Otevřete Olšany. Doznání StB vymlátila
Podle senátorky Marvanové je právě takový typ stížnosti tím pravým řešením, zvlášť v momentě, kdy se kauzu snažil otevřít – a neúspěšně – advokát Tomáš Nahodil. Ten počátkem srpna podal podnět k obnově trestního případu státnímu zastupitelství. Poukázal na fakt, že nikdy dříve nebyla známá informace o tom, že kauzu „Olšany“manipulovala StB. Jak však Nahodil na konci října uvedl na sociálních sítích, „Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nezjistil nové skutečnosti a důkazy, které by mohly vést k obnově předlistopadové kauzy.“
Verdikt soudního senátu vedeného Robertem Fremrem z roku 1988 uvádí, že trojice mladíků v 80. letech poničila pomníky padlých sovětských vojáků, pokládala předměty na železniční koleje, shazovala dlaždice z Nuselského mostu či se snažila vytvořit výbušnou chemikálii. Hlavou skupinky měl být tehdy 19letý Alexandr Eret, jenž byl také odsouzen za podporu nacismu. Jak se ale před časem ukázalo, případ manipulovala StB.
Marvanová k dopisu adresovanému ministru Blažkovi přiložila také vyjádření samotného Ereta, dnes úředníka na magistrátu ve Vídni. Do Rakouska uprchl v roce 1990 ze soudem nařízeného léčení. Eret žádá o to samé, co Marvanová. LN s jeho svolením z dopisu citují: „Jak vyplývá z dnes již i mediálně známých odtajněných spisů Státní bezpečnosti s názvy ‚Vandal
Rozsudek z dob totality.
II‘ a ‚Božena‘ v Archivu bezpečnostních složek v Praze, jednalo se u obžaloby ze dne 3. března 1988 o objednávky vyšetřovatelů Státní bezpečnosti,“píše Eret. Žádá, aby on a také jeho matka, která byla do případu rovněž vtažena, „byli vyčleněni z kauzy Olšanské hřbitovy, neboť se vandalismu na Olšanských hřbitovech, ani související údajné trestné činnosti, nedopustili“. Eret také poukazuje na to, co se zdá být nyní zřejmé i ze zmíněných archivních spisů: že některé důkazy byly tehdy získány v rozporu se zákonem. Konkrétně jde o to, že StB odposlouchávala právního zástupce Ereta a jeho rodiny, když s obviněnými probíral
plán obhajoby, což je nepřípustné využít u soudu. Zadruhé pak jde o Eretovo doznání, které on sám dává do uvozovek. „Bylo vynucené psychickým a i fyzickým násilím informátorů Státní bezpečnosti, totiž mučením,“píše. Konfident StB byl jeho spoluvězněm na cele.
„Přezkum byl formální“
Eret ve svém vyjádření ale pranýřuje i polistopadovou justici. Ta případ dvakrát revidovala a to konkrétně verdikty ze srpna 1992 a z roku 1998. V obou případech šlo o Městský soud v Praze, jenž původní rozsudek nezrušil, pouze překvalifikoval v té době již neplatný trestný čin „záškodnictví“na
„obecné ohrožení“. Ereta, do současnosti vedeného jako uprchlého, pak v roce 1998 odsoudil znovu na pět let odnětí svobody.
„Rozsudky od roku 1990 vycházely z argumentací převzatých především z rozsudku Roberta Fremra z roku 1988. Tím byla odsouzenému A. Eretovi i po roce 1989 soudy opět vnucena vina za něco, co se ve skutečnosti nikdy nestalo, případně čeho se nezúčastnil,“stojí v Eretově dopisu.
Právě tomu, jakým způsobem soudy přezkoumávaly celou kauzu „Olšany“, se věnovala Marvanová. Z pozice senátorky měla přístup i do archivů soudů. „Z toho, co jsem důkladným výzkumem
zjistila, vyplývá, že pan Eret protestuje naprosto právem. Rehabilitace dle mého názoru probíhala velmi formálně a nikdo se tím, na co poukazoval pan Eret, nezabýval. Všechny soudní instance jeho námitky odbily,“sdělila LN Marvanová, taktéž advokátka.
Při bádání také zjistila, že v archivech chybí dokumenty o průběhu procesu v 80. letech. „Od podání obžaloby bylo nespočet soudních jednání, ze kterých by měly být protokoly a záznamy výslechů – a není tam vůbec nic,“řekla s tím, že ani není jasné, kdo tyto části ze spisu vyňal. Materiál dle ní neodpovídá tomu, jak mají být spisy vedeny. Míní, že to by nyní mělo být napraveno tak, aby resort spravedlnosti měl dostatek podkladů pro vyhodnocení stížnosti pro porušení zákona. Dle historiků, se kterými věc konzultovala, jsou některé části v jiných spisech – materiálech StB a také u prokuratury, – a ministerstvo by tak mělo chybějící část dokázat rekonstruovat.
Fremr: Nebyl to svatoušek
Fremr, dnes místopředseda Vrchního soudu v Praze, odmítá, že by Eret byl nevinný, ačkoliv poté, co jej letos v létě novinář Jan Urban konfrontoval s odtajněnými spisy StB, Fremr připustil, že některé důkazy byly získány v rozporu se zákonem. Soudce zdůraznil, že tyto informace dříve neměl, po jejich odhalení se omluvil. Faktu, že kauzu vyšetřovala StB, si naopak vědom byl.
„Co jsem zpochybňoval, bylo, že bych já osobně a senát byli ze strany StB ovlivňováni,“řekl v nedávném rozhovoru pro LN s tím, že „o vyšetřovacích metodách StB neměl žádné iluze“. Zdůraznil ale, že předložené důkazy přišly soudu věrohodné. „My jsme k předloženým důkazům přistupovali skutečně s opatrností, ale zprostit obžalované jen na podkladě skutečnosti, že případ vyšetřovala StB, to opravdu nešlo,“sdělil Fremr. Opatrnost se prý projevila mimo jiné v tom, že soud odsoudil trojici z pěti skutků, přičemž prokuratura je žalovala z více než stovky provinění. Odmítl také, že by se nechal strhnout mediální kampaní, která proces v 80. letech doprovázela.