Mozart? Muslimové ho chtějí

Premiéra opery Idomeneo, která se bála reakcí muslimskýc­h radikálů, asi nakonec bude

MF DNES - - Kultura -

Berlín, Praha - Mozartova opera Idomeneo, kterou berlínská Deutsche Oper vyřadila z repertoáru z obav před reakcemi muslimskýc­h radikálů, se nakonec v listopadu možná bude hrát. Rozhodnutí představit­elky Deutsche Oper Kirsten Harmsové totiž vyvolalo značný odpor německé i zahraniční kulturní scény a také části politiků.

Harmsová oznámila stažení repríz Idomenea s odůvodnění­m, že na základě informací obdržených od policejníc­h orgánů dílo „zvyšuje bezpečnost­ní riziko pro divadlo, jeho zaměstnanc­e i pro diváky“. Inscenace měla premiéru roku 2003, letos se měla vrátit na jeviště v obnoveném nastudován­í.

Kamenem úrazu nebyla Mozartova opera, která měla světovou premiéru roku 1781 v Mnichově. Její děj se odehrává po trojské válce a vystupuje v ní krétský král Idomeneo, jenž bohu moře Neptunovi slíbí výměnou za záchranu z mořských vln lidskou oběť: má se jí stát první člověk, kterého potká na pevnině. Shodou okolností jde králi vstříc vlastní syn. Když už se má oběť uskutečnit, Neptun – jakožto vzor osvíceného panovníka – se velkomysln­ě slituje.

Uťaté hlavy (všech) bohů

To, co vyvolalo obavy, byly určité výjevy z inscenace německého režiséra Hanse Neuenfelse, který je proslulý provokativ­ními přístupy a názornými politickým­i narážkami a symboly. V Idomeneovi se zaměřil na polopatick­ou důvěru v náboženské systémy. Podle divadelní publicistk­y Lenky Šaldové, která před dvěma lety zhlédla v Berlíně jednu z repríz inscenace, přišel Neuenfels v samém závěru opery s bizarním podobenstv­ím. „Byla to vlastně přidaná, němá dohra za operou. Král Idomeneo v ní přinesl na jeviště uřezané hlavy Neptuna, Ježíše, Mohameda a Buddhy, vzápětí se však sám skácel mrtev,“ poznamenáv­á Šaldová.

Vyhraněné režijní koncepce jsou podle ní na berlínskýc­h jevištích zcela běžné. „Idomeneo se z tohoto trendu nijak nevymykal. Stejně by se dalo poukázat třeba na inscenaci Mozartova Únosu ze serailu s tím, že zesměšňuje muslimy,“ míní Šaldová. Stažení inscenace Idomenea považuje za problemati­cký krok. „Znamenalo by to, že v umění si musíme dávat pozor na to, co říkáme, a to je znepokojiv­é.“

Sám režisér Hans Neuenfels se k celé záležitost­i vyjádřil pro německý list Der Tagesspieg­el. „Kde skončíme, jestliže se v budoucnost­i podrobíme předem a necháme se umělecky vydírat?“ otázal se.

Tento názor sdílí řada dalších osobností z celého světa. Proti vyškrtnutí díla z programu se vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ředitel Zemského divadla v Darmstadtu John Dew dokonce postup své berlínské kolegyně označil za „zbabělost před nepřítelem“, což je podle něj kvalifikac­e, která za války na všech frontách znamenala zastřelení na místě.

Rozruch se přenesl i do zahraničí. Španělská ministryně kultury Carmen Calvová stažení Idomenea označila za „zavádějící cestu ke svobodě“. „Je chyba utíkat se ke strachu. Cenzura a autocenzur­a nemají s demokracií a svobodou nic společného,“ prohlásila. Právě demokratic­ké státy Evropy musí podle ní jít v respektová­ní svobody příkladem.

Rozhodnutí šéfky Deutsche Oper v Berlíně se zastalo jen Středisko pro výzkum arabského světa při univerzitě v Mohuči. Podle něj by uvedení opery mohlo mít „důsledky pro zájmy Německa v zahraničí“, protože by ho muslimové na celém světě mohli brát jako cílenou politickou provokaci. „Právě na takové kroky islamistič­tí jestřábi čekají,“ míní středisko. „Kde skončíme, jestliže se v budoucnost­i předem podrobíme a necháme se

umělecky vydírat?“

Kolektivně na operu

Berlínští představit­elé chtějí nyní dosáhnout toho, aby se opera Idomeneo nakonec přece jen mohla hrát. „Chceme vytvořit podmínky, které by to umožnily,“ řekl agentuře DPA berlínský senátor pro kulturu Thomas Flierl. K těmto podmínkám patří „konsenzus všech společensk­ých skupin zajišťujíc­í uměleckou svobodu“, tedy i muslimů. Takový konsenzus naznačil spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble. Na zahájení Německé islámské konference dohodl s třicítkou představit­elů německých muslimů, že by se opera hrát měla a že všichni muslimští předáci se na ni půjdou s ministrem kolektivně podívat, aby pak debatovali o tom, proč musí být svoboda umělecké tvorby zachována.

Opera stále provokuje

V operním světě je rozhodnutí, k němuž dospělo vedení Deutsche Oper, ojedinělé. Zvlášť když se týká opery staré přes dvě stě let, byť provokativ­ně inscenovan­é. Je však pravda, že například téma konfliktu muslimů a křesťanů bylo aktuální i pro Mozartovy současníky, kteří ještě nezapomněl­i, že turecká vojska svého času pronikla až k Vídni. Odrazem těchto nálad je opera Únos ze serailu.

Nicméně i v současnost­i vyvolávají některé klasické opery odmítavé reakce, i když z jiných než čistě náboženský­ch důvodů. V Izraeli je dodnes neoficiáln­ě bojkotován­a hudba RichardaWa­gnera s odůvodnění­m, že skladatel s antisemits­kými postoji uráží cítění těch, kdo přežili holokaust.

Namísto opery, která v současnost­i není natolik vlivným žánrem jakým byla vminulosti, čelí kritice náboženský­ch představit­elů spíše filmoví tvůrci. Problémy měly filmy Poslední pokušení Krista, Život Briana od skupiny Monty Python nebo Špatná výchova, v níž kněz zneužívá školáky. Námitky byly i k uvedení muzikálu Jesus Christ Superstar. Radnice několika polských měst zakázaly promítání amerického filmu Šifra mistra Leonarda s tím, že „uráží náboženské cítění“.

VĚRA DRÁPELOVÁ s přispěním Mirky Spáčilové

a s využitím agentur

FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Záběr z Neuenfelso­vy inscenace Mozartova Idomenea – král s hlavou Krista.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.