Kde zůstal tlouštík?

Západ se bojí toho, co si v Rusku nepřipouštěl

Včem se změnil svět za poslední dva týdny? Od ruské invaze na Ukrajinu patřilo na Západě k dobrému tónu nejen stát za napadenou zemí, ale i požadovat porážku Ruska, ba jeho rozpad. Kdo poukázal na riziko eskalace, ba světové (jaderné) války, byl umravněn coby putinofil či zbabělec. Když se mluvilo o jaderné hrozbě na fóru v Davosu, britský expremiér Johnson ji bagatelizoval: „Je jako ten tlouštík v Dickensovi,“řekl o Putinovi, „nikdy to neudělá“.

Od 7. října jako by se Západ obrátil vzhůru nohama. Formálně stojí za Izraelem, napadeným teroristy Hamásu (1400 mrtvých), ale obavy z eskalace, rozšíření konfliktu i zapojení jiných států (Írán) či nestátů (Hizballáh) neskrývá. Nikdo neříká o íránském prezidentovi, že je jako ten tlouštík z Dickense. Výstrahy před eskalací naplňují média i agendu jednání. Proto už do Izraele přijel americký prezident Biden, německý kancléř Scholz a chystají se další. Jak to lze vnímat?

Biden nechal Izraeli volnou ruku vůči Hamásu, ale varoval před rozšiřováním konfliktu dál. Připomněl zkušenost USA z doby po 11. září 2001, kdy „jsme propadli vzteku a dělali chyby“, kdy „válka proti teroru“vedla ke zničujícím válkám v Afghánistánu a Iráku. Ale upřímně, právě toto si Izrael uvědomuje také. Jen nemůže od „svého Afghánistánu“utéci, protože kousek od něj má vlastní vesnice. Ale ví, že i když Gazu vojensky obsadí a zneškodní infrastrukturu teroru, nemá strategii ústupu. Může v Gaze nastolit takové podmínky, aby pak mohl armádu v klidu stáhnout? To je otázka za milion.

Ale větší rizika mohou být jinde. Třeba v tom, že Čína by se podle racionálních představ měla chovat podobně jako USA. Například přesvědčovat Írán, aby se nesnažil konflikt rozšiřovat. Jenže Čína to nedělá. Biden už preventivně reaguje tak, že prý požádá Kongres o 100 miliard dolarů na pomoc Izraeli, Ukrajině, Tchaj-wanu a zajištění hranice s Mexikem. Nepřesvědčí tím globální Jih, že právě on je největší světovou hrozbou? Tak mohou znít nové otázky.