Co teď? Pád poslal Cancellaru na prázdniny
SERAING (Od našeho zpravodaje) Nečekalo se, že by Fabian Cancellara na start čtvrté etapy do belgického Seraingu dorazil. Den předtím se zapletl do ošklivého hromadného pádu, pochroumal si záda, a i když etapu dojel, po ní zamířil rovnou do nemocnice. Dva zlomené obratle, tak zněla diagnóza, která potvrdila, že letošní Tour se ho už dál týkat nebude.
„Jak jsem mohla vědět, že tady bude? Ani s sebou nemám dres, aby mi ho mohl podepsat,“litovala fanynka stepující před autobusem stáje Trek. „Můžete mě s ním aspoň vyfotit, když bude šance?“
Šance nebyla. Belgická dívka se neprobila zástupem desítek novinářů, kteří natahovali ruce s diktafony a mikrofony, aby zaznamenali, jak švýcarský veterán snáší předčas- ný konec na Tour de France, které po 2. etapě ještě vévodil.
„Bojoval jsem do poslední chvíle. Co se dá dělat, je konec. Jsem hodně zklamaný,“říkal Cancellara, ale zlomeně nevypadal. Občas se během rozhovoru i usmál.
Věděl jste už v cíli třetí etapy, že pro vás závod skončil?
Spíš až v nemocnici. Čekal jsem na vyšetření, abych přesně věděl, co se stalo. Když jsem pak viděl výsledky rentgenu, uvědomil jsem si, co to znamená. Nebyl to dobrý pocit, zvlášť když v březnu během klasiky v Harelbeke se mi stalo to samé.
Takhle jste si asi váš konec na Tour nepředstavoval...
Jo, čekal jsem něco trochu jiného. Myslel jsem si, že poté, co získám žlutý trikot, ho budu bránit. Místo toho jsem musel bojovat s bolestí. Spadnout na silnici v rychlosti kolem pětasedmdesáti kilometrů za hodinu, to fakt není nic příjemného.
Dojet etapu se dvěma zlomenými obratli muselo šíleně bolet. Jak jste to dokázal vydržet?
Bolest byla opravdu docela velká. A čím výš jsme stoupali, tím to bylo horší. Trochu jako na horské dráze. Ale nedalo se nic dělat, jel jsem dál.
Vážně vás nenapadlo závod hned zabalit?
Měl jsem k tomu docela blízko. Ale řekl jsem si: Mám žlutý trikot, aspoň na jeden den jsem ho získal. Nechtěl jsem se vzdávat předčasně, bojoval jsem. Určitě. Bylo to v zájmu bezpečnosti celého pelotonu, protože po tom karambolu nebyla nablízku žádná sanitka, nikdo, kdo by mohl zraněným hned pomoct. O tom, že bylo rozumné závod přerušit, nemá cenu vést žádné diskuse.
Budete se dívat na zbytek Tour?
Nevím. Teď jsem se ještě chtěl stavit za kluky z týmu, podpořit je pro další etapy. Ale pro mě je konec, pojedu domů. Co budu dělat, to fakt nevím. Samozřejmě budu trávit čas s rodinou a pokusím se co nejdřív uzdravit. Nečekal jsem tak rychlý konec, takže teď si budu muset vymyslet nějaký program na prázdniny.
— David Čermák