Suezský průplav přestal být jednosměrkou

KÁHIRA Konečně opravdu dojde na Verdiho Aidu, o níž se mylně traduje, že ji hráli při otvírání Suezského průplavu v roce 1869.

Ale spíš by dnes měli zahrát Radeckého marš.

Za vším totiž stojí maršál, který se stal prezidentem, a jeho vojáci.

Zdánlivě nejde o velkou změnu. Suezský průplav, jedno ze dvou úzkých hrdel světové mořeplavby, už nebude jednosměrkou.

Ale právě proto jde o obrovské peníze. Zhruba 8,5 miliardy dolarů ročně. Takhle si to v Káhiře spočítali.

Suezský kanál teď přestupuje z 19. století do jedenadvacátého. Zatímco nyní jím za den propluje ma- Novým Suezským JrůJlavem JroJluje ode dneška dvakrát víc lodí než dosud. To znamená o 8,5 miliardy dolarů větší zisk. Stavba má oživit chřadnoucí ekonomiku EgyJta.

Káhira Suezský kanál

Rozšíření ximálně 49 lodí, teď jich má být dvakrát tolik, přesně 97.

Brzdila je ta jednosměrka: dopoledne pluly lodě z Rudého moře do Středozemního, odpoledne naopak. Byla tam místa, kde se nemohly vyhnout, tak musely čekat. A bylo to tak od chvíle, kdy průplav otevřeli.

Maršál Sísí, který se stal před dvěma roky egyptským prezidentem, však rozhodl, že Suezem bude možné plout současně nahoru i dolů. A už je to hotovo.

Jako za časů faraonů desetitisíce mužů dřely v poušti a prokopaly v ní skoro čtyřicet kilometrů nového kanálu. To aby vznikly obchvaty míst, kde se do průplavu vešlo jediné plavidlo. Suez byl také rozšířen a prohlouben, takže tudy mohou plout i supertankery, i když ty úplně největší budou pořád muset objíždět celou Afriku.

Ale na novém průplavu, což byla jednoznačně stavba světového měřítka i významu, je fascinující ještě jedna věc, která souvisí s faraonskou historií místa. Postavili ho totiž vysloveně sovětským stylem. Jako by si dali soudružský závazek.

Původně měly práce trvat tři roky, ale prezident maršál Sísí roz- hodl, že to stihnou za rok. Vydal rozkaz a vojáci – na stavbě se podíleli především oni – ho splnili.

Pro Česko, které za rok nedokáže postavit ani kilometr dálnice, zní neuvěřitelně, že někde za rok zvládnou desítky kilometrů průplavu. A to ještě stihli osadit břehy kopiemi soch z časů faraonů.

Pravda, taky jim pomáhaly největší světové stavební firmy, které dodaly gigantickou techniku. Celé to stálo přes osm miliard dolarů, ale ty se mají rychle vrátit, protože za osm let má Suez vydělávat 13,5 miliard dolarů ročně. Dvaapůlkrát víc než dnes.

Pro prezidenta Sísího má však stavba nového Suezu ještě větší cenu. Průplav je pro Egypt zdrojem národní hrdosti, v roce 1956 kvůli němu země šla do války dokonce s Británií a Francií. Pro Sísího bude dobré, když získá image muže, jenž zásadně přetvořil Suez, protože tím se předvede jako ten, kdo může vést celou zemi.

Teď jen aby kanál skutečně snášel tolik zlatých vajec, jak mu naplánovali. Analytici varují, že víc lodí než dnes Suezem proplouvat nebude, protože jich víc na moři na trase mezi Evropou a Asií ani není.

Egypťané vedle starého kanálu vykopali ještě jeden. Mělo to trvat tři roky, ale zvládli to za rok a den. A teď čekají, jak začnou pršet miliardy.