Lustrace účtů budí odpor

Kancelář vládní zmocněnkyně pro lidská práva proto v připomínkovém řízení žádala, aby mezi údaji, které banky dodávají úřadům práce, nebyly informace o konkrétních transakcích. To požadoval i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). „Je třeba vyhodnotit prolomení bankovního tajemství. Státu není nic po tom, jaké má žadatel na účtu transakce,“upozornil Vít Zvánovec z ÚOOÚ.

Podle vyjádření advokáta Tomáše Nahodila se zde střetávají dva legitimní zájmy. Na jedné straně je zájem státu zjistit majetkové a výdělkové poměry žadatelů o dávky, aby je čerpali ti, kteří se bez nich skutečně neobejdou. „Myslím si, že to by mohlo být splněno zjištěním zůstatku. Z bankovního výpisu stejně úředníci většinou nepoznají, jestli to byly platby za alkohol nebo školní potřeby, je tam jenom název obchodníka,“komentoval pro LN Nahodil.

Na druhé straně je zájem na ochraně soukromí, který je ústavně-právní povahy. „Pokud podobné testy nejsou v případě jiných dávek nebo dotací pro firmy, není důvod, aby byly u těch nejintimnějších – lidé se mnohdy za pobírání dávek stydí. Přijde mi to jako přílišné prolomení soukromí. Dalším krokem by bylo rovnou sledovat pohyby na bankovním účtu online. To už by o nás ale stát věděl úplně vše,“poznamenal advokát Nahodil.

Na rizika upozornil i spolek Iuridicum Remedium, který se zaměřuje na ochranu lidských práv. „U novely zákona o pomoci v hmotné nouzi a návrhu prováděcí vyhlášky se setkáváme s identickými problémy, kdy se záměr kontrolovat žadatele o dávky přetaví v nástroj na šmírování občanů bez jasné vazby na účel s obrovským rizikem zneužívání, které opět nebude nijak ošetřeno a zhodnoceno, jak ukládají právní předpisy,“sdělil pro LN ředitel spolku a právník Jan Vobořil.

Vyhlášku čeká úprava

Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty ale cílem není – ani podle něj, ani nikdy nebylo – sledovat konkrétní položky.

„V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení bude vyhláška upravující předávání informací ze strany peněžních ústavů upravena tak, aby bylo explicitně řečeno, že položka transakce nebude využívána. To samé

tedy bude zohledněno i v nové dávce státní sociální pomoci (označované jako „superdávka“– pozn. red.),“řekl včera mluvčí resortu práce pro LN.

Augusta také dodal, že v majetkovém testu bude hodnoceno pouze to, co je relevantní pro posouzení nároku na dávku. „Opravdu není cílem kontrola transakcí v tom smyslu, co přesně si žadatel koupil a kde,“dodal s tím, že při konstrukci podmínek nové „superdávky“byla prioritou jednoduchost a co nejlepší proveditelnost.

„Chybí možnost kontroly“

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zároveň dlouhodobě odmítá, že by v případě chystaných kontrol účtů šlo o prolomení bankovního tajemství. „Už dnes má žadatel o podporu v rámci hmotné nouze zákonnou povinnost, aby dokládal své příjmy a příjmy členů dané domácnosti a také informace o tom, jaké mají bankovní účty a jaké jsou zůstatky. Problém současné praxe je, že nemáme dostatečně nastavené mechanismy, abychom dokázali ověřit, že informace ze strany žadatele je opravdu komplexní – že nám dodal veškeré výpisy z účtů všech členů domácnosti. Touto úpravou si vytváříme možnost, abychom si mohli případně ověřit, zda je ta předložená informace pravdivá,“vysvětlil vicepremiér Jurečka.

Mluvčí resortu Augusta zdůraznil, že pro získání „chudinských“dávek už teď musejí žadatelé prokázat, že využili veškeré dostupné prostředky pro zlepšení své situace, a tedy že je pomoc státu odůvodněná. „V případě pomoci v hmotné nouzi mají žadatelé povinnost dokládat nejen své příjmy, ale i majetek. Sem se řadí i prostředky, kterými disponují na bankovních účtech. Navržená úprava umožňuje lépe ověřit žadatelem dokládané skutečnosti o jeho majetkových poměrech, které jsou nicméně vyžadovány již nyní. Tedy právě existenci účtů a zůstatků na nich,“popsal LN.

Údaje od bank si úřady práce nebudou zjišťovat plošně. „Ale budou kontroly – což je standardní,“poznamenala vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva práce Iva Merhautová.

Aby domácnost, která si bude žádat o „superdávku“, majetkovým testem prošla, bude moci mít maximálně dvě nemovitosti, jedno auto na dospělou osobu a úspory 200 tisíc korun na účtu na jednoho člena plus 50 tisíc na každého dalšího člena domácnosti (maximálně 400 tisíc). Započítávat se do toho nebudou produkty s podporou státu, jako je stavební či penzijní spoření.