Od Pražského hradu po divadlo
Výraznou osobností české kultury první poloviny dvacátého století byl architekt a výtvarník Vlastislav Hofman
Vymyslel, jak zachovat staré opevnění Pražského hradu, maloval a kreslil, tvořil i dekorace Národního divadla nebo navrhoval mosty přes Vltavu. To vše zvládal všestranný umělec Vlastislav Hofman.
Lkubistické jehlance
etos je tomu právě 140 let, kdy se narodil, a 60 let, kdy zemřel architekt, urbanista, designér, scénograf, malíř a grafik Vlastislav Hofman. Tato renesanční osobnost se prosadila hned v několika uměleckých profesích: jako malíř byl členem známé skupiny Tvrdošíjných, založené v roce 1918 a těžící z odkazu expresionismu, fauvismu a kubismu. K Tvrdošíjným přešel Hofman, ale také Josef Čapek nebo Václav Špála z předválečné Skupiny výtvarných umělců, která prosazovala v letech
1910–1914 kubismus. Mezi Tvrdošíjnými najdeme také výtvarníky Jana Zrzavého, Rudolfa Kremličku nebo Otakara Marvánka. Své výtvory publikovali v revue Červen, vydávané tehdy ještě anarchistou Stanislavem Kostkou Neumannem. Skupina se rozpadla v polovině dvacátých let, ale Hofman samozřejmě maloval, kreslil a tvořil své dřevoryty dál.
Náš dnešní hrdina se ale prosadil také jako scénograf: pracoval zejména pro Národní divadlo, pro něž navrhoval dekorace včetně kostýmů. A vedle Bedřicha Feuersteina patřil k nejvýznamnějším scénografům meziválečné éry.
Záchrana opevnění
Vlastislav Hofman se narodil v Jičíně v roce 1884. Architekturu studoval u prof. Josefa Fanty na pražské technice, pak po léta pracoval v městském stavebním úřadu jako urbanista a později v mostním odboru. Zabýval se urbanismem Vyšehradu a také zástavbou hradčanských bašt, někdejšího barokního opevnění Pražského hradu, a spolu s Vladimírem Zákrejsem se mu podařilo přesvědčit vedení města, aby fortifikaci zachovalo. Původně se totiž počítalo s odstraněním celého opevnění včetně cenné Písecké brány a jeho náhrazením domovními bloky. Hofman se Zákrejsem ale přišli s alternativním
řešením: čtyři bastiony (Maří Magdalény, sv. Tomáše, Ludmily a Jiří) zachovat a na nich a v jejich okolí vybudovat jakousi miniaturní obdobu anglických zahradních měst, tedy řadové domky, dvojdomky a vily s malými zahradami.
Na projektech jednotlivých domů se pak podíleli představitelé architektonické moderny a později i kubismu Jan Kotěra, František Roith, Kotěrovi žáci František
Janda, František Kavalír a Josef Gočár a dále Alois Čenský, Friedrich Ohmann, Emil Králíček, Antonín Ausobský, Ladislav Skřivánek, Theodor Petřík, propagátor zahradních měst Rudolf Stockar a v neposlední řadě sochař, malíř a také architekt František Bílek. Zástavba hradčanských bašt kolem Písecké brány proběhla v letech 1910–1914.
V letech 1910–1912 byl Hofman členem Skupiny výtvarných umělců a v kubistickém stylu navrhl např. zástavbu areálu pod emauzským kostelem, letenský tunel, pavilon Mánesa a zástavbu pevnosti na Vyšehradě. Žádná z těchto jeho vizí však nebyla provedena. Jedinou výjimkou je západní zeď a původní vstupní brána s kiosky Ďáblického hřbitova na Střížkově, i tady však šlo o torzo původního projektu, který počítal i s obřadní síní.
Kubistické záchvěvy
Pro družstvo Artěl zase Hofman navrhl celou řadu uměleckoprůmyslových předmětů a nábytku v kubistickém stylu. Ke kubismu se ostatně architekt vrátil i po první světové válce, kdy vyhrál soutěž na krematorium v Moravské Ostravě a vstupní bránu hřbitova. Tato stavba byla v první polovině dvacátých let provedena a patří k posledním příkladům jehlancového stylu u nás. Dnešních dnů
se však nedožila, byla zlikvidována v komunistické éře. Kubismus ještě doznívá na Hofmanově budově městské spořitelny v Moravských Budějovicích, dokončené v roce 1927.
Od konce dvacátých let se Hofman věnoval návrhům železobetonových mostů. Dva vedou přes Vltavu v Praze: Jiráskův most, spojující Nové Město se Smíchovem, je postavený ve funkcionalistickém stylu na přelomu dvacátých a třicátých let (spolupráce Ing. František Mencl). Obdobně řešený je i o dvacet let mladší most Štefánikův, který nahradil původní řetězový most z roku 1868, ležící mezi Novým a Starým Městem a Holešovicemi-Bubny (konstrukce Ing. Otakar Širc).
Drobnou Hofmanovou prací je i (dnes bohužel zdevastovaná) kašna na Jiráskově náměstí. Hofman také spojil břehy Vltavy se Slovanským a Dětským ostrovem elegantními železobetonovými lávkami. V obdobném stylu projektoval rovněž most přes Jizeru v Káraném z roku 1938. Podařenou je i hrobka divadelního režiséra a dramatika Karla Huga Hilara a jeho choti – herečky Zdenky Baldové na Vinohradském hřbitově. Všestranný umělec Vlastislav Hofman zemřel v Praze v roce 1964. Jeho dílo připomíná i rozsáhlá monografie, vydaná v roce 2004.