Dům šéfa obuvnického impéria
Čím jiným v Baťově městě začít než jeho vilou. Na první pohled velmi pohodlný dům, obklopený velkou zahradou, je jen jednou z mnoha ukázek nezaměnitelné architektury města Zlína. žil ve Zlíně v domě navrženém Janem Kotěrou ve stylu architektonické moderny
Ve Zlíně, nedaleko od historického náměstí, stojí v zahradě při Gahurově ulici krásná vila, kterou obýval zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa s rodinou. Byla postavena mezi roky 1909–1911 a na jejím projektu se podílel tehdy již slavný český architekt Jan Kotěra (1871–1923).
Kotěru Baťovi patrně již dříve doporučil královéhradecký primátor František Ulrich. Tento pokrokový budovatel moderní východočeské metropole s ním spolupracoval již od počátku století,
kdy Kotěra navrhl hradecký Okresní dům a později také budovu muzea i nedaleký most přes Labe. Baťa ovšem původně zadal projekt své rezidence místnímu staviteli Františku Novákovi, nicméně ještě během výstavby se rozhodl změnit projektanta a oslovil Kotěru.
Ten skutečně nepříliš invenční návrh svého předchůdce na začátku roku 1911 přepracoval a stavbu pojednal v pohodlném stylu, ovlivněném anglickým hnutím Arts and Crafts, s velkou vnitřní schodišťovou halou. Před dům situoval architekt terasu s pergolou. Z vily je výhled na říčku Dřevnici a areál Baťových továren – ty tu měl jejich majitel jako na dlani.
Konec zdobné secese
Co se týče stylu stavby, je třeba připomenout, že v té době již architekt a tehdejší profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze opustil zdobnou secesi, jak ji známe z jeho raných prací – ať už se jedná o Peterkův dům v Praze, či třeba výše zmíněný Okresní dům v Hradci Králové –, a přiklonil se k asketické moderně.
Toto vrcholné Kotěrovo období reprezentují stavby jako Laichterův dům, vlastní vila nebo věž Vršovické vodárny v Praze, prostějovský Národní dům či
Pětkrát Baťova vila. Detaily exteriéru a interiérů včetně Kyselových vitráží. muzejní budova v Hradci Králové. Pro úplnost dodejme, že pro Baťu Jan Kotěra také navrhl v letech 1915–1920 dělnickou kolonii ve čtvrti Letná – ta se zachovala jen ve fragmentu – a stal se i jeho poradcem pro architekturu a urbanismus. V roce 1923 ovšem Jan Kotěra předčasně zemřel a roli Baťova konzultanta po něm převzal jeho oblíbený žák Josef Gočár.
Otec nových talentů
Na výzdobě interiérů vily Tomáše Bati spolupracoval projektant s dalšími umělci. Pozoruhodné jsou zejména vitráže od Kotěrova kolegy z umprumu malíře
Františka Kysely. Některé interiérové prvky zase svěřil architekt svému nadanému žákovi Josefu Štěpánkovi. Na stavbě domu pracoval jako polír i jistý chlapec, kterého jednou Kotěra před Baťou pochválil. „Tak si ho vezměte na tu svou školu, když je tak šikovný, já ho finančně podpořím,“reagoval Baťa velkoryse.
K vile i socha
Ten hoch se jmenoval František Gahura. A skutečně odešel do Prahy, nicméně nejdřív musel absolvovat stavební praxi a studia na průmyslovce, teprve potom se mohl zapsat na umprum. Tehdy už tam ale Kotěra nepůsobil, neboť v roce 1911 přestoupil na Akademii výtvarných umění. Gahura tedy studoval u jeho nástupce Jožeho Plečnika a nakonec i u Kotěry na AVU. Po návratu do Zlína navrhl novou radnici a stal se klíčovou osobností moderní zlínské architektury. Mimochodem, protože studoval rovněž sochařství, je též autorem oficiální busty Tomáše Bati.
Vraťme se však k Baťově vile. Nakonec vznikl velmi pohodlný dům, obklopený velkou zahradou, již navrhl František Thomayer. Dílčí úpravy interiéru pak dle majitelových pokynů prováděl ve dvacátých letech František Gahura.
V roce 1932 však Tomáš Baťa tragicky zahynul během leteckého neštěstí a v domě nadále bydlela jeho paní Marie. Ta odešla po válce do zahraničí a vila Tomáše Bati byla v komunistické éře v padesátých letech upravena na dům pionýrů. Většina původního zařízení zmizela, dochovaly se jen Kyselovy vitráže, schodiště, lustr v hale a některé kusy vestavěného nábytku. Vila také přišla o část zahrady na úkor nové komunikace.
Po roce 1989 byl zchátralý dům v restituci vrácen Tomáši Baťovi mladšímu. Ten nechal stavbu nákladně opravit a ta se pak stala sídlem nadace, jež nese jméno jeho otce. Nadace, jak sama píše na svých stránkách, se snaží nejen o uchování baťovské historie a baťovských tradic jako takových, ale i o podporu projektů zaměřených na zdravý rozvoj prosperující komunity. Dnes se tu pořádají prohlídky, přednášky, výstavy či koncerty pod její záštitou a soustřeďují se jak na začínající, tak už známé umělce. Nadace rovněž připravuje nejrůznější publikace na baťovská témata.
Příště ve Zlíně ještě zůstaneme. Prohlédneme si jedno z vrcholných děl Baťova prominentního architekta Františka Lydie Gahury: Baťův památník, uzavírající tzv. Gahurův prospekt. Tomu byla nedávno vrácena původní podoba.
Na stavbě domu pracoval jako polír i chlapec, kterého jednou Kotěra před Baťou pochválil. Reakce? „Tak si ho vezměte na tu svou školu, když je tak šikovný, podpořím ho.“