Uplyne stovka let a přijde strop, v oběhu už bude 21 milionů „mincí“
Odkud se vlastně tyto peníze berou? Virtuální „mince“bitcoin (sloučenina „bit“
jsou zašifrovaná data, jejichž pravost ověřuje automaticky síť počítačů. Nevydává je žádná banka ani stát, ale jsou „emitovány“rychlostí danou naprogramovaným algoritmem. Ten vytvořil programátor vystupující pod přezdívkou Satoši Nakamoto, jehož skutečná identita není známa. Podle některých dohadů je autorem ve skutečnosti skupina lidí.
Fakt, že je předem dané množství peněz v oběhu pro každé časové období, brání tomu, co hrozí u skutečných měn – tedy různým měnovým reformám či tomu, že do oběhu jsou nárazově vydány další velké objemy peněz, tedy že si lidově řečeno stát natiskne víc bankovek, protože je třeba zadlužen. Tím totiž obvykle dochází k někdy i velmi vysokému zvýšení inflace, kdy se reálná hodnota peněz sníží kvůli zvýšení cen.
Měnu je možné koupit na burzách od jiných uživatelů za skutečné peníze. Další, ovšem dnes už nepříliš zajímavou variantou, je takzvaná „těžba“na počítači. Uživatelé zapojí počítač do bitcoinové sítě umožňující zabezpečené placení nezávislé na jakékoli bance. Maximálního množství bitcoinů v oběhu má být podle plánů dosaženo v roce 2140, kdy jich má být 21 milionů. Vzhledem k jejich stále narůstající hodnotě, která už je nyní příliš vysoká pro běžné placení, už se ale objevují úvahy o zavedení drobných – milibitcoinů, či dokonce mikrobitcoinů. Překážkou rychlejšímu rozšíření při placení je ale velká nestabilita kurzu bitcoinu vůči dolaru, a tím i dalším měnám. Během pouhé hodiny se například kurz vůči koruně mění i o tisíc korun za bitcoin. Celkově si pak měna za poslední rok prožila neuvěřitelně strmý růst – z necelých 15 dolarů za bitcoin loni v prosinci na 1 200 dolarů na začátku letošního roku. Ovšem poté během posledního měsíce také velký pád na 700, později i 500 dolarů.
To vedlo k rozhodnutí čínské centrální banky zakázat finančním institucím provozovat transakce v bitcoinech, což zdůvodnila tím, že hrozí praní špinavých peněz a ohrožení měnové stability. Později pak čínská burza přestala umožňovat nákup bitcoinů za místní jüany a na kurzu se to opět rázem projevilo pádem o více než sto dolarů za bitcoin.