Kramný není oběť, říká znalkyně
OSTRAVA Petr Kramný pod stolem silně žmoulá červenou tužku. Psycholožka a soudní znalkyně Helena Khulová v té chvíli před soudem detailně rozebírá jeho osobnost. Vyšetření ukázala, že byla velmi patrná jeho závislost na manželce.
„Má strach z opuštění, do vztahu poté nastupuje násilí, zlost, nenávist a hněv. Neschopnost nést ztrá- už zítra v časopisu Víkend DNES
Psychologická analýza Petra Kramného, obžalovaného z vraždy manželky a dcery, přišla se závažným zjištěným: znalkyně uvedla, že jeho psychika neodpovídá tomu, že by byl obětí. Šokující výsledky jídel z pytlíku
tu přízně manželky, pocit bezmoci a ztráta naděje vedou k uvolnění dlouho potlačované agrese, což může vyvolat až vražedné impulzy,“vysvětlovala znalkyně Khulová. Právě tento popis podle vyšetřovatelů sedí na motiv – podle žalobce Víta Legerského to totiž byla právě povaha Kramného v souvislosti se závislostí na manželce Monice a strachem, že o ni přijde.
„Zabývala jsem se obžalovaným jako obětí i pachatelem a jeho psychika vůbec neodpovídá tomu, že by byl obětí,“vyhodnotila jeho osobnost Khulová.
Advokátka Kramného Jana Rejžková závěry psychologů bagatelizuje. „Psychologické studie lze jen těžko aplikovat na konkrétního člověka. Nejdůležitější je motivace, ale můj klient důvod neměl,“trvá na svém Rejžková.
Kramný se v té chvíli u soudu ani nepohne. Podle psycholožky navíc u muže, který sedí na lavici obžalovaných, chybí typický pocit viny či zoufalství nad tím, jestli něco nezanedbal.
„Pocit viny nebývá u lidí, kteří se na to připraví. Ale nevylučuji, že tam ten pocit je ve vztahu k dceři,“upřesnila znalkyně.
U ambivalentních vztahů, jak znal- kyně označuje ten Petra Kramného k manželce Monice, je však běžné, že po ztrátě partnera si jej přeživší zcela idealizuje a není schopen připustit nic negativního.
V Kramného případě to však podle psycholožky Khulové neplatí. Upozornila, že obžalovaný zmiňuje, jak jeho manželka křičela na dceru nebo že trávila příliš času na sociálních sítích.
„Pan Kramný si po smrti své ženy cíleně zjišťoval informace o její nevěře. To ovšem odporuje posttraumatickému stavu. U toho by nastoupila deprese. Člověk v takovém stavu nemá na to, aby poslouchal, co nechce. Tam musela být připravenost, nějaký skrytý motiv,“zhodnotila znalkyně.
Svědci se pozastavovali také nad tím, jak se Kramný choval i bezprostředně poté, co – alespoň podle jeho verze – nalezl svou ženu a dceru mrtvé. Vyšetřovatelé totiž vědí, že jakmile Kramný zabouchal na dveře sousedního pokoje, aby zdejší turisté přivolali pomoc pro jeho rodinu, sám telefonoval do pojišťovny. Přesně nadiktoval data narození a také čísla pojištění z kartičky, kterou držel v rukou.
„Každý reaguje jinak. Jeho reakce by byla adekvátní. Jediné, co nese- dí, jsou ta přesná data. Už jen to, že měl energii jednat s pojišťovnou... Obžalovaný má tendenci si věci dlouhodobě promýšlet,“uvedla Khulová.
Detailním zkoumáním Kramného, který dělal testy, jež vyhodnocovaly počítače, se zjistilo, že ve chvílích, kdy měl pesimistické nálady, směřovaly jeho úvahy k sebevraždě. „Ale k provedení chybí deprese nebo beznaděj,“dodala znalkyně.
Naráží tak na takzvanou rozšířenou sebevraždu – žalobce Legerský se totiž domnívá, že Kramný původně uvažoval o tom, že zabije i sám sebe, ale nesebral k tomu odvahu.
Kramný navíc vykazuje rysy narcisismu.
„Právě narcistní sklony souvisí se sebedestrukcí – to ve chvíli, kdy člověk nevidí před sebou dobrou budoucnost,“upřesnila znalkyně Khulová a dodala, že rozšířená sebevražda se měla týkat všech tří: jak Kramného, tak jeho manželky a dcery. Vyšetřovatelé za její vraždou vidí jako motivaci strach obžalovaného, že zůstane bez rodičů.