Olomoučtí medici se učí na tělech jako z hitu Bodies

Jako na výstavě Bodies si mohou připadat olomoučtí medici. Ke studiu využívají plastináty – preparáty z lidského těla. Univerzita Palackého si je v unikátním centru za 25 milionů sama vyrábí. Jako jediná v Česku a jedna z mála v Evropě.

Jako jediní v České republice a jedni z mála v Evropě si mohou olomoučtí studenti medicíny své znalosti pilovat díky pomůckám vyrobeným z těl skutečných lidí, takzvaným plastinátům. Ty si univerzita v unikátním centru za 25 milionů korun sama vyrábí z těl od svých dárců. Metoda se mezi mediky osvědčila, univerzita si ji nechala i patentovat.

„Pověz mi to a já to zapomenu, ukaž mi to a já si to možná zapamatuji, ale nech mě to udělat a já to nikdy nezapomenu,“parafrázuje Radka Filipčíková z Ústavu normální anatomie Lékařské fakulty UP v Olomouci motto, na kterém stojí snaha vytvořit v Olomouci unikátní plastinační centrum. To pomáhá nejen studentům medicíny vyzkoušet si ještě na škole věci, se kterými by se jinak setkali až v praxi.

Plastináty, které jsou vyrobeny z částí lidských těl a napuštěny speciální látkou, totiž umožňují studovat lidské tělo mnohem lépe než plastové figuríny, na nichž se učilo dosud. Zároveň si je studenti mohou vzít do studovny a používat je opakovaně mnoho let, což u preparátů z pitevny není možné.

„Plastinace je speciální metoda uchování preparátů. Preparát se odvodní, napustí speciální pryskyřicí, vytvaruje se a vytvrdí. Není potom mokrý, je přenositelný a může ho používat více lidí. Je to jako umělá hmota vytvořená z lidského těla,“vysvětluje Marcela Bezdičková, která se svými spolupracovníky projekt před dvěma lety založila.

S takto ošetřenými plastináty se však už nedá nijak hýbat, zůstávají ve stejné poloze. V centru proto odborníci používají i druhou metodu, takzvanou Thielovu fixaci. Ta zachová hybnost, měkkost a elasticitu lidského těla, takže studenti se doslova mohou podívat do jeho útrob.

Postup, který při fixaci používají, si v Olomouci nechali patentovat. „Začali jsme používat fixaci na bázi nanostříbra a tu metodu jsme si patentovali, protože pro nás je to nesmírně ekologické. Těla nepodléhají tak rychle zkáze, neosychají a není v nich žádný kvasný proces, takže z hlediska bezinfekčnosti je to skvělé,“doplňuje Filipčíková. Díky tomu mají budoucí lékaři možnost prostudovat lidské tělo do poslední cévky.

„Model je krásná věc, ale je to pořád jenom plastový model s ideálně rozloženými orgány. Stejně tak schéma v knížce. Ale když se podívá student kompletně na tělo, projde si ho, tak je to úplně něco jiného,“dodává a vyzdvihují další obrovskou výhodu plastinátů. Ukazují totiž i opotřebení těla věkem. „Vidí to, co na modelu nikdy nebude,“upozorňuje Filipčíková.

Ojedinělé centrum za 25 milionů univerzita mohla vybudovat díky grantu z evropských fondů. Ústav spolupracuje i s Armádou ČR, takže stejnou možnost jako medici mají díky plastinátům i vojáci. „Zatím projektem prošlo přes 2 500 lékařů a studentů. Začali jsme školit vojáky, kteří jdou na mise do Afghánistánu, teď je připravujeme pro Mali. U nás mají psychologickou a zdravotnickou přípravu,“řekla Filipčíková.

Lidé se s plastináty v České republice mohli setkat v roce 2007, kdy do Prahy dorazila výstava Bodies. Světový hit ukázal skutečná zvířecí i lidská těla nebo jejich části proměněné v živoucí sochy, v mnohých však vzbudil nejen zvědavost, ale i rozpaky. Ani lékaři a vědci nejsou z takové prezentace lidského těla příliš nadšení. „Na jednu stranu byly ty exponáty neuvěřitelné, pro odbornou veřejnost důležité a i laikům výstava ukázala, jak vypadá lidské tělo, a možná vzbudila zájem o naši práci. Bylo v tom však i cosi neuctivého,“míní Bezdičková.