Vosí bodnutí zabíjelo. Jak se bránit?
BENÁTKY NAD JIZEROU U nákupního centra v Benátkách nad Jizerou se před několika dny odehrála tragédie. Záchranářům se tu nepodařilo oživit 42letého muže, který zkolaboval po bodnutí vosou.
Tak závažné následky má vosí či včelí žihadlo jen výjimečně. Ročně se u nás jedná v průměru o dva až tři případy. Problém je, že nikdo předem neví, zda je na včelí či vosí jed alergický. Dozví se to ve chvíli, kdy žihadlo dostane. A to už může být pozdě. I když se postiženým lidem dostane pomoci včas, pravděpodobnost, že zbytek léta stráví v nemocnici, zpočátku na jednotce intenzivní péče, je vysoká. Odejít z ní navíc mohou s trvalými následky včetně poškození mozku.
Vosám se v letošním horkém létě daří, a tak zdravotnická záchranná služba vyjíždí k podobným případům stále častěji.
„V posledních čtrnácti dnech zasahujeme zhruba dvakrát častěji než na začátku léta,“říká Petra Kafková ze Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Letos zatím žádný z jejich výjezdů naštěstí neskončil smrtí, na rozdíl od loňského roku, kdy se jim nepodařilo oživit staršího muže po bodnutí sršněm.
Že nejde o zanedbatelný problém, potvrzují i v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Kvůli silné alergické reakci na bodnutí hmyzem tu týdně ošetří zhruba dva pacienty.
Jde o velmi závažný stav a záchranáři vyzývají, aby lidé neváhali s voláním na tísňovou linku.
„Lepší je zavolat záchranku zbytečně než pozdě,“říká Petra Kafková. V případě takzvaného anafylaktického šoku jde o minuty.
Alergici a astmatici, pozor
Žihadlo znamená nebezpečí častěji pro dospělé než pro děti, ohrožení jsou i jinak zdraví lidé.
„U dětí se s anafylaktickým šokem po bodnutí hmyzem setkáváme málokdy. Nejrizikovější je věk od dvaceti do čtyřiceti let. Proč to tak je, nevíme,“říká Vít Petrů, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie.
Proč někoho pár dní svědí v místě, kde dostal žihadlo, a jiný se ocitne v ohrožení života? To lékaři zatím nevědí. Stejně jako nevědí, kdy a proč se alergie na včelí jed rozvíjí. Shodují se jen na tom, že větší riziko představuje hmyzí bodnutí pro astmatiky, alergiky a také pro ty, kdo se kdykoli během svého života léčili s atopickým ekzémem.
„Pokud plánují výlet do přírody, měli by mít s sebou zabalené takzvané adrenalinové pero. Dostanou ho na předpis od svého alergologa,“říká Zuzana Humlová z Ústavu mikrobiologie a imunologie Všeobecné fakultní nemocnice. Poradit se s alergologem a být na možný problém předem připraven doporučuje všem, u nichž je riziko zvýšené, protože prvním projevem tohoto druhu alergie může být silný anafylaktický šok. Jen u části lidí alergických především na včelí jed mohou varovat alergické příznaky na med. „Většinou jde o dušnost, poruchy polykání nebo lokální kožní alergické reakce,“dodává Zuzana Humlová.
Extrémně opatrní by podle ní měli být lidé, kteří už anafylaktický šok zažili. Pravděpodobnost, že další bude mít ještě závažnější průběh, je vysoká. Bohužel s lidmi, kteří se po propuštění z nemocnice nijak neléčí, se alergologové setkávají opakovaně. Přitom alergie na bodnutí hmyzem je léčitelná.
„Léčba trvá pět až sedm let a spočívá v pravidelném podávání alergenu, na který si pacient vytvoří proti- látky,“vysvětluje. Díky tomu pak už není při dalším setkání se žihadlem v ohrožení života.
Záchvat je děsivý a rychlý
Smrt po bodnutí vosou nebo některém z jejích příbuzných může nastat v řádu několika minut. Alergická reakce na některou z látek, které jsou obsažené v jejich jedu, totiž odstartuje celou lavinu závažných příznaků.
„Pacienti začnou mít pocit celkového neklidu, špatně dýchají, je jim nevolno, mají zvýšenou srdeční činnost, objeví se otoky nebo výsev kopřivky po celém těle,“říká Zuzana Humlová. Čím rychleji se anafylaktický šok rozbíhá, tím nebezpečnější bývají následky.
I když nejviditelnějšími a také nejdramatičtějšími důsledky anafylaktického šoku bývají otoky a dusivý a dráždivý kašel, větším nebezpečím je prudký pokles tlaku v celém oběhovém systému, při kterém se neprokrvují orgány. Zvyšuje se totiž prostupnost cévních stěn a tekutiny se stěhují do otoků. Postižený člověk pak umírá na celkové selhání důležitých orgánů.
Tím nejlepším, co lze v takové situaci udělat, je okamžitě zavolat záchrannou službu a řídit se pokyny operátora. Špatný nápad je podle Petry Kafkové snažit se postiženého člověka dopravit do nemocnice vlastními silami.
Jak rozlišit, jestli jde o normální, nebo alergickou reakci? „Když oteče místo vpichu, stačí studený obklad. Jakmile nastoupí po bodnutí hmyzu příznaky týkající se organismu jako celku, jako jsou pocity na zvracení nebo otoky na jiných místech těla, není nač čekat,“říká Petra Kafková.
Pokud pacient ví, že má alergii na hmyzí bodnutí, měl by u sebe mít pohotovostní balíček s adrenalinovým perem a dalšími léky podle doporučení svého lékaře. Ty je třeba okamžitě aplikovat. Je-li schopný polykat, mohou příznaky zmírnit jakékoli léky proti alergii, které jsou k dispozici. Také je třeba uvolnit dýchací cesty a poskytnout první pomoc.
Vosí žihadlo má letos v létě na svědomí už minimálně jednu oběť. Záchranka k pobodaným jezdí stále častěji. Nejohroženější nejsou děti, ale dospělí do čtyřiceti let.