Letitý rozpor: státní, nebo ministerské ceny?

Včera se na Nové scéně Národního divadla předávaly ceny ministerstva kultury za umělecké obory. Ocenění se udělují za literaturu, překladatelské dílo, za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění, architektury, kinematografie a audiovize. Jde o ceny, které všechny na základě hodnocení odborných porot poskytuje stát a přitom v sobě obsahují zvláštní rozpor – ceny za literaturu a překlad se jmenují Státní ceny, zatímco ostatní nesou název Ceny ministerstva kultury, což působí, jako by ty za slovesné umění měly vyšší hodnotu a byly prestižnější. Odborná veřejnost na tuto nelogičnost opakovaně upozorňuje a dosud žádný ministr na to neslyšel. Naopak ministerstvo sjednocení odmítalo s tím, že Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo, které vznikly po listopadu 1989 jako první (1995), navazují na tradici první republiky a ceny ministerstva kultury ve výše zmíněných kategoriích se dávají až od roku 2003 a neměly žádné předchůdce. Jenže to je neobhajitelné vysvětlení s nesmyslnými argumenty, kromě toho státní ceny za divadlo se za první republiky udělovaly rovněž. Za dobu, kdy se „nestátní“, ale jen „ministerské“ceny dávají, je obdržela řada významných osobností a celé to prostě působí nevhodně.

Letos si tedy cenu za literaturu odnesl spisovatel Jiří Kratochvil za povídkový soubor Škrtiči bohyně Kálí a s přihlédnutím k dosavadnímu dílu, jako překladatelka byla oceněna Jarka Vrbová za celoživotní zprostředkování norské literatury českému čtenáři. Laureátem za divadlo se stal Arnošt Goldflam, porota vyzdvihla jeho autorský vklad do českého divadla. V hudbě byl poctěn Jaroslav Mihule za celoživotní muzikologickou a pedagogickou činnost a zejména jako specialista na Bohuslava Martinů. Za nadčasové kvality svého díla a novátorství byla v oboru výtvarného umění oceněna výtvarnice, tiskařka, grafička a ilustrátorka Alena Kučerová a za architekturu si poctu odnesl Jan Línek. V kategorii kinematografie a audiovize udělili ceny dvě. Jednu obdržel herec Vladimír Pucholt a druhou in memoriam Francouz Artemio Benki za kultivaci českého audiovizuálního prostředí s přihlédnutím k jeho výrazné umělecké tvorbě.