S odvody Stropnický zatím uspěl, bude však muset slevit
Ministr obrany Martin Stropnický konečně přesvědčil poslance, aby dali šanci jeho zákonu o armádních zálohách. Prošel si přitom školou politiky.
PRAHA Po deseti letech opět zavést povinné odvody do armády a případně i výcvik se zbraní. Zásadní návrh ministra obrany Martina Stropnického vyvolal v uplynulých měsících mezi poslanci i voliči napětí. Zprvu odvážný plán musel Stropnický postupně osekávat. Přece jen jde o choulostivou věc. Slova jako odvod či vojna u Čechů často vyvolávají nepříjemné vzpomínky na masovou socialistickou armádu, jež se v tomto ohledu ani v devadesátých letech zásadně nezměnila.
Z povinného několikatýdenního vojenského výcviku čerstvě plnoletých se tak postupem času stalo cvičení dobrovolné. Ministerstvo obrany i armáda byly nervózní. Věděly, že na nynější hrozby ve světě musí reagovat posílením vojska, přestože jim bylo jasné, že se svými plány můžou narazit.
„Po sametové revoluci byla snaha zúčtovat s policejním a militárním státem. Pak se napnuly síly k profesionalizaci armády a ostatní se podcenilo. Teď už jsme snad dospěli. Navíc se změnila bezpečnostní situace,“naznačuje pohled společnosti na obranyschopnost země bývalý diplomat Stropnický.
I mezi jeho spolustraníky z hnutí ANO však zaznívaly pochybnosti, ačkoliv v polovině března návrh ve vládě prošel hladce.
První větší náraz do bariéry poli- tických procesů přišel na začátku května, kdy ministr novelu raději stáhl z jednání Sněmovny.
Netroufl si ji poslat do pléna bez dalších dvou souvisejících zákonů, které posilují jak profesionální armádu, tak víceméně dobrovolnické jednotky aktivních záloh.
„Někdy je frustrující, když někteří poslanci mají výhrady, aniž by se s mým návrhem pořádně seznámili,“svěřil se včera po hlasování ve Sněmovně ministr. „Je to celkem těžké a filigránské hledání optimálního modelu. Pro mě je však nejpozitivnější, že ani ti nejopozičnější z poslanců nezpochybňují, že je zákon potřeba, a dali mu šanci. Cíl byl dosažen. Kdyby vypukla válka, prostě nemáme dost vycvičených rezerv, které by republiku bránily společně s profesionály,“připomněl.
Ano, ale přepracovat
Po týdnech dohadování totiž poslanci včera nechali projít jeho novelu do dalších čtení. Ovšem bylo to s podmínkou, že návrh ještě přepracuje. „Kolegům asi nejvíce vadila povinnost jít se k osmnáctinám přihlásit armádě. Ta přitom nutně potřebuje zjistit, kdo by byl k ruce při ohrožení státu. Ale mám pocit, že je to takový extrémní výklad nějaké osobní svobody. To je stejné, jako bych považoval za diskriminační, že musím do banky, abych si založil účet,“uvedl ministr.
Nynější návrh zavádí povinnost všech čerstvě plnoletých Čechů, včetně žen, předstoupit před armádní komisi a ti, kteří budou mít zájem, mohou absolvovat i měsíc a půl trvající vojenské cvičení.
Stropnický má nyní tři měsíce na to, aby s poslanci nalezl další kompromis. Z vyjádření kritiků jeho ná- vrhu lze přitom vyčíst, že šanci má varianta, která by původní plán zcela otočila: jít k odvodu by bylo dobrovolné, intenzivní cvičení pro ty, kteří by prošli, povinné.
Byl by to zásadní ústupek, přestože za Stropnickým stojí veřejnost. Hrozby spojené s ruskou agresí na Ukrajině či řádění Islámského státu si Češi před lety nepřipouštěli. To se změnilo. Březnový průzkum společnosti STEM/MARK pro MF DNES ukázal, že tři pětiny lidí by vojenskou službu opět zavedly. Avšak jen každý šestý souhlasil, aby byly odváděny i ženy. I to někteří poslan- ci ministrovi vyčítali. Kvůli deklarované rovnosti pohlaví však Legislativní rada vlády jinou možnost nepřipustila.
Podobná čísla zpracovala pro ministerstvo agentura Median. Pro obnovení „vojny“bylo 63 procent dotázaných. Pro odvody téměř 70.
Česko po zrušení vojny postupně ztrácí vycvičené záložáky. Před deseti lety jich bylo 160 tisíc, dnes už jen 8 tisíc. „Války propukají rychle a nečekaně. A stát se najednou začne ohlížet, kdo tu armádu doplní. Záložáky nemáme, ale mít je musíme,“dodal Stropnický.