Hlavně to už, proboha, schvalte
Nebo ještě jinak: je-li dneska průměrný důchod zhruba 20 tisíc, osm procent znamená šestnáct stovek. Nabíhá to pomalu, během deseti let.
Kdo půjde do penze v roce 2035 dostane – v dnešních cenách – každý měsíc o šestnáct stovek méně, než by dostal dneska. Není to přísné?
LN
Pertold: V prvé řadě platí, že nově přiznané důchody i nadále porostou. Už díky tomu, že vzoreček výrazně bonifikuje delší kariéru, a tu budoucí důchodci mají. Takže tato opatření skutečně jen zpomalují nárůst důchodů.
Nikdo z toho asi není úplně nadšený, ale změna je rozložená do deseti let a měla by být z roku na rok skoro neznatelná. Bereme to jako nutné zlo, protože tato změna je pro očekávaný nápor na penzijní systém stejně zásadní jako ono prodlužování penzijního věku. Ušetří nám v těch kritických letech zhruba stejné peníze. A náhradový poměr, tak jak je projektovaný, by se v průměru ani tak nikdy neměl dostat pod 38 procent.
LN A ten skok během dekády?
Pertold: Dovolím si připomenout šílený rok 2022 a mimořádné valorizace. Tam nám z roku na rok skočil nově přiznaný průměrný důchod dolů o tři tisíce (pro stejného důchodce). To je přece naprosto neuvěřitelné, takto ohromné skoky nahoru a dolů mezi lety 2021 a 2023. To bylo skutečně šílené a pro leckoho nespravedlivé. A nestalo se tak kvůli žádným krokům této vlády, ale kvůli neuvěřitelně špatnému a nepromyšlenému vzorečku mimořádných valorizací, který se schválil kdysi za Václava Klause.
III. Náročné profese
I vládním politikům je jasné, že v 67 letech nemůžete plnohodnotně stát u sbíječky či vibračního pěchu. Proto se tento bod jmenuje „snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání.“
Nově budou jasně definované počty směn v rizikovém prostředí, z nichž vyplývá možnost odejít z práce o 30 až 60 měsíců dříve. Zároveň bude zaměstnavatel odvádět vyšší sociální pojištění, z něhož se bude tento „předčasný“důchod částečně hradit. Kdo odpracuje více než 2200 směn v rizikovém prostředí (definovaném vládní vyhláškou), bude moci odejít o 30 měsíců dříve (po odpracování 4400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce). Za každých dalších 74 směn bude náležet další snížení věku vždy o jeden měsíc, a to až do maxima 60 měsíců.
LN Už teď mají předčasné důchody záchranáři a podnikoví hasiči. Proč ne normální hasiči? Nebo pokrývači?
Pertold: Protože záchranáři a podnikoví hasiči měli dostatečnou lobby ve sněmovně a v Senátu. Tak jednoduché a absurdní to je.
LN Není to na hlavu? Narovnáváme systém, a zároveň se udělaly zcela nesystémové výjimky pro celé profese, včetně lidí, kteří seděli celý život v kanceláři. Třeba z Francie vidíme, jaké nespravedlnosti zvláštní pravidla pro státní zaměstnance v systému vytvářejí.
Pertold: Ano, máte pravdu. Nicméně MPSV nyní pečlivě definuje rizikové prostředí. Máme pět objektivizovaných kritérií, která jsou nějak měřitelná. Hygieny se tváří, že potřebná data mají, vlastně budeme velmi pečlivě určovat, kdo konkrétně má nárok odejít dříve a kdo ne – a těsně předtím si někdo prolobboval výjimku pro celý sektor.
A to bych dodal, že ani uvnitř NERV, ani uvnitř poradní skupiny pro důchodovou reformu nepanuje z této definice náročných profesí žádné velké nadšení. Penze pro lidi, co celý život těžce pracovali a prostě nemohou v 67 letech zvedat žoky s kávou, jde řešit jinak, ale stále je ten schválený model založený na datech, ne na politické síle zájmových skupin.
IV. Minimální důchod
Tento bod se jmenuje „zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu“. Nevěšte hlavu, leckterý penzijní znalec toto ptydepe nechápe.
Má to snad být ten mýtický minimální důchod, ve výši 20 procent průměrné mzdy?
LN
Pertold: Ano, to je onen minimální důchod, který byl v plánu podle důchodové komise profesorky Danuše Nerudové. Tato vláda si to dala do programového prohlášení, aby poté zjistila, že ve výši, jak to bylo původně naplánované, to je z řady důvodů realizovatelné jen obtížně. Takže se vymyslelo toto poměrně komplikované řešení, které vám oproti dnešku, kdy je minimální penze 4810, zaručuje zhruba dvojnásobek.
Co to bude v reálu znamenat?
LN
Pertold: Pro 99,99 procenta lidí nic, protože i když s minimálními odvody důchodového pojištění odpracujete 35 let, tak máte penzi vyšší.
V. Vyšší penze pro prduchy
Oficiální titul této změny je dlouhý jako Lovosice, ale ve skutečnosti by měl být o moc lákavější a voňavější: „Zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném“.
Jde o změnu u tzv. souběhu, kdy člověk už pobírá důchod, ale zároveň ještě pracuje. Komunisté tomu říkali pr.duch (pracující důchodce), dnes někteří ironicky říkají pra.se (pracující senior). Dosud vám každý rok odpracovaný při již přiznaném důchodu zvýšil následnou penzi o desítky korun měsíčně, což pochopitelně nikoho nemotivovalo. Napříště nemá penzistům růst důchod, ale budou platit nižší sociální pojištění, tudíž jim vzroste čistý příjem. Člověk tak bude stát před dilematem: odejít na odpočinek, anebo pracovat dál, ale za citelně vyšší výplatu? Česko má enormní množství předčasných důchodů a stopové množství pracujících seniorů, tato změna by měla trend obrátit.
Stát se snaží šetřit na výplatách penzí a co nejvíc vybrat na pojištění, ale tady sníží výběr. Co si od této zdánlivě absurdity slibujete?
LN
Pertold: Ano, tento bod původně ministerstvo financí shodilo, právě aby nedošlo k výpadku příjmů. Já jsem v důchodové komisi říkal, že znalosti ekonomie jsou takové, že lidé na začátku kariéry a na konci kariéry mají nejvyšší tzv. elasticitu nabídky práce. To je takový ošklivý termín, který popisuje, jak jsou lidé citliví na to, kolik korun dostanou z té svojí mzdy nebo výdělku. Respektive že to rozhoduje o tom, zda vůbec budou pracovat. Tento nástroj by měl v principu zvýšit zaměstnanost důchodců.
Čili prvoplánově jde o výdaj rozpočtu, respektive snížení výnosů sociálního pojištění, ale pokud dojde k navýšení pracujících seniorů, tak to může být pro ČSSZ i čistě finančně pozitivní.
VI. Stačí pětačtyřicet let práce
Experti to pojmenovali „mírnější krácení předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění“. Tato změna má umožnit odejít na odpočinek bez velkých postihů předčasně každému, kdo si odpracoval (zaplatil pojištení) 45 let, i když ještě nedosáhl věkové hranice. Což uleví zejména těm, kdož se v šestnácti postavili k míchačce, po šedesátce jsou sedření jak koně a špatně se jim hledá práce v kanceláři.
LN Obecně se zpřísňují pravidla pro čerpání předčasného důchodu (stalo se již loni), ale tady zpřísnění mírníte?
Pertold: To je benefit pro lidi, kteří opravdu mají dlouhou dobu pojištění. Podobně to funguje v Německu. V podstatě to je způsob, jak odejít do penze, pro ty, kteří jsou unavení, „zhuntovaní“, ale nezapadají do oněch kritérií pro odpracované směny v náročných profesích.
VII. Studenti ne, doktorandi jo
Od roku 2010 se univerzitní studium nepočítá mezi tzv. „náhradní doby“, na což by měli myslet zejména lidé, kteří se „poflakují“na škole třeba do 28 let. Ale nově by se mělo naopak počítat studium doktorandské.
LN Proč?
Pertold: Doktorandské studium není ve své podstatě studium tak, jak ho známe, že by člověk chodil na přednášky. Je to spíše výzkum, bádání, aspoň teoreticky, odpovídá charakteru normální práce. A ti lidé už jsou ve věku, kdy mají být pojištění.
VIII. Lano pro černé pasažéry
Vláda píše: „snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod“. Nerozumíte? My zprvu také ne.
LN Můžete to prosím vysvětlit?
Pertold: V podstatě jde o to, že pokud člověk má napracováno méně než povinných 35 let, tak na důchod v důchodovém věku skutečně nemá nárok.
Aby ale nemusel pracovat až do smrti, tak pět let po dosažení důchodového věku už na něj před touto změnou nárok měl – to je ten pojem odložený starobní důchod. Nyní se tento odklad z pěti let snižuje na dva roky. To už je, myslím, dobré, když už se nepodařilo prosadit snížení minimálně délky sociálního pojištění (pod 35 let). Prostě ODS a Národní rozpočtová rada byly proti, takže proti tomu jde toto opatření (do roku 2010 bylo potřeba odpracovat 25 let – pozn. red.).
IX. Úlevy vdovcům a vdovám
Dojde k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod ze dvou na pět let.
LN Obnova nároku je situace, kdy dojde k úmrtí partnera dříve, než vstoupíte do důchodového věku?
Pertold: Ano. Jestliže partner zemřel předtím, než jste dosáhl důchodového věku, tak jste měl nárok na pozůstalostní důchod, pokud jste byl sám dva roky před penzí. Nyní bude možné požádat i pět let před vlastním důchodem.
Pracující penzisté budou platit nižší sociální pojištění, tudíž jim vzroste čistý příjem. Člověk tak bude stát před dilematem: odejít na odpočinek, či pracovat dál, ale za vyšší výplatu?
X. Vymazání výchovného
Výchovné postupně pro nové generace důchodců skončí, do budoucna bude přiznáváno jen za výchovu třetího a dalšího dítěte. Navíc na rozdíl od všech ostatních částí penze se nebude valorizovat. Ale bude zaveden tzv. „fiktivní vyměřovací základ“(vysvětlíme v dalším bodě). Tohle je mimořádně vtipné. Výchovné se jako vládní priorita slavně spustilo od 1. ledna 2023, ale teď pro většinu rodičů zanikne, protože se bude přiznávat pouze za třetí a další dítě. Navíc se tato „pětistovka“nebude valorizovat, takže její význam upadne – v roce 2050 to bude max. jeden oběd…
LN Jak tenhle guláš vznikl?
Pertold: Dovoluji si pronést hypotézu: kdyby se výchovné neschvalovalo ve volebním roce, na přelomu jedné a druhé vlády, tak by nikdy normální oponenturou neprošlo. Jenže ani vláda, ani opozice se v takovou chvíli neodvážily být proti. Nová varianta, tedy fiktivní vyměřovací základ, je jistě lepší.
XI. Ocenění péče
Zatímco výchovné bonifikovalo jen péči o děti, nově bude penze zohledňovat péči o kohokoli v rodině. A bude se vycházet z průměrného národního příjmu (zjednodušeně: průměrné mzdy), což pomůže zejména těm, jimž dlouhé roky péče blokují kariérní růst, a tedy i slušnou penzi.
LN Proč to všechno?
Pertold: Tento fiktivní vyměřovací základ splní stejný účel jako výchovné, tedy zvedne nízký důchod matkám s nízkými příjmy. Je to mnohem systémovější nástroj. Jednak dovoluje ohodnotit období péče jak pro děti, tak pro jiné osoby závislé, což to výchovné prostě nedělalo. A zadruhé, když se narodí třeba postižené dítě, nebo roky pečujete o nemohoucí rodiče či jiné příbuzné, tak fiktivní vyměřovací základ dává vlastně nárok na průměrný důchod. Zejména pro lidi, kteří se dlouho starali o vlastní děti a pak rodiče, v důsledku měli nizoučký plat, a ještě nižší důchod, to je významné narovnání.
XII. Rodinný vyměřovací základ
Důchodová reforma by měla zavést úplně nový princip: zavedení „dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů“. Měl by pomoci zejména těm párům, kde se jeden z partnerů věnuje penězům a druhý péči o rodinu. Nově by se mohli rozhodnout dát výdělky na jednu hromadu a z nich se jim oběma vypočítá stejně velká penze.
Tohle zní velmi zajímavě, ale… nezaděláváme si na zbytečné konflikty? Třeba když jeden partner bude společný vyměřovací základ chtít a druhý ne? To samé u rozvedených dvojic?
LN
Tyto dva instrumenty, fiktivní vyměřovací základ a sdílený vyměřovací základ směřují na podobný cíl (zrušit „trestání za péči“, zvednout nízké penze zejména u matek), ale jinak. Technicky se aplikují jiným způsobem. Zároveň bude možno u žen pozorovat výraznou skupinu, kde po sdílení dojde ke zvýšení důchodu o více než 2000 Kč. Je otázka, kolik párů reálně tento nástroj skutečně využije.