Změní basketbal. Ale jak?
Zvláštní pnutí se šíří NBA před začátkem základní části. Výjimečné sezony s výjimečným talentem, jaký basketbalový svět léta nepamatuje.
Victor Wembanyama je fenomén, přízrak, inovátor, jenž může svůj sport nevratně proměnit.
Když na přelomu 40. a 50. let dominoval prostoru pod síťkou obrovitý synek chorvatských přistěhovalců George Mikan, překreslila NBA palubovku, zavedla časový limit na útok a technické koše, jen aby jej trochu přibrzdila. Před dvěma roky inovovalo vedení soutěže posuzování faulů ve snaze eliminovat taktiku Jamese Hardena, kdy do soupeřů „nabíhal“.
Jediný stobodový střelec historie Wilt Chamberlain neměl trestné hody zrovna v lásce, a tak vymyslel zlepšovák: rozběhl se, majestátním skokem přilétl ke koši a rovnou zasmečoval. Ale tvůrcům basketbalových pravidel jeho nekonečná kreativita zrovna nevoněla, a tak podobné blázniviny okamžitě zakázali.
Je odvážné hlásit do světa podobné predikce, když Wembanyama tlak ostrého zápasu NBA ještě ani neokusil. Pokud se však budou kvůli jednotlivci měnit v brzké době basketbalová pravidla, pak půjde o něj.
„Pořádně vám pomůže, pokud můžete vzít míč před trojkovou linií a proskákat až k obroučce, aniž byste museli zadriblovat,“píše v lehké nadsázce John Hollinger, reportér The Athletic a někdejší generální manažer Memphis Grizzlies.
Zní vám představa podobné akce až nadpřirozeně? Jen si pusťte pár sestřihů, ať vidíte, co Wembanyama v přípravě za San Antonio Spurs předvádí.
Je jako zjevení z jiného světa. Třeba (a nejspíš) nebude hned nejlepší, ale je jiný. To mu nikdo nevezme.
Když proti Miami zasmečoval přes Thomase Bryanta, 208 centimetrů vysoký pivot Heat zůstal stát, vytřeštil oči a potřeboval pár vteřin, než byl znovu schopný zapojit se do hry.
„Co se to, ksakru, zrovna stalo?!“mohli jste z jeho pohledu celkem pohodlně odezřít.
V noci na čtvrtek zase francouzský šikula svými abnormálně dlouhými chapadly elegantně ukradl míč Houstonu a bránícímu Reggiemu Bullockovi nasadil výstavní jesličky. Turecký pivot Alperen Sengün nevěřil, když tísněná jednička letošního draftu kolem něj zadovkou našla v rohu úplně volného spoluhráče, aniž by se vůbec podívala.
Wembanyama soupeře neporáží, on je zesměšňuje. Ne že by mu snad chyběla profesionalita, prostě jen volí řešení, které je v daném případně nejúčinnější. A vizuální efekt je vítaným bonusem.
„Dělá věci, které jsem nikdy neviděl,“kroutil hlavou reprezentační kapitán Vojtěch Hruban, když Wembanyama cvičil Čechy při únorovém kvalifikačním střetnutí v Pardubicích. „Viděl jsem ho sebrat míč z obroučky, ale stylem, že si ho mohl dát do zubů a odnést pryč.“
Nesnažte se více než 220centimetrového basketbalistu s někým srovnávat. Má trochu z Nikoly Jokiče, něco z Kareema Abdul-Jabbara, drobet z Janise Adetokunba, ovšem brzy z něj bude prototyp. Mladí hráči se budou přirovnávat k němu, pokud se tedy takový objeví.
Za předchozích 130 let se nenašel, takže hodně štěstí...
Ještě nedávno vyzáblému Wembanyamovi se navíc evidentně vyplatila dřina v posilovně. Zesílil, nabral svalovou hmotu. V devatenácti letech by neměl ani zdaleka být na vrcholu svých fyzických možností.
„Unikátnější basketbalista ještě do ligy nikdy nepřišel,“míní Hollinger. „V každém zápase předvede něco nového, čím vás coby diváka odrovná.“
Rodáka z Versailles čeká podobná řehole jako většinu ostatních jedniček draftu. Přichází do týmu, který má patřit k nejhorším. Zároveň bude neustále na očích, vždyť hned 19 utkání Spurs bude přenášet národní televize, zatímco fanoušci Charlotte, Washingtonu nebo Detroitu se budou muset spokojit se čtyřmi duely.
Bude se na co dívat. Vždyť i Hollinger hlásí: „Původně jsem si myslel, že Wembanyama bude potřebovat rok na rozkoukání. Po přípravě říkám k čertu s tím!“