Banky začaly snižovat úroky

Dalším je podle ekonomů skutečnost, že ČNB přestala po letech od 5. října úročit takzvané povinné minimální rezervy (PMR). To jsou částky, jež musejí banky v rámci pravidel obezřetného podnikání ukládat na účtech u centrální banky. Z každé stokoruny vkladů, které si u nich uloží klienti, musejí do ČNB poslat dvě koruny. Ještě do října jim ČNB tyto peníze úročila, a to repo sazbou, jež od loňského června činí sedm procent.

Pro banky to tedy znamená velkou újmu, kterou si budou chtít vynahradit i změnou úrokových sazeb u vkladů či úvěrů, respektive obojího dohromady.

„Konec úročení povinných minimálních rezerv de facto odpovídá tomu, jako kdyby ČNB snížila repo sazbu o necelých 0,25 procentního bodu. Bankovní trh se tomu nějak přizpůsobí,“konstatuje Seidler.

Už v listopadu?

Sedmičlenná bankovní rada ČNB bude o sazbách hlasovat 2. listopadu. Jak je vidět z mediálních prohlášení, někteří radní by už rádi viděli začátek snižování. Nevylučuje ho ani guvernér ČNB Aleš Michl. Ten před třemi dny na diskusním fóru ve Zlíně prohlásil, že dosavadní měnová politika zabrala, což je vidět na poklesu inflace z 18 procent v loňském září na 6,9 procenta v letošním září, a že podle prognózy bude pokles pokračovat. „Je čas pomalu a rozvážně vykročit dál. Ať už do konce roku mírně, pomalu, rozvážně snížíme sazby, nebo ne, zůstaneme jestřáby, kteří udělají všechno pro to, aby ochránili naši republiku před další velkou inflací,“řekl guvernér.

Šéfekonom České bankovní asociace počítá se dvěma variantami. „Buď přijde první snížení velmi opatrně na začátku listopadu a pak bude asi mírně pokračovat i v prosinci. Anebo v listopadu žádné snížení nebude a potom nastane trochu větší snížení až začátkem února,“nastiňuje Seidl. Na konci příštího roku by se podle něj mohla klíčová repo sazba dostat na 4,5 až čtyři procenta.

Úpravy sem, úpravy tam

Sazby ČNB a zrušení úročení PMR nejsou jediným důvodem, proč banky mění své sazby, a to podstatně rychleji než dřív. „Úpravy sazeb na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech procházejí pravidelnou aktualizací a reagují na aktuální situaci na finančním trhu. Poslední změny jsme prováděli v průběhu srpna a počátkem října, kdy došlo například k úpravě sazby na spořicím účtu HIT plus a termínovaném vkladu se splatností dva měsíce,“přibližuje mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

ČSOB letos měnila sazby sedmkrát a loni dvanáctkrát. „Při úpravách sazeb sledujeme více faktorů, mezi jinými také makroekonomickou situaci nebo vývoj na finančních trzích,“uvádí mluvčí banky Patrik Madle.

Udělat si obrázek o tom, jak dotyčné úpravy vypadají a kam to půjde dál, je ale obtížné. Vkladové produkty jsou diferencované nejen podle typu vkladu, délky splatnosti, objemu vkladu či výpovědní lhůty. Jejich úročení je často vázáno na splnění doplňkových podmínek, jako třeba používání mobilních aplikací, minimální počet transakcí platební kartou a podobně.

Vedle toho si banky oblíbily prodejní akce, kdy krátkodobě nabízejí lepší sazby.

Tím ale výčet nekončí. „Banky mají různé podmínky pro různě velké klienty. A jste-li nový zákazník, ne vždy dostanete prémiovou úrokovou sazbu, případně budete muset splnit dodatečné podmínky banky,“upozorňuje analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.