Nevítaní. Oslavy bez Rusů
Ačkoliv Karlovy Vary leží na západě Čech jen zhruba 80 kilometrů od Plzně, již před 79 lety osvobodila americká armáda, v souladu s tehdy narýsovanou demarkační linií lázeňské město na řece Ohři osvobodila Rudá armáda. Přitom to mohlo být i jinak: 8. května totiž Američané dorazili do deset kilometrů vzdáleného Lokte. Tam je navštívila karlovarská delegace, jíž vojsko ze zámoří svěřilo správu města. Sověti do Varů dorazili „až“11. května.
„Chystáme vzpomínkový akt u pomníku obětem všech válek, uskuteční se ve středu 8. května. Jako město nebudeme připomínat žádné konkrétní armády. Ale jelikož se piety tradičně účastní také zástupci spolků a svazů, často právě pamětníci, a také zástupci Armády ČR, může se stát, že někdo z nich vzpomene americká či sovětská vojska, jež měla v Karlových Varech demarkační linii,“doplnil mluvčí magistrátu Kopál.
Než v únoru 2022 vpadla ruská armáda na území Ukrajiny, zvalo zástupce Ruska na oslavy výročí konce druhé světové války i Brno, kde ruský konzulát též fungoval. Teď je praxe jiná – místo Rusů jsou pozvánky zasílány představitelům postsovětských států, třeba Estonska, Litvy či právě Ukrajiny.
„První ze vzpomínkových aktů se uskutečnil už v pátek na Ústředním hřbitově, kde jsme si připomenuli výročí osvobození Brna. Kladení věnců a kytic na čestném pohřebišti se tradičně účastní zástupci města, Jihomoravského kraje, městských částí a různých spolků. Pozvánky zasíláme i spolkům sdružujícím válečné veterány i brněnským konzulátům bývalých zemí SSSR. Brno osvobodila vojska 2. ukrajinského frontu a rumunské armády,“řekl LN mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Další vzpomínková akce proběhne ve městě v den výročí konce války 8. května v Kounicových kolejích.
Zástupce Ruska přestali zvát na oslavy také v Opavě, naposledy jim pozvánka dorazila v roce 2021. Ve městě v květnových dnech vyvěšovali i ruskou vlajku, což začalo lidem vadit. „Naše vzpomínkové akce byly a jsou určené i pro veřejnost a zástupce důležitých organizací, jako je univerzita, Slezské zemské muzeum či střední školy. Účastní se jich zhruba stovka lidí. V minulosti jsme při akci vyvěšovali i ruskou vlajku, teď už je tam jen ta česká,“uvedl pro LN mluvčí Opavy Roman Konečný. Dodal, že se akce připravovala ve spolupráci s Armádou ČR a válečnými veterány. Ve středu 8. května se uskuteční komornější setkání na Městském
hřbitově u pomníku vojáků, kteří při osvobozování padli.
Praha slavila s Američany
Bez konkrétnější připomínky ruské stopy si konec druhé světové války připomínají také ve Znojmě. Podle mluvčího radnice Pavla Kovaříka se piety 8. května zúčastní skauti, zástupci Orla nebo Český svaz bojovníků za svobodu.
V Ostravě pak podle mluvčí města Gabriely Pokorné uctí u památníku v Komenského sadech všechny oběti války. Ačkoliv jsou zde uloženy ostatky padlých rudoarmějců i Čechoslováků, Rudou armádu si nijak zvlášť připomínat nebudou, natož zvát ruské zástupce.
Podobné to bude v Praze. „Vzhledem k povahám oslav jsme ruské zástupce v minulosti nezvali a na tom se nic nemění. Výročí konce války si budeme tradičně připomínat a komunikovat prostřednictvím naší interaktivní mapy, která připomíná pietní místa spojená s Pražským povstáním,“řekl LN mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Role Ruska bývala v minulosti alespoň zmiňována v různých projevech. Například při 75. výročí konce války tehdejší primátor Zdeněk Hřib (Piráti) připomněl, že
Rudá armáda do Prahy dorazila až 9. května a prakticky do osvobozené Prahy. Nicméně česká metropole si už připomněla jinou spojeneckou armádu – tu americkou. Před americkým velvyslanectvím si v pátek mohli lidé prohlédnout dvě desítky historických armádních vozidel tzv. Konvoje svobody. Odtud zamířila do jižních a západních Čech, 3. května se zapojí do vzpomínkových akcí v Plzni, již na jaře 1945 osvobodili právě Američané.
Petice proti ceduli v metru
Po komunistickém převratu v roce 1948 totalitní režim v Československu usiloval o vybudování silného přátelství se SSSR. Do dnešních dnů na to ve vestibulu stanice metra Anděl stále ještě upomíná obří nápis „Moskva–Praha“. Jak ale uvedl server iDNES.CZ, na protest proti tomu vznikla petice. Jejím iniciátorem je 16letý student Jan Boháč. Upozorňuje, že v době ruské agrese na Ukrajině je nevhodný. „Podle mě je nápis prostě propaganda,“myslí si a pléduje za to, aby zmizela deska i nápis. „Podle mě přímo otevřeně poukazují na přátelství, které vlastně nikdy ani neexistovalo, dnes však rozhodně neexistuje,“uvedl.