Mobici zalepili díry na frontě
Rok po zahájení mobilizace je zjevné, že statisíce ruských odvedenců zásadně zpomalily ukrajinské osvobozovací operace na jihovýchodě země. Velkou část z nich údajně tvoří dobrovolníci, kteří narukovali buď z nadšení, nebo kvůli vidině bohatého žoldu. Tis
Šok, že válka je skutečně blízko. Zástupy mužů, znepokojených i nadšených, před vojenskými komisariáty po celém Rusku. Ale také masový úprk Rusů před vojnou do zahraničí. Tak vypadala reakce ruské společnosti na takzvanou částečnou mobilizaci, vyhlášenou prezidentem Vladimirem Putinem právě před rokem, koncem září.
Loňská mobilizace korunovala neúspěšný vpád ruských sil na Ukrajinu. Moskvě se nepodařilo rychle obsadit sousední zemi, ale se ztrátami museli její vojáci opustit na jaře 2022 zabrané území. Povolání do zbraně stovek tisíc mužů uzavřelo kapitolu takzvané zvláštní vojenské operace, jak se ruská agrese oficiálně označovala, a zahájilo to, co se v Rusku nazývá polozakázaným slovem – válku.
Mobilizace i masivní nábor
Nyní, po roce, i ruští experti otevřeně přiznávají, že mobilizace byla vynucenou reakcí. „Během první fáze zvláštní vojenské operace jsme čelili protivníkovi, který měl převahu v lidské síle a technice. A také neexistovala ucelená linie dotyku. Tehdejší linii protivník překonával a útočil na bránící se jednotky,“vysvětluje pro LN Alexej Leonkov, vojenský expert a redaktor ruského časopisu Arsenal Otěčestva.
„Částečná mobilizace byla provedena za účelem vytvoření souvislé linie dotyku, ženijně ji upevnit a opevnit, nasytit potřebnými palebnými prostředky, a také rozšířit kontingent vojsk, který by mohl zastavit ofenzivu nepřítele. Ten tehdy provedl několik vln mobilizace a získával velké množství zbraní a vojenské techniky, což mu umožnilo mít taktickou převahu na některých místech linie dotyku,“popisuje odborník.
Podle Leonkova bylo zmobilizováno více než 300 tisíc ruských mužů, především těch, kteří měli požadovanou vojenskou zkušenost nebo během základní služby sloužili u tankistů či dělostřelectva. Nástupu na vojnu se měli vyhnout starší muži nebo otcové více dětí. Armáda však tato pravidla porušovala.
Lidská záplata
V polovině letošního září v Záporožské oblasti během dělostřeleckého útoku přišel o život otec tří dětí Denis Sljusarev ze sibiřského Minusinsku. Kvůli ruské byrokracii a – zdá se, že i nezájmu –, nebyl stažen z fronty. Jeho manželka marně prosila o pomoc ruské ministerstvo obrany a prezidentský úřad. O celém případu nicméně aktivně informovala ruská média.
„Letos v únoru se Rusku díky mobilizaci podařilo zcela stabilizovat situaci na linii dotyku a připravit se na rozsáhlou operaci, kterou plánovali alianční stratégové a měla ji provést v létě ukrajinská armáda,“zdůrazňuje ruský vojenský expert. Pokud odhlédneme od tradičního kremelského obvinění, že Západ měl plánovat ukrajinskou protiofenzivu, je vidět, že Rusku se podařilo ukrajinské osvobozovací operace na jihovýchodě země zásadně zpomalit. Mobilizovaní ruští vojáci „ucpali“díry na frontě a ukrajinské síly na cestě k Azovskému moři prolévají krev na každém kilometru.
Všudypřítomná náborová mašinerie jede v Rusku stále naplno. Výzvy ke vstupu do armády jsou vidět i ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích. Vedle důrazu na vlastenectví a „chlapáctví“ruská propaganda láká brance i na vysoké finanční ohodnocení.
„Díky rozsáhlé náborové kampani se na linii dotyku, kromě mobilizovaných (tzv. mobiků – pozn. red.), dostalo dalších zhruba 300 tisíc lidí, kteří dobrovolně podepsali smlouvu s ruskou armádou,“říká Leonkov. Ovšem kolik z nich bylo propuštěných vězňů nebo bývalých wagnerovců, není jasné.
Bez naděje na vystřídání
Od podzimu loňského roku dochází k zapojování dobrovolnických jednotek do státních struktur, které vyvrcholilo letos v červnu výnosem ministra obrany Sergeje Šojgua. Šéf ruského obranného resortu tak zařídil, aby všichni dobrovolníci začali spadat pod jeho úřad. Toto rozhodnutí na jednu stranu posloužilo jako roznětka k neúspěšné vzpouře wagnerovců a následujícímu pádu jejich majitele Jevgenije Prigožina, na straně druhé to však, alespoň na papíře,
posílilo ruskou armádu na Ukrajině.
První výročí mobilizace navíc doprovází pro ruskou armádu negativní fenomén. Roste počet vojáků, kteří se snaží dezertovat. Jak uvádí ruský nezávislý web Mediazona specializující se na činnost ruských soudů a vězeňského systému, za poslední rok ruské soudy řešily více než 3000 případů zběhnutí z fronty. Nejvíc letos v červenci, zhruba 500, přičemž většina odsouzených za dezerci jsou právě mobilizovaní.
V ruské společnosti se proto nyní častěji objevují požadavky, aby po roce války byli mobilizovaní vyměněni za čerstvé síly. S touto žádostí se na ruské ministerstvo obrany nedávno obrátil i gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Proti rotaci jednotek se však staví ruské politické vedení. Veřejně ji odmítl šéf obranného výboru ruské Státní dumy Andrej Kartopolov.
„K žádné výměně nedojde. Mobilizovaní se vrátí domů, až bude ukončen ozbrojený konflikt, nebo na přímý rozkaz vrchního velitele,“uzavírá ruský vojenský expert Alexej Leonkov.
Díky rozsáhlé náborové kampani se na frontu kromě mobilizovaných dostalo dalších zhruba 300 tisíc lidí, kteří dobrovolně podepsali smlouvu s ruskou armádou.
ALEXEJ LEONKOV ruský vojenský odborník