LN Jaké reakce jste obdržel od kolegů na projevy prezidenta Pavla na Valném shromáždění a v Radě bezpečnosti OSN?
Reakce jsou velmi pozitivní. Oba projevy odrážely to, kde Česká republika stojí a jaká jsou její prioritní témata v zahraniční politice a pohledy na některá klíčová témata dnešního světa. Musím říct, že řada kolegů nejen z evropských zemí kvitovala, že jsme mluvili hned první den všeobecné rozpravy. Prezident zmiňoval nejen brutální agresi na Ukrajině, ale i témata, jako je klimatická změna, potřeba reformy mezinárodních institucí, ale i udržitelný rozvoj, tedy jak zaručit ekonomický rozvoj, ale s tím, že budeme minimalizovat negativní sociální a ekologické dopady. Všimli si také, že jsme oznámili kandidaturu do Rady bezpečnosti.
LN Kdo si projevu v zahraničí všiml?
Bezprostředních reakcí byla řada. Chodily esemesky od kolegů, také na recepci pořádané českým prezidentem a slovenskou prezidentkou za mnou přišlo osobně několik evropských kolegů. Na začátku prezidentova projevu v Radě bezpečnosti za námi přišla americká zástupkyně velvyslankyně Elizabeth Millardová a poděkovala za projev Česka.
LN Jak se zařizuje v OSN, aby český prezident mluvil mezi 193 zeměmi první den všeobecné rozpravy?
Předchází tomu doslova diplomatický boj. Zahrnuje to vše od formálního zápisu na pořadí řečníků na elektronickém formuláři až po mravenčí diplomatickou práci přesvědčování. Výhoda prvního dne rozpravy, kdy vystupuje i americký prezident, je, že se mu věnuje větší pozornost. Každý státník má šanci přednést pohled své země na dění ve světě, formulovat priority, které považuje za důležité. To se zpracovává v ústředí na ministerstvech zahraničních věcí členských zemí. Projevy v OSN slouží jako zdroj poznání toho, jaké pozice státy zaujímají. V tomto ohledu je projev ve Valném shromáždění opravdu promluva ke světu. Všech 193 misí v OSN projevy pozorně poslouchá, analyzuje a posílá zprávy do ústředí.
LN Jak diplomaté lobbují v praxi?
Potřebujete komunikovat a být neustále s lidmi v kontaktu. Někdy opravdu doslova rozhodují maličkosti. Musíte znát, jaké jsou nálady, co zrovna kolegové potřebují. Není to jen o úrovni bilaterálních vztahů mezi zeměmi, ale také o osobní chemii mezi velvyslanci. Máme například založenou skupinu na platformě WhatsApp, ve které je všech
193 velvyslanců při OSN. Na ní si píšeme. Když tedy mluvím o mravenčí práci, mohou to být doslova i drobnosti. Jako když pošlete velvyslanci gratulaci k jejich státnímu svátku. Vyjádříte jim tím respekt a oni si vás zapamatují.
Na co partneři nejvíc slyšeli?
LN
Na naši pomoc Ukrajině. Dále třeba na fakt, že máme na svém území jeden z největších počtů uprchlíků z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. Jde i o geografickou blízkost. A také na to, jak vystupujeme, že hlas České republiky v OSN, byť jsme jeden ze dvou stovek členských států, je v otázce ruské agrese velmi jasně slyšet.
Proč zasedala vedle Valného shromáždění i Rada bezpečnosti k Ukrajině?
LN
Šlo o jistý unikát. Během týdne na vysoké úrovni sice tradičně zasedá Rada bezpečnosti, ale dělo se tak na úrovni ministrů zahraničních věcí. Nicméně albánské předsednictví Rady bezpečnosti přišlo s tím, že to udělají na úrovni hlav delegací. Tedy především na úrovni prezidentů a premiérů.
LN Proč to bylo letos jinak?
Důvod částečně spočíval v tom, aby mohl promluvit na Radě bezpečnosti i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Samozřejmě to zasedání Rady bezpečnosti
přidalo na prestiži. Jinak o vystoupení v Radě bezpečnosti měla zájem řada prezidentů a premiérů, kteří byli tento týden v New Yorku. Český prezident mluvil jako druhý. Hovořil před polským prezidentem, italskou premiérkou a dalšími. Opět platí, že i tady na pořadí záleží, protože souvisí s pozorností, která se projevům věnuje.
LN Čím si tuto pozornost Praha vysloužila?
Jednak mluvíme srozumitelným hlasem a pak také jsme si o vystoupení v Radě bezpečnosti velmi aktivně říkali. Pracovala na tom celá diplomacie: jak v ústředí, tak mise OSN a samozřejmě i kancelář prezidenta. O pořadí řečníků fakticky rozhodovalo albánské předsednictví Rady bezpečnosti. S Albánií přitom máme výborné vztahy a mimo jiné velmi dobře vycházím se svým albánským protějškem zde v OSN.
LN Jaká byla atmosféra na zasedání rozšířené Rady bezpečnosti OSN, které se zúčastnil vedle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj?
Dala by se krájet. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přišel pouze na svůj projev, respektive byl na kousku projevu amerického ministra zahraničí a hned po něm se zvedl a odešel.
Jak jste vnímal Lavrovův projev?
LN
Rusko sice zopakovalo svoje domnělé křivdy – patří to k obehraným písničkám, jak Rusové údajně chrání ruskojazyčné menšiny na Ukrajině –, avšak těžko to obstojí v realitě, když všichni viděli nezměrné utrpení civilního obyvatelstva, včetně rozbombardovaných škol a nemocnic v důsledku ruské agrese. Lavrov dlouho hovořil také o tom, jak naopak údajně Západ podrývá mezinárodním systém a právo. Přitom právě Rusko invazí na Ukrajině zasazuje nejbrutálnější ránu multilateralismu v OSN. Toto hodnocení zaznívalo jak od generálního tajemníka, který o tom mluvil na Radě bezpečnosti, tak i ve všeobecné rozpravě. Všichni se točili okolo toho, že OSN je postavena na spolupráci, mírovém řešení konfliktu a na neporušitelnosti suverenity a teritoriální integrity. Rusko toto vše nyní flagrantně porušuje a vlastně zásadně podrývá celý systém OSN.
LN Lze říci, kolik zemí OSN má na konflikt na Ukrajině podobný pohled jako Česko?
Panují na to samozřejmě různé názory. Pro státy geograficky vzdálenější konflikt nemusí představovat takovou hrozbu a nebezpečí, jako to vnímáme v Evropě. Český prezident v projevech ale zdůrazňoval, že válka nedopadá jen na Evropu, ale má globální negativní dopady, včetně potravinové a energetické bezpečnosti. Často o tom mimochodem podobně hovoří generální tajemník OSN. Zaznělo to i při jeho schůzce s českým prezidentem. Jde o důležité téma řady rozvojových zemí.
Co tyto státy zajímá nejvíce?
LN
Potravinová bezpečnost a samozřejmě celkově téma udržitelného rozvoje, což je jakási vlajková loď Organizace spojených národů. Ruská agrese mimo jiné způsobuje, že finanční prostředky, které jdou na pomoc Ukrajině, by bylo možné například použít na prosazování a naplnění 17 Cílů udržitelné rozvoje. Rusko tak rozpoutáním války přímo prohlubuje problémy řady zemí v rozvojovém světě. O tom mimochodem ve svém projevu ve Valném shromáždění mluvil náš prezident. Válka je odčerpává, a poškozuje tak země globálního jihu, což je důležité těmto zemím připomínat.
Když se mimochodem kvůli konfliktu na Ukrajině zablokovala Rada bezpečnosti kvůli ruskému vetu, iniciativy se chopilo Valné shromáždění OSN – zde je zastoupeno všech 193 členských států a každý stát bez rozdílů má jeden hlas. A ve Valném shromáždění se podařilo prosadit hned několik rezolucí, v nichž byla válka odsouzená. Prošlo to s podporou přibližně 140 zemí. Ukázalo se, že vnímají, že dochází k porušování Charty OSN. S tím mají státy, které řeší jiné palčivější priority, zásadní problém. Uvědomují si, že mezinárodní řád postavený na neporušitelnosti suverenity a teritoriální integrity vzal za své. Moskvu tato čísla rozhodně nepotěšila – výsledky hlasování ve Valném shromáždění totiž ukazují na značnou diplomatickou izolovanost Ruska.
LN V OSN panuje intenzivnější spolupráce se zeměmi takzvaného třetího světa než se spojenci z EU a NATO. Jak to vypadá v praxi?
Musíte více naslouchat zástupcům států z Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Mají totiž často pocit historických křivd a opomíjení, proto je třeba se soustředit na jejich problémy. Bývá to zpravidla již zmíněná agenda Cílů udržitelného rozvoje. Letos k tomu proběhl zvláštní summit OSN. Prezident Pavel promluvil jménem skupiny Pathfinders, která sdružuje 46 zemí, které chtějí dosáhnout cílů udržitelného rozvoje v oblasti míru a spravedlnosti. Mluvil hned na ranním zahájení celého summitu, takže ho v sále slyšeli všichni lídři OSN.