Oslabenou korunu vítá jen polovina českých vývozců

Zahraniční obchod v listopadu zažil rekordní přebytek, meziročně rostl vývoz i dovoz, k čemuž podle ekonomů přispěla i listopadová měnová intervence ČNB. Přesto průzkum ČSOB ukázal, že oslabení koruny většina českých firem kritizuje.

Právě vývozci mají z listopadového zásahu ČNB, který poslal českou měnu až vysoko nad hranici 27 korun za euro, nejvíce těžit.

Tržby v eurech se pozitivně promítnou do příjmů v české měně, jejich zboží bude v zahraničí konkurenceschopnější. Avšak ani to nestačí k tomu, aby všichni exportéři kroku ČNB aplaudovali.

Průzkum ČSOB sestavený pro MF DNES mezi pětistovkou českých malých a středních podniků ukazuje, že oslabení koruny vítá jen 55 procent vývozců.

„Asi není překvapivé, že většina firem vnímá intervenci ČNB spíše negativně. Zaujme ale zjištění, že i mezi exportéry, kteří oslabení koruny většinou přivítali, je téměř třetina firem, které se obávají, že je toto opatření poškodí. Důvodem může být zajištění kurzu z předchozích období, které se rázem stalo značně nevýhodným,“glosuje výsledky průzkumu Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB.

Vývozci se totiž dramatickým výkyvům často brání kurzovým zajištěním, například si v bance zafixují měnový kurz na jistém objemu a za tuto službu si pochopitelně platí. Takto výrazná změna kurzu směrem k oslabení domácí měny však jejich dlouhodobé, často několikaměsíční zajištění fakticky znehodnocuje.

„My navíc většinu vstupů nakupujeme v eurech, hlavně materiál. Sice práci a energie platíme v korunách, ale její podíl na ceně výrobků není zas tak velký. Navíc se dá kvůli kroku ČNB očekávat značný tlak na růst mezd, takže i tato výhoda se může ztratit. Krok centrální banky nám tedy rozhodně nepomůže,“říká Josef Šmíd, předseda představenstva a spolumajitel výrobní společnosti Rosso Steel, která vyrábí a následně většinou vyváží válcované plechy a jednoduché součástky zejména pro automobilový průmysl.

Pochopitelně mnohem méně sympatií nachází oslabená koruna u dovozců i tuzemských obchodníků a podnikatelů ve službách. Zde jí tleská jen asi desetina firem. Pro ně oslabení koruny znamená především vyšší ceny dováženého zboží ze zahraničí a často vyšší nájemné ve velkých obchodních centrech, kde se platí eurem. Zároveň se obchodníci bojí dalšího šetření českých domácností. „Není to nic příjemného. Nájemné se nám zvý- šilo, stejně jako cena suroviny, kterou dovážíme. Celkový dopad máme vyčíslený na pět až sedm procent, což nebude snadné vykrýt v maržích,“zamýšlí se Luboš Bojanovský, majitel sítě 23 franšízových obchodů se sladkými čaji s bublinami Bubbleology. Přes kritický postoj řady českých podniků ke kroku ČNB se zahraničnímu obchodu v listopadu dařilo výborně. Podle analytiků k tomu dopomohla i samotná měnová intervence ze začátku měsíce.

„Na listopadových číslech nejvíc zaujme rekordně vysoký měsíční přebytek zahraničního obchodu. K němu možná přispěla devalvace koruny ze začátku měsíce, po níž následoval neobvykle silný vývoz chemikálií. To však nic nemění na tom, že se výsledky zahraničního obchodu zlepšují dlouhodobě, “všímá si Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Historicky nejvyšší přebytek, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, činil 38,7 miliardy korun. Vývoz se v listopadu meziročně zvýšil o 7,4 procenta, dovoz o 6,3. „Listopad se tedy zřejmě stal přelomovým měsícem, kdy export začíná hrát hlavní roli v nastávajícím oživení ekonomiky,“dodává Sobíšek. Podnikatel Radovan Vítek, jenž je největším akcionářem Orka, vytěsnil na včerejší odložené valné hromadě z představenstva firmy zástupce dalších dvou největších akcionářů Kingston a Alchemy. V nově pětičlenném orgánu má Vítek dva zástupce, dva jsou nezávislí a posledním je generální ředitel skupiny Jean-François Ott. (ČTK) Bulharský energetický regulační úřad zahájil kontrolu ve čtyřech energetických firmách kvůli údajně vysokým cenám. Audit postihl místní divize českých firem ČEZ a Energo-Pro, rakouskou firmu EVN a také teplárnu Toplofikatsia. Úřad tak reaguje na stížnosti řady Bulharů ohledně vysokých cen energií, stejnou kontrolu prováděl i v loňském roce. (spi) Guvernér ČNB Miroslav Singer by si přál, aby měly kampeličky nižší garance za vklady než banky. Argumentuje tím, že sektor je rizikovější, okrajový, a přitom zaměstnává asi třetinu bankovního dohledu. Řekl to v rozhovoru pro HN s tím, že při menším pojištění by si lidé dávali pozor na serióznost ústavů. Nyní Fond pojištění vkladů poskytuje náhrady ve výši 100 procent, maximálně však 100 tisíc eur (téměř 2,75 milionu Kč) na jednoho klienta v jednom ústavu. (ČTK)