Ukrajinské třídy mají skončit

Škrty u Ukrajinců pocítí i čeští žáci Některá města ale žáky sloučit ve škole nezvládnou

Konec ukrajinských zápisů, tříd i asistentů pedagoga. To do nového školního roku přináší novela zákona lex Ukrajina. Odborníci snahu o desegregaci vítají, upozorňují ale na nedostatek míst pro děti ve školách. Už nyní je jasné, že některá města nezvládnou podmínky splnit a oddělené třídy budou provozovat dál. Ostře pak experti kritizují škrtání podpory ukrajinských asistentů pedagoga. Dotkne se to podle nich i českých dětí.

Zápisu do prvních tříd by se podle odhadu ministerstva školství mělo během dubna zúčastnit zhruba 5000 ukrajinských dětí, z toho přibližně 4000 azylantů a 1000 s trvalým pobytem. Speciální zápisy už pro ně letos nebudou. „Počet nově příchozích uprchlíků se výrazně zpomalil, není už tedy důvod pro specifický přístup. Organizace zvláštního zápisu navíc představovala značnou administrativní zátěž škol,“vysvětlila mluvčí resortu Tereza Fojtová. Od září ovšem skončí financování ukrajinských asistentů. Podle Zuzany Prokopové z organizace Meta je jejich podpora velice potřebná nejen pro děti z Ukrajiny, ale i pro ty české. „Poskytují cennou zpětnou vazbu z hlediska toho, zda je výuka srozumitelná a pochopitelná pro všechny děti ve třídě. Zajišťují wellbeing (stav pohodlí, pocit pohody – pozn. red.) dětí, rozvíjí dobré klima tříd a školy. Dále jsou velice nápomocní při komunikaci s rodiči, a to i v případech, kdy nemají stejný rodný jazyk,“poznamenala.

Také podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové

by se tato podpora neměla plošně rušit. „Tam, kde je víc nepřizpůsobivých dětí, je stále potřeba kantorovi pomoci, aby se nenarušilo klima ve třídě. Stačí totiž, aby takové děti byly ve třídě třeba dvě – a strhnou i ostatní,“sdělila.

V Pardubicích, kde se potýkají s velkým množstvím Ukrajinců, byli podle náměstka primátora pro školství Jakuba Rychteckého (SOCDEM) ukrajinští asistenti cennou podporou pedagoga. „Je to další políček od neschopného ministra školství vůči ředitelům, ředitelkám a zejména pedagogům v základních školách,“řekl pro LN. Komplikace škrty přinesou také v Tachově. „Věřím ale, že si s tím poradíme. Máme ve městě ochotné firmy, které již přispívaly na podobnou činnost v minulosti, a budeme hledat další dotační možnosti,“řekl starosta Petr Vrána (Volím Tachov).

Složitý proces

Zároveň mají od září skončit třídy a oddělení složená pouze z ukrajinských dětí. Těch bylo podle údajů MŠMT loni v říjnu 68, a to na 31 školách po celé republice, a chodilo do nich 1300 dětí. Ty by nově měly začít navštěvovat běžné třídy. Experti a lidé z terénu tento krok vítají, zároveň ale upozorňují, že půjde o složitý proces. Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je integrace v běžné třídě pro ukrajinské děti rychlá a velmi dobrá. „Problém bude tam, kde chybí kapacity ve školách,“konstatoval. To předpokládá i vedoucí sociálních služeb nevládní neziskové organizace Meta Jan Heinrich. „Ze zkušenosti s koordinací školních kapacit a umísťováním dětí, pro něž doposud nejsou v některých lokalitách zajištěna místa ve školách, se obáváme, že v řadě případů zůstane i desegregace těchto tříd na úrovni záměru a proklamace,“upozornil pro LN.

Například v Plzni sice nebudou oddělené třídy vznikat, ty stávající ale budou fungovat dál. „Organizace výuky ve stávajících homogenních třídách je nastavena dobře a má mnoho integračních prvků. Opakovaně jsme MŠMT upozorňovali na to, že třídy, které budou v příštím roce osmými nebo devátými ročníky, musí své základní vzdělávání v tomto režimu dokončit. Sami žáci a jejich zákonní zástupci tuto organizaci výuky chtějí a my nechceme tyto třídy násilně dělit,“řekla pro LN mluvčí města Eva Barborková.

V Pardubicích sice v městem zřizovaných školách segregované třídy nejsou, místní soukromý subjekt ZŠ a MŠ Klas je ovšem provozuje. „Ve školním roce 2024/25 bychom byli rádi, aby se podařilo do běžných tříd námi zřizovaných škol rozpustit současný první a druhý ročník ZŠ a MŠ Klas. Budeme tak ale činit dle reálných možností, a ne na úkor kvality vzdělávání pardubických dětí,“řekl náměstek Rychtecký. Kritizuje, že vláda a ministerstvo neuvolnily peníze na výstavbu nových škol. „Nechávají nás v tom koupat. Proto mně hraběcí rady o segregovaných třídách připadají pitoreskní,“poznamenal.

Problémy jsou i v Kolíně, kde už v minulosti kvůli kapacitám dvě třídy ukrajinských dětí přesunuli na místní střední školy. „Tato výuka bude nadále pokračovat a podle možností a volných kapacit na našich základních školách s tím budeme nadále pracovat. Samozřejmě mnohem jednodušší situaci mají města, kde jsou jednotky nebo desítky ukrajinských žáků, u nás je to stále více než 200,“povzdechl si starosta Michael Kašpar (STAN).

Metodička podpory vzdělávání organizace Člověk v tísni Jana Zbožínková zdůraznila, že je nutné, aby byly skutečně zrušeny i existující ukrajinské třídy a školy. Ty mohou podle mluvčí ministerstva Fojtové pokračovat v případě, že nelze tyto děti z objektivních důvodů rozdělit do běžných tříd. „Resort je se zřizovateli a vedením takových škol v kontaktu a pracuje s nimi na vytváření a aplikaci takzvaného desegregačního plánu tak, aby při společných vzdělávacích i neformálních aktivitách k propojování českých a ukrajinských dětí docházelo,“uvedla.

O takové výjimce jedná i Mladá Boleslav, kde před dvěma lety vznikla škola pro ukrajinské děti, kterou navštěvuje 300 žáků. „V tuto chvíli nejsme schopni tak velké množství ukrajinských dětí rozptýlit do smíšených tříd v našich školách, neboť jsou už nyní na hranici kapacit,“popsala mluvčí města Šárka Charousková.

Zápisu do prvních tříd by se mohlo zúčastnit zhruba 5000 ukrajinských dětí, z toho přibližně 4000 azylantů a 1000 s trvalým pobytem