Strach z lidí

Premiér podporuje jen „nevyhnutelné“reformy

Petr Fiala ve čtvrtek odpískal spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Učinil tak na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů věnované zdravotnictví slovy: „není politická většina ani společenská podpora“. Což o to, vzhledem k osobě ministra zdravotnictví jednal premiér nanejvýš racionálně. Z pohledu politického čistě populisticky.

Nesystematický zmatkář Vlastimil Válek rozumnou koncepci nemá a není moc představitelné ani to, že by ji prosadil. Avšak premiérův přístup je ilustrací největšího neduhu vládnoucí garnitury. Rezignovala totiž na politiku jako na dialog s veřejností a dlouhodobou systematickou snahu měnit ty společenské mechanismy, které nefungují či škodí.

Za prvé, politik, který nic nedělá a čeká, až se změní „společenská podpora“, je špatný a vede zemi do katastrofy. Spoluúčast pacientů tu existuje a neustále se rozšiřuje, ať už jde o nelegální vybírání „poplatků“za cokoli, třeba u gynekologů, anebo pololegální vynucené „sponzorské dary“, které jsou alespoň daněné. Nedělat nic znamená ponechat zdravotnictví samopohybu a iniciativu vypočítavým vykukům.

Abychom systém zachovali funkční a všem stejně přístupný, je potřeba o něj neustále pečovat a přizpůsobovat jej nejnovějšímu vývoji nejen lékařských poznatků a technologií, ale též možnostem a požadavkům pacientů. K tomu je potřeba politiky nejen znalé problematiky, ale též schopné vysvětlovat, proč se má to či ono měnit. Fialova garnitura ovšem nevysvětluje, jen oznamuje, obrněna pohodlnou parlamentní většinou.

Dalším rozměrem, tentokrát konkrétním, je oboustranně špatná zkušenost. Občané mají špatnou zkušenost s ODS ve zdravotnictví (privatizace nemocnic, IZIP atd.) a strana na svou reformní snahu tvrdě doplatila v několikerých volbách.

Zdravotnictví nehrozí bezprostřední katastrofa, ale rozhodně není moudré čekat na to, až budeme muset řešit nějaký akutní průšvih, ke kterému jsme se dlouholetým nicneděláním a čekáním propracovali.