Izrael obstál. Se spojenci
I západní státy totiž v posledních týdnech stále více kritizovaly Izrael za to, jakým způsobem vede válku v Pásmu Gazy, kde již v důsledku izraelského bombardování a pozemních vojenských operací přišlo podle údajů gazanských úřadů o život více než 33 tisíc lidí, z velké části civilistů (číslo nelze nezávisle ověřit). Rozhodná pozice nejvýznamnějších západních spojenců v obraně Izraele proti Íránu může tuto roztržku pomoci zahladit a uvolnit Izraeli ruce v dalším postupu v Gaze.
Jistým překvapením je postoj Jordánska, které se také podílelo na likvidaci některých íránských dronů a střel nad svým územím. Země, která vystupuje jako velmi silný kritik Izraele kvůli válce v Gaze a jejíž vedení v posledních týdnech čelilo i rostoucímu tlaku obyvatelstva na vypovězení mírové smlouvy s Izraelem, si nicméně dala dobrý pozor na to, aby její akce nebyly vykládány jako přímá podpora Izraele. „Jsme připraveni i nadále zneškodnit jakékoli objekty, které se dostanou nad naše území,“zní oficiální prohlášení jordánské vlády.
Odpoví Tel Aviv?
Spojené státy, největší izraelský spojenec a sponzor, daly jasně najevo, že si další eskalaci v podobě případného silného izraelského protiúderu na Írán nepřejí. Americký prezident Joe Biden v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem záhy po íránském útoku sice podle zdrojů televize CNN ujistil, že USA „i nadále zůstávají garantem bezpečnosti Izraele“, měl mu nicméně také říci, že Washington je proti jakékoli odvetě. „Spojené státy by se do takové akce (proti Íránu – pozn. red.) nezapojily,“měl od Bidena slyšet Netanjahu.
O dalším případném postupu proti Teheránu jednal včera večer izraelský válečný kabinet. Podle Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, neshodli se však na jejím rozsahu a načasování.
Na dalším vyhrocení situace podle všeho nemá zájem ani Teherán. Podle šéfa íránské diplomacie Hosejna Amírabdolláhjána dostali íránští partneři tři dny před útokem na Izrael informaci, že Teherán chystá kroky proti židovskému státu. Toto avízo předem potvrdilo například Turecko. Podle agentury
AFP Írán měl dokonce přes prostředníky informovat i Spojené státy o tom, že Teherán provede „omezenou operaci“proti Izraeli.
Írán a Izrael neudržují diplomatické vztahy a jsou dlouholetými nepřáteli. Teherán viní Izrael mimo jiné z nelegální okupace palestinských území a zásadně tento stát označuje jako „sionistickou entitu“. Izrael zase nese nelibě íránskou finanční i politickou podporu různých šíitských militantních uskupení, jako je Hizballáh v Libanonu čí Húthíové v Jemenu, která vystupují k židovskému státu nepřátelsky.
Už toho bylo dost, zní ze světa
K íránskému útoku přišla řada reakcí z celého světa. Odsoudil jej například generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Vyzývám k okamžitému ukončení násilností,“napsal na síti X šéf světové organizace.
„Zastavte spirálu násilí (...) Nikdo nemá právo ohrožovat existenci druhých. Všichni bychom měli přispět k tomu, aby Izraelci a Palestinci mohli žít v míru vedle sebe ve dvou státech,“řekl papež František k poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí.
O eskalaci konfliktu jednali včera odpoledne prostřednictvím telekonference také lídři skupiny G7 sdružující ekonomicky nejvyspělejší země světa. Po skončení jednání předseda Evropské rady Charles Michel informoval, že lídři „jednoznačně odsoudili bezprecedentní útok Íránu na Izrael“s tím, že budou „i nadále pracovat na deeskalaci včetně ukončení krize v Pásmu Gazy“.
Česko íránský útok odsuzuje, v případě Izraele mlčelo
Přímý útok Íránu na Izrael odsoudila většina českých politických špiček včetně prezidenta Petra Pavla, podle něhož jde „o krok, který nebezpečně eskaluje konflikt v regionu“.
Podobně se k íránskému útoku včera vyslovilo prostřednictvím vyjádření na síti X i Ministerstvo zahraničí České republiky (MZV). V něm se praví, že „Česko důrazně odsuzuje destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území. Znovu připomínáme právo Izraele na sebeobranu...“.
Na dotaz, zda MZV vydalo nějaké stanovisko po izraelském útoku na íránský konzulát v Sýrii dne 1. dubna, v jehož důsledku zahynulo nejméně sedm lidí, úřad sdělil LN, že nikoli.
Útoky proti diplomatickým a konzulárním misím jsou podle mezinárodního práva nelegální, což kodifikuje mimo jiné vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961.
Česko dlouhodobě vystupuje na mezinárodní scéně jako spojenec Izraele, od začátku války v Gaze také hlasuje v OSN jako jeden z mála států světa proti rezolucím odsuzujícím Izrael.