Lidové noviny

Medvědí patálie

-

Konfliktů přibývá i se zvětšující se populací šelem. Tam, kde se medvědi neloví, rostou jejich počty a šelmy nemají důvod se člověka bát. Odstřel ale tento problém zjevně nevyřeší, protože při detailnějš­ích analýzách se neukázal významný rozdíl ve střetech mezi zeměmi, kde se medvědi lovit smí, a státy, kde jsou přísně chráněni.

Někteří experti nevidí hlavní problém v počtech šelem, ale v tom, že huňáči ztrácejí respekt z člověka a pohybují se v bezprostře­dní blízkosti lidských sídel. V této souvislost­i jsou zajímavé výsledky výzkumu volně žijících zvířat včetně medvědů z dob covidových lockdownů. Rozsáhlé oblasti se prakticky vylidnily a zvířata si náhlý klid náležitě užívala.

Studie pohybu medvědů z italských Alp prokázala, že v dobách lockdownů se pohybovali i v lokalitách, kam se v předchozíc­h letech neodvažova­li kvůli intenzivní­mu pohybu lidí nebo rušné dopravě. Mláďata se v té době od svých matek naučila, že tato místa jsou bezpečná a že na polích, v sadech, ale i na skládkách a v popelnicíc­h snadno najdou potravu. Dnes tato mláďata dospívají a lokality v blízkosti sídel vnímají jako svůj rajón a střety s lidmi jsou pak častější.

Zprávy o útocích medvědů na člověka jsou mediálně vděčné téma a sdělovací prostředky jim věnují více prostoru než třeba napadení člověka psem či hospodářsk­ými zvířaty. Podle Giulie Bombieriov­é to vytváří ve společnost­i atmosféru přehnaného strachu. To, o čem se píše a mluví jako o útoku medvěda na člověka, je ve většině případů obranná reakce šelmy, která se cítí zaskočena a ohrožena.

Zvláště razantně reaguje v takových situacích matka s medvíďaty nebo medvěd, kterého člověk vyruší u kořisti. Bombieriov­á a její spolupraco­vníci proto navrhují omezit dočasně přístup lidí do oblastí, kde se pohybuje medvědice s mláďaty. Také se přimlouvaj­í za důkladnějš­í osvětu mezi lidmi, kteří mohou přijít s medvědy do

kontaktu. Farmy v Montaně chrání před „návštěvami“grizzlyů velcí psi. Počty medvědů, kteří se přiblížili k lidským obydlím na méně než 300 metrů, se tak podařilo zredukovat na desetinu.

 ?? FOTO PROFIMEDIA ?? Medvědí samci na Slovensku průměrně váží mezi 170 a 190 kg a samice 140 až 160 kg. Délka těla činí průměrně 170–190 cm (max. 218 cm), resp. 160–185 cm (max. 199 cm). Výška v kohoutku je u samců 95–109 cm (max. 130 cm) a u samic 92–98 cm (max. 112 cm). Rozměry kusů jsou proměnlivé – zejména hmotnost kolísá podle ročního období, věku i oblasti výskytu. Na snímku šelma u slovenskéh­o Markovce.
FOTO PROFIMEDIA Medvědí samci na Slovensku průměrně váží mezi 170 a 190 kg a samice 140 až 160 kg. Délka těla činí průměrně 170–190 cm (max. 218 cm), resp. 160–185 cm (max. 199 cm). Výška v kohoutku je u samců 95–109 cm (max. 130 cm) a u samic 92–98 cm (max. 112 cm). Rozměry kusů jsou proměnlivé – zejména hmotnost kolísá podle ročního období, věku i oblasti výskytu. Na snímku šelma u slovenskéh­o Markovce.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia