Reforma důchodů: nejen zvyšování věku

LN přinášejí výčet opatření, která obsahuje návrh ministerstva práce na změny v systému penzí. V úterý se jimi má zabývat vláda

Navyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snížit výpočet nových důchodů, minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější důchod za práci v rizikovém prostředí – to jsou některé body reformní změny penzí, kterou se má v úterý zabývat vláda Petra Fialy (ODS).

Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, kabinetu ji překládá ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je reforma nutná pro udržitelnost penzí i pro příští generace.

Sněmovní opozice vládní návrhy odmítá. Podle opozičního hnutí ANO vládní koalice straší lidi, o reformě s ní jednat dál nechce. S vládním plánem nesouhlasí ani odbory, rada postižených či rada seniorů.

Podle ekonomů nynější systém bez úprav ale udržitelný není.

LN přinášejí přehledný výčet chystaných opatření, jak je uvádí návrh z dílny resortu práce a sociálních věcí.

1. Navyšování penzijní věku nad 65 let dle prodlužování života po roce 2030

– po roce 2030 posouvání nejvýš o dva měsíce ročně; – stanovení důchodové věkové hranice každý rok podle aktuální doby dožití lidem, jimž by bylo zrovna 50 let;

– vláda chystá „autopilota“, který by dle takzvané naděje dožití definoval každému ročníku novou hranici odchodu do důchodu tak, aby v něm každý strávil přibližně 21,5 roku – s tím, že hranice nesmí proti předchozímu roku vzrůst nikdy o více než dva měsíce. Dnes platí, že lidé narození v roce 1965 půjdou do penze v 65 letech a každý další ročník by měl odcházet o měsíc až dva později. Kupříkladu ročník 1974 může očekávat důchod někdy po 66. roce života.

– demografové navrhují pravidelné odsouvání o měsíc ročně s přehodnocováním, o modelu se jedná;

2. Snižování výpočtu nových důchodů

– mezi lety 2026 a 2035 postupné každoroční snižování započítávané výše výdělku;

– z plně zohledňovaného příjmu do první hranice by se po deseti letech mělo brát v potaz 90 procent a za odpracovaný rok místo 1,5 procenta pak 1,45 procenta

3. Minimální starobní důchod alespoň ve výši 20 procent průměrné mzdy

– na deset procent průměrné mzdy se má ze současných 770 korun zvednout zásluhový díl penze a deset procent má i nadále činit solidární základní výměra důchodu;

– podle nových pravidel by letos minimální starobní důchod dosahoval 8800 místo 5170 korun

4. Dřívější důchod pro náročné profese

– až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn za práci v rizikovém prostředí;

– pro všechny pracovníky z takzvané čtvrté kategorie a část ze třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple;

– celkem asi 120 tisíc lidí; – zaměstnavatel bude na pracovníka platit vyšší odvody o pět procentních bodů;

5. Odpuštění důchodových odvodů pracujícím penzistům místo navyšování důchodu

– pracující důchodci by neplatili

důchodové pojištění 6,5 procenta z výdělku

– zrušení zvyšování zásluhové části penze za odpracovaný čas po okamžiku nástupu do důchodu

6. Výchovné

– zastavení valorizace; – zachování bonusu 500 korun za třetí dítě a další potomky; – postupné snižování výchovného na první dvě děti a nahrazení započítáním fiktivního výdělku ve výši průměrné mzdy za dobu péče při stanovení penze 7.

Dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů pro výpočet důchodu

– má to pomoci zejména těm manželským párům a také těm, kteří žijí v registrovaném partnerství, kde se jeden z partnerů věnuje vydělávání peněz a druhý péči o rodinu. Nově by se mohli rozhodnout dát výdělky na jednu hromadu a z nich se oběma vypočítá stejně vysoká penze.

8.

Poloviční krácení u předčasného důchodu

– pokud člověk pracoval a platil odvody 45 let

9. Snížení věku pro získání odloženého důchodu

– místo pěti let dva roky nad důchodovou věkovou hranicí

10. Prodloužení lhůty pro obnovení nároku na vdovský a vdovecký důchod

– dojde k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod ze dvou na pět let

11. Zahrnutí úspěšně dokončení doktorského studia do náhradních dob pojištění

– nově by se studium doktorandské počítalo mezi takzvanou „náhradní dobu“