Jágr, dobří rodáci, selský rozum a sucho

Jaromír Jágr je hokejista-legenda. A taky přemýšlivý chlap. V noci na včerejšek zveřejnil na Facebooku příspěvek, který je skvělou definicí zdravého vztahu člověka k půdě. S dovolením budu citovat: „Po dlouhé době jsem se byl podívat za našima na poli (jsou žně). Rok co rok, táta, máma a strejda (než jsem odešel do NHL, tak i já a sestra ) se více jak 50 let dřou na stejných polích (36 ha). Když jsem se táty zeptal, proč to ještě dělá (je mu skoro 75) a nemá to zapotřebí, řekl mi: Tak, jako si musíš vážit lidí, kteří ti během života pomohli, tak já si zase vážím polí, protože nám pomohly se uživit během těžkých časů... Proto je budu obdělávat, dokud budu moci... No, něco na tom bude...“

Jágrovi rodiče se starali o svou farmu v Hnidousích i za komunistů. Normálně chodili do práce a až po ní se věnovali hospodářství. Mezitím si našli čas na to, aby odvezli synka na trénink do Kladna. Jak to dopadlo, víme. Jágr junior se stal nejlepším hokejistou planety a dnes, ve 43 letech, stále hraje v dresu Floridy prestižní NHL. Možná mu k tomu dopomohl i selský rozum, který podědil.

V poslední době se hodně mluví a píše o suchu. A ještě se psát bude, protože to je skutečně velký problém. Zaznělo třeba, že za sucho si zemědělci částečně mohou sami, protože příliš pěstují řepku a kukuřici. Ale nemělo by se opomíjet, že na dnešním suchu se podepsali i komunisté a jejich zrůdná kolektivizace. Mezi roky 1948 a 1960 vyvlastnili půdu, vytvořili družstva a zemědělské podniky. Bohatí statkáři byli

Obrovské haly zakryly zemědělskou půdu, jejíž hodnotu neumíme docenit. Zatím.