Do Gazy dorazí pomoc z Egypta
Neexistují slova, jež by popsala, co lidé teď prožívají, říká vedoucí lékařské mise Přes polovinu jich je bez vody
Zatímco se Izraelci přetlačují s palestinským hnutím Hamás, velkým tématem zůstává tíživá humanitární situace v Pásmu Gazy. První pomoc by se mohla k lidem v oblasti dostat právě dnes z Egypta.
„Lidé v Gaze jsou vyděšení. S našimi kolegy tam jsem v kontaktu pravidelně. Jsou to lidé s tuhým kořínkem. Prožili už tolik válek, ale současná situace v nich vyvolává extrémní úzkost. Říkají, že tentokrát je to jiné. Nevidí východisko a ptají se, jak to všechno skončí. Jsou pod strašným psychickým tlakem. Neexistují slova, jež by popsala, co prožívají,“líčí pro LN z Jeruzaléma situaci v Pásmu Gazy Léo Cans, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Palestině.
Pomyslné světlo na konci tunelu by se mohlo pro obyvatele Gazy rozsvítit v nadcházejících hodinách. Americký prezident Joe Biden totiž po středeční návštěvě Izraele uvedl, že očekává příjezd 20 kamionů s humanitární pomocí z Egypta přes hraniční přechod Rafáh. Stát by se tak mělo poté, co dojde k opravení cest poškozených leteckými údery Izraele.
Pomoc závisí i na Hamásu
V oficiálním prohlášení Bílého domu stojí, že Biden a jeho egyptský protějšek Abd al-Fattáh as-Sísí se telefonicky dohodli na podpoře naléhavé a důrazné mezinárodní odezvy na humanitární výzvu Organizace spojených národů (OSN). „Pokud Hamás kamiony zabaví nebo nenechá projet, tak to skončí,“varoval však dle stanice BBC News Biden. Představitelé OSN pak upozornili, že oblast by denně potřebovala alespoň sto kamionů s pomocí.
Obzvláště kritická situace v Pásmu Gazy je nyní podle svědectví zejména v oblasti zdravotnictví. „Jsme svědky kolapsu péče o pacienty. Zdravotnický personál už nemůže řádně ošetřit lidi ani přijímat nové pacienty. Vše se děje v extrémně špatných podmínkách, s nedostatkem personálu, léků a lékařského vybavení,“uvedla Guillemette Thomasová, koordinátorka zdravotnických
aktivit pro Palestinu z organizace Lékaři bez hranic.
Podle ní nynější odhady tvrdí, že zhruba 60 procent lidí v Gaze, tedy více než milion lidí, žije venku bez přístupu k vodě a zdravotní péči.
„Vedle případů s těžkými zraněními riskujeme, že zažijeme i vlnu nemocí spojených se špatnými životními podmínkami,“doplnila Thomasová.
Samotní Izraelci však ze svého území humanitární pomoc prozatím pustit nechtějí. „Izrael do Pásma Gazy nevpustí žádnou humanitární pomoc, dokud nebudou navráceni rukojmí. Ve světle požadavku prezidenta Bidena ale nebude bránit v doručení humanitární pomoci z Egypta, a to za předpokladu, že půjde pouze o jídlo, vodu a léky pro civilní obyvatele na jihu Pásma Gazy,“stálo v prohlášení kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua zveřejněného poté, co se oba politici sešli.
Izraelská armáda ještě předtím už poněkolikáté vyzvala obyvatele severu Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih, čímž znovu přiživila spekulace o velké pozemní operaci na severu. Právě jih Gazy, kam se Palestinci mají evakuovat, přitom podle listu The Times of Israel armáda židovského státu ještě v úterý bombardovala.
Veškerou přepravu humanitární pomoci, vody či paliva do Pásma
Gazy Izrael přerušil po útocích palestinského hnutí Hamás ze soboty 7. října. To dle Izraelců zajalo asi 200 rukojmí a okolo 1400 lidí zabilo.
Vlna státníků v Izraeli
Premiér Izraele Netanjahu se tento týden vedle Bidena už předtím setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Včera do Izraele zavítal britský premiér Rishi Sunak. Všichni Netanjahua ujistili o podpoře, rovněž však zdůrazňovali, že se nesmí zapomínat na humanitární rozměr odvetných vojenských akcí.
Sunakovi pak Netanjahu mimo jiné řekl, že jedním z cílů útoku hnutí Hamás bylo zhatit mírové snahy Izraele v regionu. Na mysli měl patrně izraelské pokusy normalizovat vztahy s arabskými státy. Obzvláště blízko byla dohoda o formálním zahájení diplomatických vztahů se Saúdskou Arábií.
Ta se v minulosti nepřipojila k takzvaným Abrahámovským dohodám zprostředkovaným USA, na jejichž základě s Izraelem normalizovaly diplomatické vztahy například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. V posledních měsících ale zástupci Rijádu a Tel Avivu o tomto kroku znovu jednali a formální zahájení diplomatických vztahů se očekávalo v prvním čtvrtletí příštího roku.