Stát chystá prověrku vakcín

„Státní zdravotní ústav zase dodá posudek, jestli je dané očkování ve veřejném zájmu. Tedy kolik lidí vakcínu potřebuje a jak ohrožená skupina obyvatel to je. Měl by také doplnit, jak závažnou epidemii by mohla způsobit choroba, na kterou očkování cílí,“řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Pochybnosti o černém kašli

Úřady už si to podle něj vyzkoušely nanečisto – v pilotním hodnocení posuzovaly vakcínu na pneumokoky. „Současně se opíráme o metodiky, které už mají v okolních zemích. Podobný systém se totiž postupně zavádí všude v Evropě,“řekl Dvořáček. Od roku 2030 by podle náměstka ministra měl jednotným způsobem posuzovat očkovací látky celý starý kontinent.

To potvrzují i výrobci. „Několik našich členů už se na jaře loňského roku dobrovolně zapojilo do pilotního projektu, jehož cílem byl právě vznik metodiky tohoto hodnocení. Dodali k němu rozsáhlá data, šlo o podklady ke zhodnocení vakcíny proti invazivním pneumokokovým onemocněním,“uvedl pro LN šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. Prověrka podle něj dopadla dobře. „Nový systém považujeme za krok správným směrem,“dodal.

Podle oslovených epidemiologů ale může přehodnocení znamenat pro některé výrobce i nepříjemnosti. Jejich vakcíny totiž přijdou o úhradu.

„Výsledkem by totiž mělo být všechno, nebo nic. Buď budou pojišťovny očkování platit plně, nebo vůbec. Nepočítáme s tím, že by tam byly mezikroky ve smyslu částečné úhrady,“řekl například Roman Prymula, někdejší ministr zdravotnictví. O příspěvek od pojišťovny by přitom mohly přijít i dlouhá léta používané látky. „Třeba u černého kašle bychom mohli po srovnání všech ukazatelů dojít k tomu, že by se státu mnohem víc vyplatila dříve používaná celobuněčná vakcína místo současné acelulární. Zvlášť po zkušenostech z posledních několika měsíců,“řekl Prymula.

Podle dalšího vakcinologa Daniela Dražana mohou nastat problémy i u takových látek, které se používají na dávno vymýcené choroby.

„Tam už dneska nezměříme nic, protože už není co. Vakcíny zafungovaly a nemoci se naštěstí nešíří,“řekl. Hodnotit látky nově vstupující na trh je ale i podle něj v pořádku. „Pokud to bude mít kdo dělat, protože už dnes narážíme na nedostatek odborníků,“připomenul Dražan.

Dozvuky pandemie

Praktický lékař a současně šéf správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny Zoltán Bubeník pro LN uvedl, že na úrovni pojišťoven se nové hodnocení vakcín prozatím neřešilo.

„Pokud se ale správně nastaví, může to být přínosné. Vždycky je dobré mít v ruce analýzu, která ukáže, jaký efekt ta která prevence přináší – a to nejenom ekonomicky, ale i celospolečensky,“řekl Bubeník.

Zatímco totiž u některých vakcín je podle něj přínos zcela nepochybný, další látky by podrobnější zhodnocení zasluhovaly. „Ostatně tato aktivita je i určitou reakcí na kvapné zavádění vakcín během covidu. Je sice pochopitelné, že státy chtěly mít během pandemie alespoň nějakou možnost ochrany obyvatelstva, jestli to ale dopadlo dobře, nebo ne, to už je otázka,“dodal šéf správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se i na covidové vakcíny dostane, byť ne hned. „U těch jsme stanovili výjimku, protože jsme stále vázaní společnou evropskou smlouvou platnou až do roku 2026. S tím nic neuděláme, tyto vakcíny budou mít ještě dva roky plnou úhradu státu,“řekl Dvořáček. Jakmile ale dvouletá překlenovací lhůta pomine, čeká na vakcíny proti nemoci covid-19 naprosto stejná podmínka jako na ostatní látky.

U covidových vakcín jsme stanovili výjimku, protože jsme vázaní společnou evropskou smlouvou platnou až do roku 2026. S tím nic neuděláme, tyto vakcíny budou mít ještě dva roky plnou úhradu státu.

JAKUB DVOŘÁČEK náměstek ministra zdravotnictví