Nezaměstnaní se do Přerova stahují cíleně, tvrdí radní

PŘEROV Na první pohled jsou to dvě nepříliš související informace. První říká, že v Přerově je dlouhodobě jedna z nejvyšších nezaměstnaností nejen v rámci Olomouckého kraje. Druhá praví, že ve zdejších nechvalně známých sociálních ubytovnách žije pozoruhodně vysoké procento lidí, kteří nejsou místní. Podle radnice však souvislost existuje: právě vysoká nezaměstnanost prý do města přitahuje stále další lidi, jež dlouhodobě zneužívají sociální dávky.

S teorií – a sám připouští, že je to stále pouze hypotéza – přišel přerovský manažer prevence kriminality Jiří Kohout. „Pro lidi, kteří se naučili zneužívat výhody sociálních dávek, je město s vysokou nezaměstnaností ideální. Nehrozí jim tady, že je někdo bude posílat do práce,“říká Kohout, který je současně i radním. Právě on tak ve vedení města prosadil návrh, aby Přerov přitvrdil proti dlouhodobě nezaměstnaným, které podezírá, že systém sociálních dávek cíleně zneužívají. Město jim nabídne práci, když ji odmítnou, čeká je sankční vyřazení z evidence úřadu práce a přijdou o část dávek.

„Spoléhají na to, že v Přerově práci nedostanou“

Kohout ve své teorii o „migrací za nezaměstnaností“vychází z aktuálních výsledků kontrol sociálních ubytoven ve městě, které ukázaly, že v zařízeních žije vysoký počet mimopřerovských.

„Pracovníci magistrátu od října roku 2013 pravidelně monitorují situaci v ubytovnách na území města. Zaměřují se na ty, které v nějakém rozsahu ubytovávají osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo už sociálně vyloučené,“řekla mluvčí magistrátu Lenka Chalupová. A zatímco v říjnu 2013 bylo v ubytovnách 158 „přespolních“, o rok později se počet téměř zdvojnásobil – až na 304. Aktuálně jich je 221, což ovšem i tak představuje 38 procent všech obyvatel přerovských ubytoven.

„Podle mne existuje modelové chování části práceschopného obyvatelstva, jejímž cílem je co nejdéle zůstat bez práce a zároveň pobírat sociální podporu. Půjdou do města, které má vysokou dlouhodobou nezaměstnanost a budou spoléhat, že pokud při případném výběrovém řízení předvedou předpoklady, které zajistí, že je nikdo nezaměstná, budou tuto sociální podporu pobírat i nadále,“vysvětluje svou tezi Kohout.

Pokud například uchazeč přijde k pracovnímu pohovoru úmyslně neupravený či opilý nebo při něm předvede nepřizpůsobivost chování, má takřka stoprocentní jistotu, že zaměstnání nedostane. „Toho právě zneužívají. Vědí, že na trhu práce existuje selekce, že si zaměstnavatel vybere z nabízených osob ty schopnější,“doplnil Kohout.

Přerov je podle něj pro takové lidi magnetem. „Od roku 2008, kde republiku zastihla ekonomická krize, v Přerově masivně narostl počet nezaměstnaných. Vzhledem k tomu, že nikdo strukturální nezaměstnanost neřešil, objevil se další problém – vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných. I to je pro tyto lidi výhoda,“míní.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je přitom na Přerovsku nejvyšší v celém Olomouckém kraji. „Z celkového počtu nezaměstnaných činí podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, v okrese Přerov 55 procent,“informoval analytik úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

Do některých měst se lidé stěhují za prací, do Přerova zase za nezaměstnaností. Podle radnice je totiž město magnetem pro lidi, kteří pracovat nechtějí a cíleně zneužívají systém sociálních dávek.