„Maturita? Dál jen memorování“

Podoba státní zkoušky sklízí kritiku. Ať zacílí na ověření gramotnosti, žádá analytička

Současná podoba maturity je příliš zaměřená na memorování, tedy na učení se informací zpaměti. Uvedla to analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Maturitní zkouška by podle ní měla lépe odrážet nejen osvojené učivo, ale také by se měla zaměřovat na ověřování gramotností a takzvaných klíčových kompetencí, tedy dovedností a schopností žáků. Připomněla, že v Česku jsou velké rozdíly v úspěšnosti žáků jednotlivých typů škol.

K jarnímu termínu státních maturit se dle dat státní organizace Cermat hlásí 75 609 studentů, kteří jdou k maturitě poprvé, o 5,4 procenta více než loni. Povinná je pro všechny maturita z češtiny, druhý předmět si studenti vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Jako druhý předmět si většina vybrala angličtinu, zhruba 80 procent z nich. Matematiku si zvolilo 18,2 procenta takzvaných prvomaturantů, je to asi o 1000 studentů více než loni (podrobněji

„Dnes je na mnohých školách poslední ročník spíše věnován přípravě na maturitní zkoušku a memorování předem vypracovaných otázek. Žáci by se neměli učit na zkoušky, místo toho bychom měli umět ověřovat, do jaké míry si žáci během čtyř let studia osvojili kompetence stanovené v rámcovém vzdělávacím programu,“uvedla Šrámková z organizace EDUin.

Strašák matematika

Častější volbu maturity z angličtiny oproti matematice podle ní ovlivňuje řada faktorů, zmínila například vyšší možnost uplatnění v životě. Dalším faktorem je podle ní i strach, jelikož u matematiky je dlouhodobě nižší úspěšnost. „Rozdíl je také v přístupu k metodám ve výuce těchto předmětů již od základní školy, což může vést k tomu, že se studenti cítí lépe připraveni v angličtině, a jsou tudíž i jistější,“řekla Šrámková.

Loni měli studenti nejhorší výsledky v matematice, když v jarním termínu maturitních zkoušek neuspělo 12,4 procenta studentů, kteří maturovali poprvé. V roce 2022 to bylo 10,1 procenta žáků. Výsledky žáků v matematice se zhoršují třetím rokem, přesto ale nejsou horší než v roce 2020, kdy neuspělo 17,6 procenta žáků.

Maturita se ve vnímání lidí stává dle Šrámkové čím dál více jakýmsi základem, což podle ní souvisí i s rostoucím zájmem o vysokoškolské vzdělání. „V důsledku toho je maturita považována za nezbytnou vstupenku na VŠ a k dalšímu uplatnění. K výkonu některých živností je nutné mít řádně ukončené střední vzdělání s maturitou, a tak je atraktivní volbou i pro absolventy učebních oborů,“řekla.

Vzdělanost roste

Zároveň se podle Šrámkové zvyšuje vzdělanost populace. Připomněla studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), jež srovnávala generaci Y, tedy lidí narozených v letech 1981 až 1996, s generací X, tedy lidí narozených v letech 1965 až 1980. Lidí, již v generaci Y dosáhli alespoň bakalářského vzdělání, je podle studie 32 procent, v generaci X 13 procent. Poklesl naopak podíl vyučených ze 40 procent v generaci X na 23 v generaci Y.

Ukrajinci s úlevami

Podle novely zákona z roku 2020 organizuje Cermat jen didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z češtiny a cizích jazyků se přesunuly na úroveň škol. Slohy se mohly konat spolu s praktickými maturitami od 1. dubna, pro ústní je vyhrazené období od 16. května do 10. června. O konkrétním termínu rozhodují ředitelé škol.

Upravenou maturitu budou mít v porovnání s českými středoškoláky uprchlíci z Ukrajiny. Krátká doba pobytu v ČR a jazyková bariéra je dle ministerstva školství pro studenty limitující. Budou proto moci mít o 50 slov kratší sloh z češtiny či o pět děl méně v literárním seznamu. Při psaní didaktického testu budou smět použít Pravidla českého pravopisu.