Čeští finančníci se chystají na nová pravidla, omezují bonusy

Evropští bankéři již nesmějí dostávat tak vysoké bonusy jako dosud. Unie tím omezuje odměňování rizikových obchodů, které se později ukážou jako prodělečné. Česko zatím nestihlo nařízení zavést.

Od 1. ledna 2014 musí evropské, a tedy i české banky změnit strukturu výdělků klíčových zaměstnanců. Jejich pohyblivé bonusy omezilo nařízení Evropské unie tak, aby v ročním souhrnu nepřesáhly roční fixní mzdu. Nadpoloviční většina akcionářů si však může odhlasovat, že bonusy dosáhnou dvou set procent roční mzdy. Dotkne se to zejména vrcholových manažerů bank a pracovníků ve vnitřních kontrolních funkcích.

Ačkoli to mělo udělat do konce loňského roku, Česko dosud opatření nezavedlo. „V současné době je v legislativním procesu návrh nové vyhlášky pro banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry,“upřesnila za ČNB Kateřina Bartůšková. „Pokud budeme se schválením předpisu v prodlení šest až devět měsíců, nikdo z toho nebude dělat vědu,“míní Kamil Blažek, partner advokátní kanceláře Kinstellar.

Směrnice vychází ze zkušeností s bankami v Evropě, které se ocitly v problémech. Jejím smyslem je omezit případné rizikové chování zaměstnanců bank v souvislosti se získáním bonusů a nevyplácet jim jednorázově odměny za obchody, které nejsou podložené kvalitními aktivy.

„Regulace nevhodně zasahuje do práv akcionářů všech bank, ačkoli je mezi nimi většina, která byla řízena správně. Beze zbytku se to týká všech českých bank, kde k žádným rizikovým investicím ovlivňujícím chod banky nedošlo,“hájí tuzemské peněžní domy mluvčí České bankovní asociace Jan Matoušek.

Směrnice přitom konkrétní pracovníky, pro něž má platit, definuje poněkud „gumově“. Mluví o lidech, kteří mají významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru. ČNB definici zpřesňuje podle výše podstoupeného rizika, nebo funkčního zařazení.

Donedávna bylo běžné, že bonus dosahoval i několikanásobku roční základní mzdy. „Vzhledem k opatření EU většina bank aspoň část bonusů přesouvá do základních mezd. Menší část vyplácejí formou krátkodobého bonusu (do jednoho roku včetně) a dlouhodobého bonusu (typicky 3–5 let) a vyplácí se jednorázově, nebo po částech,“uvedl konzultant poradenské firmy Mercer Petr Boldiš.

Výplata bonusu by totiž měla být provázaná s časovým horizontem investice a jejím rizikem. Tedy měl by být vyplacen až poté, kdy je obchod dokončen a jsou známé jeho výsledky.

Ačkoli předpis ještě nebyl vyhlášen, finanční domy už se na něj začaly připravovat. Nejpřísnější pravidla odměňování se přitom vztahují na instituce s významným podílem na trhu.

„V několika velkých bankách byly na úrovni představenstva navýšeny fixní části mzdy nebo přeneseny kompenzace například do akcií či do dlouhodobých výplat odměn odvislých od výsledků. Avšak u většiny menších bank a u všech pojišťoven dosahuje bonus představenstva kolem 50 procent,“upřesnila Lucie Teisler, šéfka personálně-poradenské společnosti Anderson Willinger.

Podle ní bonusy členů představenstva a managementu o jednu úroveň nižšího zůstávají ve stejných relacích. Naopak u managementu o dvě a více úrovní pod představenstvem se větší část mzdy přesouvá do variabilních a bonusových složek s přímou úměrou ke skutečně dosaženým výsledkům. „To dříve nebylo zvykem,“doplnila.

Pro manažery je však takové postupné vyplácení odměn méně atraktivní a může je demotivovat. „Bankovnictví bude mít kvůli regulaci ztíženou pozici v přilákání nových talentů z pracovního trhu,“upozornil Boldiš. Podle něj je možné, že někteří manažeři odejdou do oboru, kde nebudou podmínky jejich odměňování takto regulovány.