Markéta Palowská
Loni uplynulo 200 let od narození naší patrně nejznámější spisovatelky Boženy Němcové. Letos je její jméno probíráno ještě víc. Může za to televizní série Božena, která se jejímu osudu věnuje. Nejen svůj názor na toto dílo nám prozradila etnografka Markét
Boženě Němcové se věnujete dlouhodobě. Čím vás zaujala?
Už na základní škole byl mým oblíbeným předmětem český jazyk a literatura, zajímala jsem se i o divadlo. V dětství mě uchvátily pohádky našich obrozenců, zejména pak ty, které sepsala právě Božena Němcová. V době dospívání jsem začala více chápat její Babičku, kterou považuji za opravdový klenot. Ostatně, i já jsem takovou babičku měla, vlastně dvě. Začala jsem se zajímat o život Boženy Němcové, o zdroje inspirací k jejím dílům. Uchvátila mě nejen jako spisovatelka, ale také jako žena, která se navzdory dobovému „vzorci“ženy nebála dát najevo své názory, jít za svým cílem. Díky tomu se stala tím, čím se stala. První dámou české literatury. Imponuje mi také její vlastenectví, neboť se sama za vlastenku považuji. A tohle je asi také důležité: mnohé z toho, co Božena prožila jako mladá žena, myslím především ve vztahu s muži, jsem prožila i já. Její duše je mi velmi blízká.
Jak na vás působí jako člověk?
Citlivá, empatická, vášnivá, se smyslem pro spravedlnost. Navíc skvělá matka, obětavá, ale také zodpovědná, co se týče vzdělání všech dětí. Srdečná. Velmi starostlivá. Tak soudím z její korespondence. Pracovitá, houževnatá. A na svou dobu samozřejmě velmi emancipovaná. Pokud chce někdo Boženu poznat blíže, ať si přečte její korespondenci.
A její tvorbu vnímáte jak?
Jako poklad, který bude oslovovat i další generace. Ale bude třeba poskytnout těmto generacím erudovaný
výklad, vylíčit dobu, v níž díla vznikala. Pokud budou rodiče číst či vyprávět svým potomkům její pohádky a učitelé budou na žáky působit tak, aby si její knihy oblíbili, aby je pochopili, bude to to nejlepší! Výborně navíc ovládala sloh, jazyk, stavbu vět. Její dílo je mimo jiné plné lidových tradic, obyčejů, obřadů, které jsou popsány v podobě, v jaké je dnes mnohdy už stěží zažijeme. Toho si cením také jako vystudovaná etnografka.
Jaký máte názor na nový seriál Božena, který běží na ČT?
Viděla jsem zatím první dva díly. Můj názor je velmi rozporuplný. Když pominu některé historické nesrovnalosti a snažím se film vnímat jako druh umění, chybí mi tam řada věcí. A něčeho je tam naopak podle mě zbytečně moc. Ač nejsem proti intimitě a drsnějším scénám ve filmové tvorbě, tady je toho příliš. Mám obavy, aby si lidé, kteří o životě Boženy Němcové mnoho nevědí, neudělali mylnou představu, že byla, slušně řečeno, lehká holka. Ovšem chování mužů k ženám v té době mnohdy drsné bylo.
Osobně mám problém s výběrem hlavních představitelek, ale to není nejdůležitější. Je však nutno vyzvednout klady minisérie. Skvěle, a troufám si říct reálně, je představena osobnost Josefa Němce. Byl to on, kdo, jednoduše řečeno, „udělal“Boženu vlastenkou, Češkou. Byl mužem své doby, který od manželky očekával ono základní poslání být především vzornou manželkou a matkou. Nebylo pro něj vůbec jednoduché přijmout skutečnost, že po jeho boku roste geniální osobnost české literatury. A že jej nakonec předčila? Ani to pro něj nebylo jednoduché přijmout. Nicméně jí fandil a podporoval ji. Že se později dostavily velké partnerské neshody, to už vyplynulo nejen z jejich odlišných povah, ale také z charakteru doby, ve které žili. Rovněž bída a nemoci provázející jejich soužití měly velký podíl na mnohém. Zatím se mi líbí, jak je vylíčen jejich vztah. Ale to by bylo na dlouhé povídání. Ve druhém dílu bylo velmi dobře ukázáno, jak se vlastně Němcová stala spisovatelkou, jak vznikla její první báseň. Ano, to se povedlo.
A ještě k tomu, co mi v seriálu chybí. Možná to nebyl záměr tvůrců, ale chybí mi tam exteriéry. Například celkový pohled na Ratibořické údolí, zámek ve Chvalkovicích – proto to byla „slečna ze zámku“–, posléze záběr na Prahu a zejména Žofín. Poetika, oduševnělost. A ještě jedna věc. Kladem každého filmu je doprovodná hudba. Tady je jí bohužel příliš, někdy mám pocit, že je tam pořád a překrývá vlastní děj. Škoda, je hezká.
První díl mě nechytil za srdíčko a to je, myslím, docela zásadní. Nicméně stále je o čem přemýšlet a to je dobře. Každopádně seriál určitě zvýší zájem o Boženinu osobnost. O tom jsem přesvědčena. Možná s odstupem času některé své názory přehodnotím, ale toto jsou mé první dojmy. Uvidíme, jaké budou další dva díly. Vše konzultuji s kolegy, kteří se životem a dílem Němcové dlouhodobě zabývají, ale i s přáteli. Názory máme velmi rozličné, ale v mnohém se shodujeme.