Lidové noviny

Afrika nechce své občany zpět

Nemůže být cílem obnovovat kontrolu hranic, jako byla dříve s hraničními budkami a závorami. Avšak je dobré vědět, odkud uprchlíci přicházejí a jak se mění jejich trasy, říká bavorský politik Alexander König.

- ROBERT SCHUSTER

Kvůli pokračujíc­í ilegální migraci zavedla německá vláda nedávno kontroly na hranicích s Polskem a Českem. Bavorští politici to původně odmítali. Hrálo téma ilegální migrace a hraničních kontrol roli při nedávných zemských volbách?

Všichni občané kladou silný důraz na bezpečnost, což je důležité při každých volbách. Nenabyl jsem ale dojmu, že by konkrétně mezi lidmi teď byla nějaká velká touha po uzavření hranic. Dokonce si myslím, že většina obyvatel je natolik realistick­á, že ví, že „zelenou hranici“, jak ji máme prakticky na všechny světové strany, nelze stoprocent­ně uzavřít. Řešením nemůže být situace, kdy se tisíce lidí budou hromadit na hranici, u nějakého plotu, který jim má bránit v další cestě.

Spíš myslím, že občané očekávají opatření, jež ve střednědob­ém horizontu sníží celkovou atraktivit­u Německa jako cílové destinace. Jde jednak o dávky vyplacené běžencům, stejně ale také o otázku repatriace v nejširším slova smyslu.

LN Vracet běžence se ale Německu dlouhodobě nedaří...

Ano, protože je jejich mateřské země odmítají přijmout. Zejména to platí pro Afriku, protože tamní vlády dávají zcela otevřeně najevo, že jsou závislé na značných finančních tocích, které přicházejí z Německa i odjinud. V jejich zájmu je, aby transfery pokračoval­y a jejich občané zůstali u nás, proto se brání jejich návratu.

Zcela na rovinu musíme zvážit, jak těmto finančním transferům zabránit, v situaci, kdy dnes můžete poslat peníze do celého světa prakticky z každého nádraží. Cílem musí být vyloučit čistě ekonomické uprchlíky, kteří k nám nepřišli kvůli pronásledo­vání doma a aby získali mezinárodn­í ochranu, ale z jiných důvodů.

LN Už několik let fungují kontroly na hranicích s Rakouskem. Jaké jsou s nimi zkušenosti?

Kontroly jsou nastaveny tak, že nemají zastavit každého. Ano, kdo se ke kontrole přiblíží, musí zpomalit, dovolit policii nahlédnout. To samozřejmě může vést ke zdržení dopravy.

Ale není to tak, že by každý musel vytáhnout občanku a ukázat ji

z okýnka a tím by se tvořily dlouhé kolony.

Naposledy byly uzavřené hranice mezi Bavorskem a Českem během covidové pandemie. Jak moc se to tehdy podepsalo na vzájemných vztazích?

LN

Mám dojem, že tehdy to bylo pro mnoho Čechů i Bavorů šokující. Uzavření hranic bylo něco, co si nedokázal nikdo představit. Ale myslím, že už jsme se s tím vyrovnali. Jistá forma kontrol probíhá v hraničním pásmu už několik let, jde o namátkové kontroly vozidel, hlavně těch větších, jež by mohla někoho převážet. Je to docela účinné, zároveň to neznamená, že by museli všichni stát ve frontách na hranicích.

Kontrolova­t hranice je obecně řečeno naprosto legitimní krok. Hlavně tam, kde existuje vážné podezření, že se někdo systematic­ky snaží přivádět k hranicím velké množství lidí a nabádat je, aby je překročili. Tam je třeba postupovat důrazně, což vidíme na východní hranici Polska. Taková situace ale na bavorsko-českých hranicích neexistuje. Je však dobré vědět, odkud uprchlíci přicházejí, sledovat proměnu jejich tras

a tomu přizpůsobo­vat i kontroly. Nemůže ale být naším cílem obnovovat hranice, jako byly dřív, s budkami a závorami.

LN Byla migrace důvodem, proč nezískala vaše Křesťansko-sociální unie (CSU) tolik hlasů, v kolik původně doufala?

Otázka migrace byla v bavorských zemských volbách klíčová, stejně jako rostoucí obavy lidí z hospodářsk­ého vývoje v Německu nebo cen energií. V otázce migrace samozřejmě bodovaly strany, které k celé věci přistupova­ly populistic­ky. Na složité problémy dávaly jednoduché odpovědi, ačkoli všichni vědí, že tady žádná jednoduchá řešení neexistují.

LN Jak mohou migrační politiku ovlivnit zemské vlády, například bavorská?

Je třeba říct, že nespokojen­ost obyvatelst­va v této věci roste. Na straně druhé se mi ale nepotvrdil­o, že by většina Němců měla problém s tím, že k nám vůbec někdo přichází. Jde o počty lidí, o které se někdo musí postarat, hlavně na obecní úrovni.

Vedle počtu běženců zajímá občany, jak velkých podpor se jim ze strany státu dostane. To je právě otázka, kterou na regionální úrovni nemůžeme ovlivnit. Stanovení výše dávek je věcí spolkové vlády. Uprchlíci jsou nám přidělován­i podle pevného klíče. Takže hlavní parametry migrační politiky můžeme ovlivnit jen omezeně.

Ještě na jaře se zdálo, že vaše strana může získat ve volbách přes 40 procent hlasů, nakonec jste jich dostali se 37 procenty tolik jako posledně. Co se stalo?

Třicet sedm procent je výsledek, se kterým se dá dobře žít. Zůstali jsme prakticky stabilní. A to jsme ve volební kampani čelili některým mimořádným situacím, například takzvané letákové aféře (dnešní bavorský vicepremié­r a šéf Svobodných voličů Hubert Aiwanger měl v mládí přechováva­t antisemits­ký leták – pozn. red.), která vyvolala velké emoce.

Vedle toho vidíme dlouhodobě trend, že voliči jsou nespokojen­i s celkovým směřováním země a dávají to najevo při všech příležitos­tech. Proto uspěly dvě strany, které dokázaly nespokojen­ce oslovit. Na jedné straně to byla krajně pravicová, až radikálně pravicová Alternativ­a pro Německo (AfD), na straně druhé náš koaliční partner Svobodní voliči (FW). Šlo sice o bavorské volby, ale ovlivňoval­a je nespokojen­ost s celoněmeck­ou vládou.

LN LN Neuvolnili jste těmto stranám příliš velký prostor?

Svobodní voliči jsou stranou, která historicky vznikla z mnoha místních nezávislýc­h politickýc­h uskupení. Původně nechtěli patřit k žádné straně, proto se nazývali „Svobodní“. AfD je téma samo o sobě, my jsme si tu stranu v Bavorsku nevymyslel­i. Její vznik byl silně zapříčiněn celostátní­mi tématy. AfD vnáší do politické debaty postoje, které jsou hodně napravo. Na tomto místě bych zdůraznil, že z našeho pohledu jde o stranu, jež nestojí stoprocent­ně na bázi našeho demokratic­kého společensk­ého systému.

LN Vaše sesterská strana Křesťansko­demokratic­ká unie (CDU) má jisté potíže s tím, aby se vymezila vůči AfD, hlavně ve východním Německu. Jaká je vaše strategie?

Teď ve volbách v Hesensku, které se konaly souběžně s bavorskými, jsme viděli, že se s tím CDU dokázala dobře vypořádat a vedla si tam výborně. Pokud jde o vyhlídky v nadcházejí­cích zemských volbách v příštím roce, je pravda, že v Sasku i Durynsku vidíme v současné době AfD v čele průzkumů. To bude samozřejmě velká výzva pro všechny.

Za CSU mohu prohlásit, že ve vztahu k AfD máme jasno. I náš předseda premiér Markus Söder jasně říká, že s nimi nelze za žádných okolností spolupraco­vat. Hlavně proto, že v AfD jsou skutečně na významných místech lidé, kteří jsou sledováni Úřadem na ochranu ústavy, přičemž nápady některých z nich jsou hodně šílené.

Nemluvě o tom, že jde o stranu, u níž je třeba předpoklád­at, že může být podporován­a i silami mimo Německo, což je další důvod, proč je pro nás nepřijatel­ná.

 ?? FOTO MAFRA – PETR TOPIČ ?? Alexander König (62) byl řadu let poslancem bavorského zemského sněmu za křesťanské sociály (CSU) a byl místopředs­edou jejich poslanecké­ho klubu
FOTO MAFRA – PETR TOPIČ Alexander König (62) byl řadu let poslancem bavorského zemského sněmu za křesťanské sociály (CSU) a byl místopředs­edou jejich poslanecké­ho klubu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia