Děti se rodí čím dál tlustší. Na zhubnutí mají jen rok

PRAHA Sedm tisíc dětí, které se každý rok v Česku narodí, má nadváhu. Jde zhruba o každého čtrnáctého novorozence. A co hůř: 1 500 dětí z každého ročníku už trpí tak- zvanou morbidní obezitou. To znamená, že se vymykají všem tabulkám a ty nejtěžší mají v roce života klidně přes dvacet kilogramů. Podobně přitom váží děti, které jdou do školy.

Zvyšuje se hmotnost.

Třeba na miminka, která měla při narození přes čtyři kilogramy, dříve lékaři moc často nenaráželi. „Teď je to běžná váha. A spolu s tím roste i počet operačních porodů. Když jsem před 22 lety začínal, měli jsme jich kolem sedmi osmi procent, loni už 26 procent. Rekordmanem, jehož jsme museli převážet jinam, bylo šestikilové miminko,“popisuje pediatr z chomutovské nemocnice a poslanec za ANO David Kasal.

i průměrná porodní

Právě chomutovská nemocnice se spolu s Motolem a Hořovicemi podílela na rok a půl trvajícím projektu, kdy lékaři sledovali nadváhu u kojenců a pokoušeli se přesvědčit rodiny, aby s tím něco dělaly.

Čtyřem z deseti dětí už nadváha zůstane

Příliš času na to, aby se jejich dítě dostalo na běžnou váhu, nemají. „Ovlivnit se totiž dá budoucí hmotnost dítěte jen od okamžiku početí zhruba do jednoho roku věku. Když v tomto období získá dítě nadváhu, už se s ní 40 procent z nich bude potýkat doživotně,“vysvětluje Zlatko Marinov z dětské obezitologické ambulance Fakultní nemocnice v Motole.

Podle lékařů je jednou z příčin vyšší dětské váhy to, že se výrazně zvýšil průměrný věk matek. A ženy po třicítce zpravidla váží víc než ve dvaceti.

Rizikem je i přejídání matek v těhotenství, užívání nejrůznějších vitaminů a také nadbytek bílkovin ve stravě. Ten se týká nejen matek, ale následně také novorozenců.

U dětí totiž fungují bílkoviny jako růstový faktor, a čím víc vyrostou, tím víc jídla spotřebují. Stejně tak s čím větší porodní váhou se narodí, tím víc se startuje celoživotní trajektorie obezity, která se později nedá zastavit.

„Obezita je neléčitelná a je to nemoc, ne estetický problém. Miminko s faldíky není roztomilé, je tlusté a hrozí mu řada nemocí,“upozorňuje lékařka Cecília Marinová, kte- rá se tohoto projektu také účastnila.

Vysvětlit rodičům, že jejich dítě má nadváhu, je však pro lékaře často obtížné. Mnozí se při této zmínce na pediatra rozčilí místo toho, aby se problémem začali zabývat.

Ukázalo se to, když přes Facebook lékaři v rámci projektu oslovili 142 tisíc lidí a jen během prvních několika dnů byli zavaleni tisícovkou dotazů a někdy dost nenávistných. „Rodiče tvrdě nesouhlasili s tím, že kojenec s faldíky je problém. Tvrdili, že z toho vyroste a že faldíky jsou dobrý start do života. To je velký omyl,“říká Marinová.

Lékaři už pro tlusté kojence mají dokonce speciální termín: říkají, že se rodí novorozenci – brojleři.

Na obezitu si děti podle lékařů zakládají už ode dne početí. Během prvního roku života se rozhoduje o tom, jestli budou celý život bojovat s nadváhou, nebo ne.

„Ten termín – brojleři – pochází z Ameriky. Tam si všimli, že před padesáti lety dosáhla tato zvířata prodejní váhy za 70 dní a dnes už se to s novými výživovými poznatky a tím, že používáme více bílkovin, zvládne za 25 dní. S dětmi se v podstatě děje totéž,“vysvětluje poněkud drsnou paralelu obezitolog Zlatko Marinov.

Obezita kojenců má samozřejmě další zdravotní dopady. Matky si při každodenní péči o těžké děti ničí záda, miminko samo má zase brzy ortopedické problémy, jak přetěžuje klouby. A v šestnácti se u takových dětí objevují problémy babiček – mají úplně vydrhnuté chrupavky. „To dřív měly jen ženy v sedmdesáti,“podotýká pediatr David Kasal.

Tento odborník pracuje v porodnici 22 let a ze zkušenosti přidává další důvod, proč se děti rodí tlustější. „Věk matek se posunul na 33 let, už tím se výrazně zvýšila hmot- nost rodiček a to zakládá špatné startovní podmínky pro vyšší porodní váhu dětí. Dnes jsou běžně maminky, které mají 150 kilo.“

Projekt, při němž lékaři sledují hmotnost narozených dětí, bude nadále pokračovat. Jeho tvůrci by chtěli apelovat na kolegy gynekology a pediatry, aby nadváhu těhotných žen a kojenců nepodceňovali.

„Pokud chce žena otěhotnět, měla by nejdřív pět kilo zhubnout. Gynekolog by jí měl také vysvětlit, že při váze sto kilogramů je normál- ní přibrat za celé těhotenství jen tři kila, a ne třicet, jako se to děje,“říká Zlatko Marinov.

Že ani pediatři neberou dnes mnohdy nadváhu dětí příliš v potaz, ukázala studie z roku 2009, kdy z dat vyplynulo, že diagnózu obezita mělo v Česku oficiálně pouhých 41 dětí.

„Lékaři se to bojí říkat, protože rodiče se často urazí a přehlásí se do jiné ordinace. Takže k nám pak přijde obézní dítě, my napíšeme diagnózu obezita a maminka se diví, proč ji na to dosud nikdo neupozornil,“popisuje zkušenosti David Kasal.

Vedle kolegů hodlají experti z projektu přes sociální sítě či internet ovlivňovat i matky a vštípit jim stravovací pravidla. „Jen touto jednoduchou metodou se nám povedlo u sledovaného vzorku dětí snížit index BMI o 0,22 bodu. Zdá se to málo, ale odpovídá to šesti kilogramům u dospělého. A to je slušný výsledek,“říká Zlatko Marinov.

„Lékaři se bojí rodičům říkat, že mají obézní dítě, aby jim neodešli do jiné ordinace.“