Čapkův památník slaví šedesátiny
Proč se odkaz světoznámého humanistického spisovatele začal připomínat až 25 let po jeho smrti? To se dozvíte v Čapkově Strži. Tamní genius loci vás osloví, i kdyby bylo zavřeno.
Význam Karla Čapka je dnes nepochybný. Oceňují ho snad všichni, ať už se hlásí, či nehlásí k jeho humanistickému odkazu. Ti, kteří stále vyznávají ideály Masarykovy republiky, to mají jasné. Ti, kteří varují před masovou ilegální migrací, se mohou opřít o jeho Válku s mloky. Ti, kteří kritizovali plošné restrikce za covidu, nacházeli argumenty v jeho Bílé nemoci. A ti, kteří uvažují o riziku umělé inteligence, se mohou inspirovat v dramatu R.U.R.
Tím vůbec není řečeno, že víme, jak by se Čapek stavěl k masové migraci, covidu či umělé inteligenci. Nicméně ve svých dílech dokázal zachytit argumenty obou stran sporu. I proto patří k těm, jejichž myšlenky působí aktuálně i po sto letech. Někdy se to projeví až nechtěně. Když Památník Karla Čapka v září 2020 zahájil výstavu k 100. výročí hry R.U.R. a slova robot, vzápětí ji musel uzavřít kvůli „bílé nemoci“, pardon, covidu, ale pak se to srovnalo.
To zvláštní místo
Památník v Čapkově Strži (ve Staré Huti u Dobříše) tu nebyl zmíněn náhodou. Nachází se ve venkovském domě, původně určeném pro zpracování železné rudy, kde Čapek strávil sice jen poslední tři roky života (1935–1938), ale stačil ovlivnit tamní genius loci. Jeho působení bylo pestré. Netýkalo se jen knih, které tam napsal. Ani jen života s Olgou Scheinpflugovou (dům ve Strži dostali jako svatební dar). Ani jen soužití s bratrem Josefem, jež se podepsalo na krajinných úpravách okolí. Týkalo se i lidí, kteří ho na Strži navštěvovali (hlavně Ferdinanda Peroutky, jenž měl v domě zvláštní pokoj, „Peroutkárnu“), či místních, které navštěvoval Čapek (třeba sochaře Karla Dvořáka).
Už z toho je vidět, že zmíněný genius loci je velmi rozmanitý a že Památník Karla Čapka má širší rejstřík, než by se mohlo
zdát. Dnes, 23. září, slaví 60 let své existence coby instituce.
Na dnešní sobotu Památník chystá speciální akce, leč některé potrvají nejméně celou sezonu. Především výstava To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka. Ta má dnes vernisáž, ale to, co nabízí, si můžete prohlédnout i jindy. Například poprvé vystavené rukopisy dobových písemností, což jsou věci spíše pro fajnšmekry. Třeba dopis, v němž Čapek
premiéru Švehlovi sděluje, že posílá kávu bez kofeinu, jak mu slíbil. Nebo dopis jeho matky Boženy Čapkové nakladateli, v němž žádá o vyplacení peněz. Či rukopisy článků Karla a Josefa pro Peroutkův týdeník Přítomnost.
Vedle výstavy zažije premiéru i televizní dokument Tajemství záběrů Čapkovy Strže. Mimo jiné srovnává fotografie či záběry Strže před válkou a teď. Nebo v něm říká Zdeněk Svěrák, že právě návštěva
tehdy nového památníku ho inspirovala k „vědeckým“seminářům na úvod her v Divadle Járy Cimrmana.
Nyní dodejme důležitou věc. I když nestihnete sobotní vernisáž, ba dokonce i když nestihnete otevírací dny a hodiny v budově památníku během sezony, na své si stejně přijdete. Můžete se pokochat zahradní a parkovou úpravou místa, absolvovat tamní naučnou stezku, brouzdat meandry „čapkovského potoka“, což je horní tok Kocáby, mezi trampy známé jako Hadí řeka. Nebo můžete zajít na sousední návrší, tam, kam chodíval Čapek každý večer a kde sochař Dvořák postavil kamenný obelisk (staré snímky ho zachycují ještě s kovovým krmítkem pro ptáky). To vše utváří genius loci Čapkovy Strže.
To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka. Stará Huť u Dobříše. Vernisáž 23. září ve 14 hodin. Výstava potrvá nejméně do ledna