Výjimečný večer bojovníka Procházky
Ruka se mu uvolnila. Už bylo po zápase a český MMA zápasník Jiří Procházka měl za sebou knokautové vítězství nad Aleksandarem Rakičem v Las Vegas.
Krví podlité oči zbarvené do modra se mu pohnutě leskly, obličej ovládla radost a úleva.
Ale ta ruka překvapila nejvíc. Odhodlané a tvrdé podání ze dne před zápasem vystřídal vlídný a citlivý stisk. Procházka všechnu tvrdost nechal v kleci.
Rakič by nejspíš mohl vyprávět, ve druhém kole schytal přes padesát úderů. Rány pěstí, tvrdé koleno do hlavy... Z pohledu bojových sportů všechno krásná práce, jakkoli hrozně vám to může znít.
„Jako bych byl na lovu a spustil bouři. Nebyla perfektní, ale byla to bouře!“těšilo Procházku. „Prokázal jsem, že dokážu být nejlepší. Jen jsem v sobě potřeboval probudit jiskru, najít toho lovce, za to jsem moc rád.“
Z mnoha důvodů to není obyčejné vítězství. Organizace UFC uspořádala jubilejní turnaj s pořadovým číslem 300, takže na něm předvedla to nejlepší, co mohla. Karta se hemžila šampiony a světovými hvězdami, navíc se výjimečně zvýšily bonusy za nejlepší výkony – z padesáti tisíc dolarů na tři sta tisíc.
Což je částka, na kterou většina zápasníků v životě nedosáhne, tudíž obrovská motivace jít do klece a vybláznit se do extrému.
„Nechci ty peníze stavět na první místo a bojovat pro ně. Kdybych to udělal, šly by stranou hodnoty, pro které zápasím,“vykládal jen den před zápasem 31letý Čech.
Bonus za nejlepší výkon získali dva vítězové. A Procházkovi neutekl. Adeptů přitom bylo mnoho, nárok si mohl dělat třeba i Alex Pereira, Procházkův listopadový přemožitel, který teď v Las Vegas obhájil titul chladnokrevným knokautem Jamahala Hilla už v prvním kole.
Jenže velkým bossům z UFC se líbil Procházkův výkon. Jak zvládl navzdory zranění nohy a prohranému prvnímu kolu vývoj otočit a Rakiče zcela rozebrat.
Takhle si to Procházka přál. Kontrolovanou bitku, řízený chaos. Že vám to nedává smysl? Jemu ano.
Rakičovy černé chvíle
Po turnaji vykládal, jak nohu obětoval, aby poznal pravou Rakičovu duši a načetl jeho silné i slabé stránky. Čehož ve druhém kole využil jako predátor pozorující svou oběť.
Rakič nejspíš vůbec netušil, že jeho trenér hned po zápase zveřejní fotografii, že se Srb narozený v Rakousku pár dní před duelem musel potýkat s infekcí.
Porušil tím nepsané pravidlo bojových sportů, jakýsi kodex, že by poražený pět minut po zápase neměl snižovat soupeřovo vítězství a vymlouvat se na zranění. Pokud do klece nastoupil, měl by nechat vítězi zasloužený prostor na oslavu.
Tím spíš, když Rakič celý týden před turnajem hlásil, jak „falešného samuraje z Česka“porazí a stane se králem Evropy.
Místo toho je znovu blízko duelu o titul v polotěžké váze Procházka.
Na listopadovou prohru s Pereirou se pomalu zapomene a vypukne složitá zákulisní hra. Velká jednání o vývoji divize.
Paradoxně by bylo jednodušší, kdyby vyhrál Hill, který s Procházkou
touží zápasit. Brazilec Pereira odvetě příliš nakloněný není. „Radši bych někoho nového. O Jiřího nemám zájem, ale podřídím se UFC,“vykládal lhostejně ještě v Las Vegas.
Kdo bude dalším soupeřem?
Pereira navíc vyjádřil přání přejít do těžké divize s limitem do 120 kilogramů a bojovat hned začátkem dubna doma v Brazílii. „Nepřijde mi to jako dobrý nápad,“podotkl šéf UFC Dana White.
Brazilec by přitom mohl jako první zápasník historie UFC dosáhnout na tři tituly různých váhových kategorií. Kromě aktuální polotěžké divize ovládl předtím i střední váhu (do 84 kg).
Čímž by se zkomplikovala Procházkova cesta za titulem, musel by na Pereiru počkat, případně vzít jiného soupeře a podstoupit „normální“netitulový duel.
Risk navíc, jenže zároveň říká: „Chci zápasit co nejdřív.“Kromě Jihoameričana se nabízí třeba Rus Magomed Ankalajev nebo Jan Blachowicz.
O souboj s polským sokem by Procházka hodně stál, dokonce už UFC nastiňoval možnost evropského turnaje, jenže vedení soutěže tomu nakloněné není.
Procházku berou už jako jednu z předních hvězd a „zastrčit“ho na některém z menších turnajů v Evropě by podle nich znamenalo ekonomický nesmysl. Většinu velkých akcí pořádají ve Spojených státech primárně kvůli časovému pásmu, aby lidé na americkém kontinentu, kde se nachází hlavní kupní síla, dostali turnaj v ideálním čase. V Evropě by se navíc organizace musela smířit i s levnějšími vstupenkami.
Ale vše by se dalo vyřešit, UFC už nejednou uspořádalo svůj podnik jinde ve světě s tím, že ho časově přizpůsobilo zámořskému vysílání. Ostatně při premiéře v Abú Zabí nastupoval Procházka k zápasu s Volkanem Özdemirem v průběhu tamní hluboké noci. Hlavně že si Američané u televize udělali hezký večer.
Po aktuálním vítězství v Las Vegas ale bude ještě těžší UFC k duelu v Evropě přesvědčit.
Vždyť odborníci, kteří objíždějí turnaje dlouhé roky, se shodli, že takhle akce vejde do dějin jako ta nejlepší v historii soutěže. A Procházka na nabité kartě předvedl atraktivnější výkon než většina ostatních. A že vrcholů bylo opravdu hodně. Kromě toho fanoušci v USA ho mají vážně rádi.
Podle samurajských zásad
Se slávou a úspěchy paradoxně přišla menší svoboda v rozhodování. Ale taky cesta k nové, vylepšené smlouvě, kterou Procházka uzavřel ještě před vítězstvím ve Vegas. „Rakič měl pravdu, nejsem samuraj. Jsem prostě chlápek z Česka, který žije podle samurajských zásad,“říkal dojatě publiku – tradičně ozdobený českou vlajkou – v zaplněné T-Mobile areně.
Do ní se vešlo přes dvacet tisíc lidí, kteří jen na vstupenkách utratili 16,5 milionu dolarů, což je třetí nejvyšší výdělek organizace v historii.
Fanoušci ho nejen za jeho slova odměnili uznalým potleskem. I to dokládá výjimečnost turnaje. A výjimečnost toho, když se podaří na takové akci parádně zvítězit.