Cholera i mor, média i politika

Kdo je horší? Politici, nebo novináři? Podle žebříčku oblíbenosti profesí jsou ti druzí jen těsně nad těmi prvními – a podle Chlívku si skutečně nemají co vyčítat.

Názorně to vidíme na důchodové humoresce. Ačkoli profesora politologie Petra Fialu nikdy nenapadlo, že by pětihlavá koalice po těžce nalezeném kompromisu hledala ještě navíc shodu s ukřičenou opozicí, jakmile s tímto bláhovým plánem přišel prezident Petr Pavel, stala se z této taškařice událost roku. Minimálně pro novináře. A je zbytečné připomínat, že prezident nechtěl souhlas s vládní reformou, jen s principem zvyšování věku. S takovými detaily se dnes už nikdo nezdržuje.

A tak ačkoli koalice za celé volební období nevedla s opozicí ani jediné penzijní jednání, ačkoli na Hrad na schůzku přišel za pět vládních stran jen jediný ministr, ačkoli je do očí bijící, že uprostřed volební kampaně může chtít dohodu vlády s opozicí jen politický naiva, česká média se soustředí na ostřelování Andreje Babiše, který odmítá provést před eurovolbami politickou sebevraždu a souhlasit s věcí, která jeho voliče vytáčí.

Ano, Babiš je ohledně penzí nekonstruktivní, jen opakuje Nechceme! Nedovolíme! Nezvýšíme! Ano, Babiš přiměl kolegy Havlíčka, Juchelku a Schillerovou, aby vypadali jako malé děti, když napřed na Hradě nad rostoucím penzijním věkem opatrně pokyvovali hlavami a teď musejí hlásat opak. Ano, Babiš je… Babiš. Ale copak je otočka opozičního předáka to jediné důležité?

Copak takový Marian Jurečka nebyl přímo ministrem vlády, která penzijní věk naopak zastropovala? Copak sám Petr Fiala netvrdil ještě v listopadu 2022, že „tato vláda důchodový věk nezvýší“? Copak nám Fiala s Jurečkou ještě na jaře 2023 netvrdili, že zvyšování věku se nebude týkat nikoho narozeného v sedmdesátých letech?

Když udělá přemet populista, je to skandál. Zatímco když provede pravý opak svých předvolebních i vládních slibů konzervativní premiér a představitel odpovědné politiky, čeští žurnalisté se raději dívají jinam. Nejmenovaný server věnoval za posledních 14 dnů několik desítek textů gumovému postoji hnutí ANO. Za stejnou dobu tam nenajdete ani jeden text, jenž by rozebral vládní obrtlíky, natož aby se podíval na to, jak skutečně má reforma vypadat.

Úkolem médií na celém světě je kontrolovat politiky, primárně ty vládní, protože ti dělají denní rozhodnutí a ti chystají nové zákony. V Česku je to jinak: úkolem médií je zjevně psát „Babiš je fuj“. Psát to ráno, v poledne a večer, protože čtenáři/voliči si za těch dvanáct let a snad deset volebních kampaní nevšimli, co je vlastně AB zač.

Největším paradoxem je, že ještě před dvěma měsíci panovala takřka penzijní idyla. Pět koaličních partají se shodlo na nepříjemných, ale nutných úpravách prvního pilíře. Zákon prošel všemi stupni vyjednávání a hotový zamířil do vlády. „Populisté“místo aby křičeli klasické demokratické Všechno to zrušíme! (Paroubek a Sobotka o penzích, Fiala o EET), tak tiše brumlali obojaké „provedeme revizi“. Politická nezkušenost nového prezidenta dosáhla toho, že je z penzí zase polarizující téma.

Chlívku by se chtělo škodolibě dodat: máte, co jste chtěli. Ale skončí veseleji: jestli vás krom „hejtů“zajímají i fakta, tak dolistujte až na strany 11 a 12. Najdete pečlivě rozebraný a okomentovaný celý tucet velkých i menších změn, jimiž chce vláda přeorat státní důchody.

Ještě před dvěma měsíci panovala takřka penzijní idyla. Pět vládních partají se shodlo na nutných změnách, opozice se omezila na obojaké „provedeme revizi“. Leč zasáhl Petr Pavel a nechtě dosáhl toho, že je z penzí opět polarizující téma.